Praha - Šest měsíců sbírá Státní ústav pro kontrolu léčiv citlivá data pacientů.
Ten, kdo ta data vidí, ví o každé pilulce, kterou pacient spolkl. Zná jeho choroby i to, kdo mu léky předepisuje. Přesně ví, kolik peněz pacient za léky zaplatí.
Podle dvou právních analýz, které má deník Aktuálně.cz k dispozici, se ale sběr dat děje v rozporu se zákonem. Celou tu dobu navíc bez požehnání Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Státní ústav pro kontrolu léčiv tvrzení odmítá. Podle ředitele ústavu Martina Beneše má mít ústav údaje na základě zákona o léčivech. Vytváří díky nim analýzy o spotřebě léčiv v Česku.
Místo papírového receptu esemeska
Na přelomu loňského a letošního roku zřídil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) takzvané "centrální úložiště dat". Tedy místo, kam se mají digitálně shromažďovat citlivé údaje všech lidí. Napojeno je na internet.
To, že má úložiště vzniknout, stanovil SÚKLu zákonodárce. Původně ovšem z úplně jiného důvodu - kvůli elektronickým receptům. Ty měly od letošního roku sloužit pacientům, kteří užívají některé léky dlouhodobě.
Centrální úložiště dat
Centrální úložiště dat:
- Provoz úložiště byl zahájen 31. 12. 2008
- V lednu se začaly připojovat lékárny
- Sběr dat SÚKL zahájil v květnu 2009
- Připojeno je prozatím kolem poloviny lékáren z celkových 2606
- Kolik je připojeno lékařů, SÚKL neví
- Na systému se podílí 3 soukromé firmy - Netprosys, Telefónica O2 a Aquasoft.
Které údaje se sbírají:
- Číslo pojištěnce (rodné číslo, nebo datum narození a jméno), kód léku, množství léku, cena původce, úhrada od pojišťovny, šarže přípravku, identifikační číslo lékaře, který lék předepsal, identifikační číslo lékárny.
Výdaje na provoz:
- Dosavadní náklady na vznik úložiště činily 83 milionů Kč
- Dalších 90 milionů bude stát roční provoz.
- SÚKL předpokládá miliardové úspory.
Co říká zákon o ochraně osobních údajů:
- Pokud nějaké instituci nestanoví povinnost sbírat data a nakládat s nimi přímo zákon, musí k tomu instituce nejprve získat výslovný souhlas lidí, jejichž data chce sbírat. Kromě toho se musí ohlásit na Úřadu pro ochranu osobních údajů.
V plánu bylo, že lidé nebudou muset pro každý recept do ordinace, ale že jim bude moct lékař poslat na mobil elektronickou podobu receptu - jedinečný kód. S tím by pak pacient zašel do lékárny a nadiktoval ho lékárníkovi. V elektronickém systému už by byl pro něj pod kódem nachystaný lék.
Kompletní přehled o každé pilulce
Elektronické recepty SÚKL nezprovoznil. Místo toho se ale rozhodl využít úložiště jinak - přikázal lékárnám, že do něj musí posílat veškeré údaje z receptů obyčejných.
Putují tam rodná čísla pacientů a kódy jejich léků. Nechybí údaje o lékařích a lékárnících, kteří lék předepsali a vydali.
Další data sbírá SÚKL při prodeji léků na bolest a proti chřipce. To znamená těch, které obsahují pseudoefedrin. Patří sem například Modafen, Nurofen stop grip, Panadol plus grip či Paralen plus. Tyto léky už od dubna nejsou k dostání volně, ale jen na občanku či kartičku pojištěnce.
Právník: Na rodné číslo nemají právo
"Žádný podobný sběr dat ale SÚKL dělat nesmí. Využití centrálního úložiště pro jiné účely, než je výdej léků na elektronické recepty, je nezákonné," upozorňuje právník České lékárnické komory a autor první analýzy Jaroslav Maršík.
