Ve velkých i menších nemocnicích jsou podle sekce oddělení, která mají 70 až 100 procent protestujících lékařů. Výrazně omezený provoz budou mít podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády například fakultní nemocnice v Krči či Motole, Hradci Králové nebo Nemocnice Jihlava. Omezená bude na začátku prosince podle lékařů hlavně plánovaná péče. "Akutní provoz bude velmi omezený i z hlediska čekání a tak dále," uvedl Přáda.
Podle Hilšerové měly nemocnice do 20. listopadu naplánovat lékařům práci na prosinec. Rozpisy jsou podle ní velmi napjaté. "Když jeden lékař onemocní nebo onemocní jeho dítě, tak bude potřeba celý systém překopat a akutní péče zajištěna nebude," uvedla.
"Akce není protestem ani hrozbou, ale pouhé dodržování zákoníku práce," dodal Přáda. Právě jeho změna byla prvním impulzem k řešení protestů, od října totiž měl být dobrovolný počet přesčasových hodin za rok až 832 hodin, dvojnásobek dosavadního limitu, řekl. Forma protestu tak podle něj poukazuje na to, že deklarovaná dobrovolnost přesčasové práce ve zdravotnictví není reálně pravda.
Odpovědnost za současnou situaci nese podle Přády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jehož návrhy na řešení jejich požadavků nepovažuje za dostatečné. Znovu se zástupci komory spolu se zdravotnickými odbory s ministrem sejdou v úterý odpoledne.
Zatímco požadované změny zákoníku práce se při předchozích jednáních se zástupci ministerstev práce a zdravotnictví podařilo vyřešit, neshoda zůstává v otázce zvýšení platů. Válek už dříve deklaroval, že pro příští rok může být v úhradové vyhlášce, která přerozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, vyhrazeno až devět miliard korun na navýšení platů v nemocnicích. Lékaři ale žádají zvýšení základní mzdy či platu, ideální forma je podle nich navýšení platových tabulek.
