Kratší vzdělání sester sníží kvalitu zdravotnictví, budou z nich uklízečky, tvrdí rektor

ČTK ČTK
29. 4. 2017 10:25
Zástupci vysokých škol tvrdí, že zkrácení vzdělávání zdravotních sester, s kterým počítá nově schválená novela zákona, jejich nedostatek nevyřeší. Naopak podle nich dojde ke snížení kvality zdravotních služeb u nás. "Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice," uvedla v zaslaném prohlášení děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová. Zástupci škol se shodují i na tom, že novela více sester do praxe nepřivede.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Kratší vzdělávání zdravotních sester, s kterým počítá schválená novela zákona, nevyřeší jejich nedostatek, a naopak sníží kvalitu zdravotních služeb v Česku. Tvrdí to vysoké školy, které v současnosti studium pro budoucí sestry nabízejí. Novela je podle nich nekvalitní a nekoncepční. Řešení nedostatku vidí spíše ve zlepšení pracovních podmínek sester, zvýšení jejich kompetencí a finančního ohodnocení.

Novela zákona, kterou tento týden schválila Sněmovna, má zkrátit vzdělávání zdravotních sester. Nově by nemusely mít vysokou školu, stačilo by jim středoškolské vzdělání a jeden rok na vyšší odborné škole. Změna, od které si ministerstvo zdravotnictví slibuje vyřešení nedostatku sester, má platit od září.

"Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice," uvedla v zaslaném prohlášení děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová, která je zároveň předsedkyní Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice. Asociace sdružuje 22 vysokých škol, na nichž studují všeobecné sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti a další zdravotníci.

Vysoce kvalifikované sestry byly partnery lékařů

I podle rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse může mít zkrácení studia sester negativní vliv na kvalitu personálu v nemocnicích. "Zastaví se trend, který se nastartoval v posledních deseti letech, kdy se vysoce kvalifikované sestry stávaly partnery lékařů," řekl Kůs. Podle něj se může stát, že sestry s nižším vzděláním budou plnit spíše jednoduché úkoly a nebudou schopny například zacházet s moderní technikou. "Vrátí se zase do pozice pomocnic, uklízeček, osob, které nejsou respektovány, kterých si málokdo váží," poznamenal rektor.

Změnu kritizuje i proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pro nelékařské obory Michal Miovský. Označil ji za populistickou. "Uvedené kroky a změny v zákonu povedou k ještě většímu chaosu a prohloubení krize a jsou v rozporu s trendy v jiných západních zemích. Příčiny řešeny opět nebudou. Jde o krok zpět a ten zanese do systému další rozpory a prohloubí konflikt i mezi samotnými sestrami, což se již dělo a děje," napsal Miovský. Pacienti tak podle proděkana mohou očekávat ještě větší počet sester ze zemí na východ od ČR.

Problémem jsou platy i pracovní podmínky

 Zástupci škol se shodují i na tom, že novela více sester do praxe nepřivede. "Primární příčiny tohoto stavu nejsou ve vzdělávání, ale v chybných koncepčních rozhodnutích, pracovních a platových podmínkách sester v nemocnicích," uvedl Miovský. Doplnil, že absolventi středních zdravotních škol mohou i v současnosti nastoupit do praxe na nižší zdravotnické pozice.

Mnozí ale nenastoupí kvůli nízkým platům a kompetencím, demotivujícím podmínkám a nezájmu o těžkou a zodpovědnou práci ve směnném provozu. Podle Miovského i Kůse maturanti chtějí studiem na vysoké škole získat více možností, kompetencí a lepší platové ohodnocení. "Můžeme se dočkat krajního případu, že sestry nebudou na vysoké školy chodit, protože si řeknou, že je to zbytečné, a přesunou se do zcela jiných oborů," dodal Kůs.

Podle asociace je problém i v tom, že ministerstvo školství v posledních šesti letech snižovalo počet financovaných studentů na vysokých školách. Zdravotnické fakulty proto musely snižovat počty přijímaných studentů bez ohledu na počet uchazečů. Řešení tedy vidí v přijímání "odpovídajícího počtu" studentů nelékařských zdravotnických oborů.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy