Městečko, proslavené místním zámkem a rekreační Vranovskou nádrží, před dvěma lety v těsné blízkosti jedné z Kristkových soch postavilo dětské hřiště s lavičkami a stoly okolo. Pětasedmdesátiletý výtvarník to považuje za zásah do svého díla a žádá vedení městyse s 800 obyvateli, aby hřiště odstranilo.
Kromě toho, že dětské hřiště postavené okolo sochy podle něj ničí celou koncepci díla, tak se socha nechtěně sama stala součástí hřiště. A děti ji poškozují.
"Tam si mají lidi sednout, meditovat, v klidu se podívat na krajinu a zespodu na zámek," říká Kristek s tím, že právě kvůli unikátnosti místa se před třinácti lety dohodl s bývalým vedením obce, že tam sochu postaví a na patnáct let si pod ni pronajal pozemek.
Kristek proto písemně vyzval obec, ať dětské hřiště, které kolem sochy postavila před necelými dvěma lety z evropských dotací, odstraní. "Klienta by ani nenapadlo, že městys za jeho zády doplní bezprostřední okolí herními prvky, které hrubě narušují integritu díla a degradují ho na úroveň nějakého doplňku hřiště, vhodného ke šplhání," napsal obci Kristkův advokát František Vyskočil.
Jen součást zábavních prvků
Kristek si dokonce nechal udělat znalecký posudek - a ten došel k tomu, že zatímco před postavením dětského hřiště byla hodnota jeho sochy 1,4 milionu korun, nyní jen 900 tisíc. A snížení jde prý na vrub právě zřízenému hřišti.
"Došlo k nepředloženě přímému vtažení uměleckého díla, sochy Lubo Kristka 'Dyje-Osud stromu' do souboru prolézaček, houpaček a balančních atrakcí, což finálně vedlo k využití tohoto uměleckého díla jako součásti zábavních prvků dětského hřiště," uvádí posudek a zdůrazňuje, že děti navíc na sochu lezou a ničí ji.
"Ve spodní části již došlo, vlivem ošlapání, takřka k úplnému zdevastování nejen povrchové úpravy, ale především autorsky pojednané struktury povrchu," konstatuje posudek. A Kristek si dokonce opatřil i posudek revizního technika na dětské hřiště, že je uvedená plocha ve spojení s plastikou pro hry dětí zcela nevhodná.
Ať si ji odveze!
"Pan Kristek chce, aby nikde v okolí nic nebylo, jen jeho socha. To v dnešní době nejde. Když se mu to nelíbí, ať si ji sám odveze," rozčiluje se starosta Lubomír Vedra, který poukazuje na to, že ke stavbě hřiště se vyjádřily všechny potřebné orgány včetně Národního parku Podyjí a památkářů a schválily ji.
Lubo Kristek a jeho Podyjská glyptotéka
Český sochař a výtvarník, narozený v roce 1943. V roce 1968 emigroval, umělecky působil především v Německu a Itálii. V roce 1990 se vrátil a usadil se v Podhradí nad Dyjí. Počátkem tisíciletí vytvořil výtvarně-filosofickou trasu poutních míst nazvanou Kristkova podyjská glyptotéka. Poutní místa koncipovaná jako sochařská zastavení jsou rozmístěna od pramene Moravské Dyje po soutok Dyje a Moravy.
"Vranov nad Dyjí není jen Kristek, jeho nezajímají děti, které nemá rád, nezajímají ho turisti. V dnešní době je Vranov přeplněný, je to zóna pasivního odpočinku, maminky s kočárky si tam sednou," říká Vedra, podle něhož by měl být Kristek naopak rád, že tam je díky lavičkám a herním prvkům víc lidí, takže jeho dílo vidí díky tomu víc lidí.
"Celá glyptotéka je celek, nejedná se o vytrženou instalaci. Je to jako by se odvezla jedna socha z Braunova Kuksu někam jinam a rozbila se jednotnost celého souboru," reaguje na to, aby si Kristek sochy odvezl, jeho advokát Vyskočil. Sám Kristek to zase srovnává s tím, že by někdo pod sochou svatého Václava před Národním muzeem v Praze postavil kolotoč. "Taky by se vám to asi nelíbilo," říká.
Dělá to pro peníze, říká obec
Sama obec je přesvědčena, že Kristkovi ve skutečnosti nejde o nic jiného než o peníze. Sochař totiž obci již poslal předžalobní výzvu, v níž za znehodnocení svého díla požaduje půl milionu korun.
"Chce na sebe upoutat pozornost a vyrazit peníze," míní právník Vranova Radek Ondruš. Ten navíc poukazuje na to, že když dřívější vedení obce s Kristkem sepisovalo smlouvu o zápůjčce pozemku pod sochou, vůbec se nezmínil o tom, že je součástí nějakého souboru děl. "Neřekl obci nic o glyptotéce, je to jen primitivní smlouva o výpůjčce pozemku pod sochou, kdy se obec domlouvá jen na tom ,že to na zimu zakryje', to je jediné," dodává Ondruš.
Kristek zištné úmysly ale odmítá. A poukazuje na to, že nabízí kompromis: obec by mohla na místě nechat lavičky a stoly a pouze přesunout herní prvky. V tom případě je ochoten svoje dílo nechat opravit a odborně restaurovat na své vlastní náklady.
Vyskočil navíc dodává, že Kristek je světově uznávaný sochař a malíř s instalacemi v řadě evropských měst. A uvedená glyptotéka i se sochou ve Vranově se již dostala i do map a vyučuje se o ní na uměleckých školách.
"Vranov nad Dyjí je kvůli glyptotéce propagován jako poutní místo. V případě přesunu plastiky z důvodu změn by bylo nezbytné uhradit značné náklady na zpětnou výrobu veškerých materiálů, s glyptotékou spojených. I tak by zničením tohoto uměleckého projektu, který je již dnes mezinárodně doceněný, vznikly nedozírné škody jak umělci, tak ostatním zastavením včetně Vranova nad Dyjí," upozorňuje advokát.
Například v Litomyšli
Uvedený spor vyvolává otázku: je autorské dílo jen sama socha, nebo i kontext, ve kterém je vytvořena? A včetně prostředí, do něhož je zasazena s konkrétním autorovým záměrem? Vyskočil, který je předním tuzemským expertem na autorské právo, zastává druhý názor.
Podle něj povědomí o tom, co vše je či může být pod "autorskou ochranou", je v Česku bohužel malé. A proto došlo i k uvedenému sporu.
"Některá města jsou už ale tak osvícená, že v podobných případech pořádají na úpravy území kolem uměleckých děl odbornou debatu i veřejnou soutěž," poukazuje Vyskočil například na případ Litomyšle, kde letos v létě řešili, jak naložit se sochou komunistického prominenta a ministra Gottwaldovy vlády Zdeňka Nejedlého a jak upravit její okolí.