Zákon podle něj obsahuje přesnou definici centrálního registru i jeho úkol. O sběru osobních údajů pacientů v něm není ani zmínka. "Nic na tom nezmění ani ustanovení, které si SÚKL často bere při argumentaci na pomoc, tedy že pokud se k němu dostanou citlivé údaje, má je podle zákona chránit," dodává Maršík.
SÚKL smí sbírat jen data o spotřebě léků, nikoliv o pacientech.
Dopis lékárnám
To, že na sběru dat není něco v pořádku, podle něj dokazují i dopisy, které lékárny dostaly dva týdny nato, co začal centrální úložiště prověřovat Úřad na ochranu osobních údajů. Kontrolu úřad zahájil právě na podnět lékárnické komory.
"V tomto dopise SÚKL lékárny vyzývá, aby podepsaly prohlášení, že samy žádají o přístup a podepisují čestné prohlášení, že jsou si vědomy, že budou data zpracována," přiblížil obsah dopisu šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Každý, kdo chce sbírat osobní údaje a nemá k tomu zákonné pověření, totiž musí podle Maršíka požádat o souhlas lidí, jejichž data se sbírají. V tomto případě lékařů, lékárníků a pacientů. Musí se také ohlásit na Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Pacient musí souhlasit
Nad sběrem dat se pozastavuje také další právnička a autorka druhé analýzy Monika Bakešová. "S čím nemohu souhlasit, je předávání citlivých osobních údajů pacientů bez zákonného podkladu," říká.
Pokud chce SÚKL data sbírat a posílat je do centrálního úložiště, musí podle ní nejdříve získat výslovný souhlas pacienta. Totéž platí i pro prodej léků s pseudoefedrinem - lékárník smí nahlížet do listu pacienta a kontrolovat množství spotřebovaných léků s omezením jen tehdy, dá-li mu pacient souhlas.
Úřad pro ochranu osobních údajů, který má na dodržování tohoto ustanovení zákona dohlížet, ale mlčí. Přestože se kontrolou centrálního úložiště zabývá půl roku a výsledek už zná.
„Inspektor už výsledek má, nyní zpracovává kontrolní protokol. Na SÚKL bude protokol odcházet v polovině července. Ale žádnou informaci novinářům o tom přinášet nebudeme, nejdříve na podzim. Až to bude mít SÚKL, my vám můžeme říct, že tam bylo shledáno to či ono, ale bude to méně, než vám může říct kontrolovaný," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí úřadu Hana Štěpánková.
Pomoc v konkurenčním boji
Do úložiště se přitom každý den zapíše na dvě stě tisíc nových údajů. Podle odborníků by o data stála každá farmaceutická firma. Ke konkurenčnímu boji by je dokázaly využít i zdravotní pojišťovny.
"Pokud by se data dostala některé ze zdravotních pojišťoven, mohla by provádět selektivní nábor mezi klienty. Mohla by to dokonce i prodávat dalším ekonomickým subjektům. Jako každá ukradená data se to dá zneužít a dá se to zneužít velmi," říká šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Nyní má každá pojišťovna k dispozici jen údaje svých vlastních klientů, k datům lidí z konkurenčních pojišťoven se nedostane.
SÚKL: Data potřebujeme
SÚKL, který je úřadem přímo řízeným ministerstvem zdravotnictví, jakékoliv porušení zákona odmítá. Podle ředitele ústavu Martina Beneše jsou a mají být údaje lékárníky odesílány na základě zákona o léčivech.
„SÚKL bude data z úložiště ve striktně anonymizované podobě využívat k plnění své zákonné povinnosti, vytváření analýz spotřeb léčiv v České republice jako podkladu pro optimalizaci lékové politiky," vysvětlil Beneš, k čemu data SÚKLu slouží.
Kromě toho podle něj bude moci data použít k ochraně zdraví občanů v případě, že v rámci svých aktivit zjistí závažné riziko užívání určitého přípravku.
