"Pro každého je to určité zrcadlo jeho práce. I pro mě to je zrcadlo," prohlásil loni v říjnu po skončení krajských a senátních voleb předseda KSČM Vojtěch Filip a v jeho tváři bylo patrné hluboké zklamání z výsledku voleb. Strana dopadla katastrofálně, v mnoha krajích se vůbec nedostala do zastupitelstva a získala pouhých čtrnáct zastupitelských křesel. V senátních volbách neuspěla ani v jediném obvodu.
Řada Vojtěchových kritiků proto okamžitě začala volat po tom, aby on a další členové vedení složili za tento výsledek účty a pokud možno i funkce. Nejlépe v listopadu 2020 na plánovaném sjezdu. "Dáme funkce k dispozici," přislíbil šéf strany. Jenže kvůli epidemii nemoci covidu-19 platil dlouho nouzový stav, takže ono skládání účtů má nastat až nyní v sobotu na zasedání ÚV KSČM. Jestli se tak stane, ukáže až samotný průběh zasedání.
O mnohém svědčí už chování předsedy Filipa, který jasně neřekl, jestli v čele strany skončí, přestože to dříve připouštěl. "Bude záležet na průběhu zasedání," prohlašuje nyní s tím, že na své funkci nelpí. To ale neznamená, že by chtěl sám rezignovat nebo že by prosazoval, aby na sobotním zasedání bylo voleno nové vedení. On sám nechce k nynější situaci víc říkat.
Zdroj, který zná dobře prostředí komunistické strany, Aktuálně.cz v pátek řekl, že Filip a další budou chtít patrně odsunout rozhodování o vedení strany až na listopadový sjezd KSČM. "Přibývá různých hlasů a mailů, jejich autoři tvrdí, že v sobotu by volba být neměla. Přestože řada krajů dříve po volbě volala," řekl zdroj, který nechtěl být jmenovaný z obav před možnými problémy. Komunisté totiž své názory příliš neventilují, například sobotní zasedání je uzavřené a Filip i někteří další straníci ho nechtějí nijak podrobněji komentovat.
Pohled na minulé měsíce ale skutečně potvrzuje, že šest krajů kvůli opakovaným volebním prohrám žádalo co nejrychlejší sjezd a převolení vedení. Výkonný výbor KSČM loni v prosinci dokonce přijal usnesení, že na prvním možném zasedání ÚV KSČM volby vedení proběhnou. Jenže toto zasedání se oddalovalo, nebylo ani v lednu, v únoru, ani v březnu, jak se původně očekávalo. Uskuteční se až nyní, ovšem na programu je více záležitostí, třeba debata, kdo vlastně bude na kandidátkách pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny.
Filipovi už několikrát hrozil odchod z vedení, ale vždy situaci ustál. Řada členů už nebyla spokojena s výsledkem voleb do sněmovny v roce 2017 - KSČM tehdy dostala jen 7,8 procenta hlasů.
Jenže následně uzavřel Filip s předsedou hnutí ANO a premiérem Andrejem Babišem dohodu o toleranci jeho vlády, KSČM získala některé důležité posty ve sněmovně a čas od času jí Babiš ustoupil při schvalování zákonů. Například Filip si drží pozici místopředsedy sněmovny, která mu umožňuje zastupovat v nepřítomnosti šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO).
S naší voličskou základnou to není tak zlé, míní Filip
Průzkumy veřejného mínění ale postupem času ukazovaly další propad komunistických preferencí až pod hranici pěti procent, takže Filip čelil další vlně vnitrostranické kritiky. Zareagoval vypovězením toleranční dohody vládě, ale zároveň ujišťoval, že to automaticky neznamená hlasování proti kabinetu. Dlouhodobě totiž tvrdí, že Babišova vláda je pro ně mnohem lepší varianta než kabinet, v něm by byla ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN či Piráti. "Nemáme v úmyslu půl roku před volbami destabilizovat již tak problematickou vnitropolitickou situaci," avizoval Filip.
Z jeho vyjádření je patrné, že se do žádné rezignace na místo předsedy nežene. Na rozdíl od loňského podzimu jsou jeho vyjádření sebevědomá a nic nesvědčí o tom, že by se považoval za přítěž na čele strany.
"Těm, kteří nám vytrvale spílají a posílají stranu do horoucích pekel, na smetiště dějin a kdo ví kam ještě, bych rád připomenul, že i podle březnového volebního průzkumu jsme 31 let po listopadu více méně stabilně pátou nejsilnější politickou stranou v České republice," tvrdí.
Odmítá také slova některých politologů a odborníků na veřejné mínění, kteří se stárnutím členů KSČM a jejich voličů prorokují straně další volební ztráty. "Myslím, že to s naší voličskou základnou není až zase tolik zlé. V této zemi je pořád ještě dostatek rozumných občanů, kteří jasně vnímají, že jedině program KSČM je programem o lidech a pro lidi. A nezmění na tom nic ani permanentní dehonestace komunistické strany, počínaje vulgárními urážkami a konče nekorektním, účelovým viněním z událostí 50. let minulého století," prohlašuje šestašedesátiletý Filip, který má v KSČM stále hodně zastánců.
Mezi těmi, kteří ho chtějí nahradit, vyčnívá nejvíce jméno čtyřicetileté europoslankyně Kateřiny Konečné, která byla od roku 2002 členkou Poslanecké sněmovny. Konečná je od roku 2018 místopředsedkyní strany a dává najevo, že se nemíní opírat o konzervativní část KSČM.
Vedle ní by mohli mít šanci tři poslanci a poslankyně, kteří často vystupují ve sněmovně i médiích. Zastupitel městského obvodu Ostrava-Jih Leo Luzar a dvě ženy: předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Ostrá a Hana Aulická Jírovcová, která se specializuje především na sociální témata.
Další tři jména širší veřejnosti příliš známá nejsou. Jde o Jana Klána, Martina Říhu a Jana Zámarského. Posledním zájemcem je Josef Skála, který bývá často označován za nejvýraznějšího představitele konzervativního křídla. Ten se ale nechal slyšet, že bude kandidovat až na podzimním sjezdu.
Josef Skála přitom už v roce 2018, kdy byly zatím poslední volby předsedy, ohrožoval postavení Vojtěcha Filipa, který stojí v čele komunistů již od roku 2005. Někteří delegáti tehdy již vtipkovali, že Filip, který rád chytá ryby, bude mít na tohoto koníčka konečně dostatek času. V prvním kole získal Skála jen o pět hlasů méně než Filip, ve druhém ho dosavadní předseda již porazil výrazněji. Získal 165 hlasů z 308 možných. Mimochodem na sjezd tehdy přijel i prezident Miloš Zeman, k němuž má Filip blízký vztah a v řadě věcí zastávají podobné politické postoje.
