Brno - Ústavní soudci se ve sporu Brožová versus Klaus postavili na stranu předsedkyně Nejvyššího soudu a prezidenta republiky to vyprovokovalo k silným výrazům. Podle něj soudci rozhodli protiústavně a ohrozili demokracii v zemi.
Ústavní soudci rozhodli o kompetenční žalobě, kterou proti rozhodnutí prezidenta Václava Klause o jmenování expolitika a prezidentského kandidáta Jaroslava Bureše do funkce místopředsedy soudu podala právě Brožová.
Ústavní soud dal za pravdu jí a Bureš tak vyhlášením rozsudku ve funkci skončil.
Zatímco Brožová rozhodnutí vítá a vyzvala prezidenta k diskusi, Klaus je výsledkem sporu rozhořčen. "Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou ČR," uvedl v prohlášení.
Co přesně Klaus řekl
"Ještě jsem si nepřečetl odůvodnění a o tomto rozhodnutí jsem se dozvěděl jen zde na ulici ve Velkém Meziříčí. Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován, nedovedu si ho ničím vysvětlit. Myslím, že je v rozporu s Ústavou ČR.
Nechápu, že k tomu mohlo dojít a mrzelo by mne, jestli toto rozhodnutí bude interpretováno naší veřejnosti tak, že paní soudkyně porazila všemocného prezidenta republiky. Tak to není. Je to naopak tak, že občané ČR prohrávají s naší soudcovskou mocí. To považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi".
Podle něj se výsledek nedá iterpretovat jako vítězství Brožové nad Klausem, ale jako vítězství soudcovské moci nad lidmi. "To považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi," dodal.
ÚS: Prezident může vedení vybírat jen ze členů soudu
Ústavní soudci připomněli, že Bureš byl k Nejvyššímu soudu přidělen bez souhlasu Brožové a tedy protizákonně.
"Prezident jmenoval soudce Bureše místopředsedou soudu, aniž byl k Nejvyššímu soudu přidělen," uvedla soudkyně Dagmar Lastovecká.
Soudci potvrdili, že prezident má pravomoc jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu, musí ale vybírat ze soudců tohoto soudu.
Tím, kolik má vlastně Nejvyšší soud místopředsedů, se ústavní soudci nezabývali.
Bureš v reakci na rozhodnutí ústavních soudců uvedl, že je prvním člověkem, který přišel rozhodnutím soudu o zaměstnání, aniž dostal příležitost vyjádřit se jako účastník řízení.
"Ústavní soud postupoval tak, jako že se mě to netýká," uvedl. Na funkci nelpí. "Na rozdíl od paní Brožové se uživím," řekl.
Chce zůstat v justici. "Vezmu tašku a budu obcházet soudy a ptát se: Chcete mě?", doplnil.
Brožová: Nebráním se jednání s prezidentem
Ústavní soudci dnes rozhodli poslední z několika sporů mezi Brožovou a prezidentem. Brožová slavila i ve všech předchozích sporech úspěch.
Podařilo se jí odvrátit své odvolání z předsednického křesla i přidělení Bureše jako řadového soudce NS.
Brožová zpochybňuje to, že prezident měl právo Bureše jmenovat. Podle ní rozhodnutí ústavních soudců posiluje nezávislost Nejvyššího soudu. A nebrání se jednání s Klausem o tom, zda bude místo Bureše ze stávajících soudců Nejvyššího soudu jmenován další místopředseda.
Klaus: Ve volbě nejsem ničím omezen
Klaus argumentuje, že jmenování místopředsedy soudu je jenom na jeho volbě a není v tom nijak omezen.
Právníka Bureše, který byl mimo jiné ministrem spravedlnosti a kandidoval na prezidenta, Brožová pokládá za příliš politického člověka.
Hned na začátku jednání ústavní soudci oznámili, že odmítl návrh prezidenta Václava Klause, který chtěl rozhodnutí odložit do doby, než se rozhodne o jeho návrhu na zrušení části zákona o soudech a soudcích právě v paragrafu týkající se jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu.
Ústavní soud ale rozhodl, že dnes bude o ústavní stížnosti Brožové rozhodovat a Klausovu žádost odmítl.
Ústavní soud se při jednání zajímá také o to, proč vlastně podle Brožové Bureš jako kvalitní soudce na Nejvyšší soud nepatří.
Může být soudce politik?
"Co je špatného na tom vykonávat funkci ministra spravedlnosti," zeptal se ústavní soudce Vladimír Kůrka.
"Odpovídám za nezávislost soudu, ze strany prezidenta došlo k libovůli. Doktor Bureš zastával podle potřeby různé politické funkce a to zpochybňuje jeho soudcovskou nezávislost. Doktor Bureš je dnes především mužem politiky," uvedla dnes Brožová.
Podle ní má Nejvyšší soud ve funkci místopředsedu, který byl jmenován neústavně.
Situace Bureše jako bývalého politika, který se vrátil do soudcovského stavu, není neobvyklá. I na Ústavním soudu působí dva bývalí ministři, předseda soudu Pavel Rychetský a Miloslav Výborný.
