Praha - Bývalému řediteli Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jiřímu Kudlíkovi přiznal soud odškodné 400 tisíc korun za trestné stíhání v kauze vytunelovaných CS Fondů.
Většinu peněz již dostal od státu při mimosoudním vyrovnání, zbývá doplatit 56 tisíc korun. Kudlíkovi také již dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti 570 tisíc korun, původně žádal přes osm milionů.
Případ z roku 1997
Policie ho stíhala v případu údajného podílu na podvodu za více než 1,23 miliardy korun z roku 1997. Obvinila Kudlíka z toho, že nepodal trestní oznámení a nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Soud ho ale v roce 2012 osvobodil.
Případ odškodnění řešil Obvodní soud pro Prahu 2. Proti rozhodnutí se lze odvolat k Městskému soudu v Praze.
Kudlík se jednání neúčastnil, nedorazil ani jeho právník, ani zástupce státu, soudce tak vyhlásil verdikt před několika novináři. Bývalý úředník chtěl od státu zastupovaného v podobných sporech ministerstvem spravedlnosti přes osm milionů korun odškodného rozdělených ve třech částech žaloby - kromě osobní újmy také za náklady na právní zastoupení a údajně ušlý zisk.
Nakonec stáhl část žaloby týkající se 570 tisíc korun, které dříve dostal. Nyní mu soud uznal dalších 400 tisíc korun, ze kterých mu stát již dříve dal při mimosoudním vyrovnání přes 330 tisíc korun jako nemajetkovou újmu a za náklady na obhajobu, což stát podle soudce Petra Velemana i přeplatil.
Nyní podle výpočtu soudu zbývá doplatit 56 tisíc korun. Zbytek nároku soud neuznal. Údajně ušlý zisk se podle Velemana nepodařil prokázat.
"Mimořádně nesmyslné" trestní stíhání
Trestní stíhání zasáhlo podle Kudlíka výrazně do jeho profesního i osobního života.
Soudu dříve předložil listiny, podle kterých se v době podané obžaloby soudila zahraniční firma s ČR kvůli fondům, přičemž stát se v tomto sporu Kudlíka zastával a uváděl, že nemohl o trestné činnosti vědět.
Právní zástupce ministerstva spravedlnosti také uznal, že trestní stíhání bylo "mimořádně nesmyslné". Žádal ale zamítnutí žaloby, protože nesouhlasí s nárokem na výši odškodnění.
Policie obvinila Kudlíka v roce 1998 společně s bývalým jednatelem firmy Crassus Petrem Müllerem. Soud oba muže v roce 2012 osvobodil.
Podle tehdejšího rozsudku se neprokázalo, že by se Kudlík s Müllerem úmyslně zúčastnili miliardového podvodu. Soud je při odůvodnění označil za "figurky na šachovnici" někoho jiného. Stíhání skutečných "hráčů" bylo soudu před několika lety zastaveno.
Za mříže na čtyři až osm let
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun.
Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení.
Majetek CS Fondů spravovala skupina Motoinvest, jejímž spolumajitelem byl finančník Pavel Tykač. Jeho rolí v transakcích se předloni znovu začala zabývat policie, která původně v roce 2008 jeho trestní stíhání zastavila.
Kriminalisté letos v dubnu podali státnímu zastupitelství návrh na obžalobu, o které žalobce zatím nerozhodl. Miliardář Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.
