V úterý to sdělili na tiskové konferenci zástupci televizí Nova a Prima, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, společnosti Media Bohemia, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace on-line vydavatelů.
Uvedli, že novelu, která mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek, s nimi předkládající ministr kultury Martin Baxa (ODS) neprojednal a přitom podle nich povede k porušení rovnováhy na trhu ve prospěch veřejnoprávních médií.
Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny. Novely mimo jiné počítají se zvýšením televizního poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 Kč měsíčně, zároveň by se skupina povinných poplatníků měla rozšířit například na vlastníky chytrých mobilů. Návrh naopak neobsahuje žádné nové omezení reklamy na veřejnoprávních médiích.
Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. Ministerstvo podle něj nepředložilo analýzu, k čemu Česká televize a Český rozhlas prostředky z navýšení poplatků potřebují a na co je použijí. "Neuskutečnila se diskuse, jaké jsou požadavky pro veřejnoprávní službu v tom či onom mediatypu," dodala předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.
Zvyšování poplatků podle generálního ředitele Novy Daniela Grunta povede k destabilizaci mediálního trhu, protože navýší disponibilní prostředky České televize a Českého rozhlasu, což zlepší jejich pozici při výrobě pořadů, povede to ke zvýšení cen a ovlivní i pracovní trh. Více obsahu pak může mít vliv na sledovanost či poslechovost a negativně ovlivnit příjmy komerčních vysílatelů z reklamy. Již nyní jsou přitom příjmy z rozhlasových poplatků ČRo vyšší, než příjmy z reklamy celého rozhlasového trhu. ČRo má na něm přitom podle poslechovosti pouze třetinový podíl.
Návrh podle předsedy výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michala Hanáka bude znamenat nerovnou soutěž v on-line prostředí, protože veřejnoprávní média již nyní vyrábí specifický obsah pro internet a v případě přijetí návrhu se výrazně zvýší jejich rozpočty v této oblasti, kde konkurují komerčním subjektům bez jakékoliv regulace. Nemají přitom nijak definovanou veřejnoprávní službu v on-line prostředí.
Zvýšení televizního poplatku má České televizi přinést zvýšení jejího sedmimiliardového rozpočtu o 1,3 až 1,5 miliardy korun. V případě dvou miliard u Českého rozhlasu jde o navýšení zhruba o 600 milionů korun ročně. Podle Singera nikdo neřekl, na co přesně budou tyto prostředky využity. "Nelze veřejnoprávním médiím vypsat bianco šek, ale nejdříve je potřeba definovat poslání veřejné služby v České republice z toho dopady na veřejnoprávní i soukromá média," podotkl.
