Na konci 90. let byla televize Nova nejvlivnější stanicí Česka, pevnou rukou ji vedl generální ředitel Vladimír Železný. Jedním z jeho nejbližších spolupracovníků byl tehdy Pavel Kočiš. V letech 1998 a 1999 pracoval jako kreativní ředitel Novy. Odešel z ní poté, co televizi převzal Železný od amerických investorů.
Ještě coby generální ředitel Železný prohlásil, že Klause, tehdy bývalého premiéra a předsedu sněmovny, považuje za nejvýznamnějšího českého politika. Sám Kočiš se v polovině 90. let před nástupem do Novy podílel na Klausově kampani. Po odchodu z televize se vrátil do reklamního byznysu, kde vybudoval vlivnou PR agenturu EMC.
Právě firma, jejíž je Kočiš ředitelem a jedním ze tří spolumajitelů, se v uplynulém roce stala čtvrtým největším sponzorem Institutu Václava Klause, podpořila ho částkou 350 tisíc korun. Peníze poskytla think-tanku, jenž je jedním z nejviditelnějších v zemi, vůbec poprvé.
"Je nám blízký jeho pragmatismus"
"Jsme přesvědčeni, že se ze společnosti vytrácí pragmatický názor na zásadní věci včetně Green Dealu a genderu. Dlouhodobě se snažíme k těmto tématům vést klidnou a věcnou diskusi. Institut Václava Klause tato témata dlouhodobě komentuje, jejich názory jsou nám blízké a jsou mediálně vidět," popsal redakci Kočiš motivaci k daru.
Agentuře je institut blízký právě "pragmatickými názory" na dění ve společnosti, sponzorovat ho chce i letos. Kočiš je jedním z výrazných představitelů tuzemského public relations. Mezi nejvýznamnější klienty jeho firmy z veřejného sektoru patří pražský dopravní podnik, Lesy České republiky nebo jedna z dceřiných firem Českých drah.
Zatímco Kočišova agentura podpořila Klausův institut premiérově, svůj příspěvek z předchozího roku, kdy poslal Klausovi peníze také poprvé, už nezopakoval spolek Filantrop Plus. Jeho spoluzakladatelem je miliardář Jaroslav Čadek. Vlastnil vilu na Hanspaulce, jež od první chvíle slouží institutu jako sídlo. Dnes je v majetku jeho rodiny.
"Chod i činnost institutu zůstanou stejné. Každý z našich sponzorů se tak může spolehnout, že to, co laskavě podpořil v jednom roce, mu bude stát za podporu opakovanou i v letech dalších," řekl už dříve Aktuálně.cz mluvčí think-tanku Petr Macinka, co dárci za svou podporu od Klausova institutu získají.
Odešel slovenský finančník
Několikaletou peněžní přízeň ukončil také slovenský finančník Michal Martinko. Spolku mezi roky 2020 až 2022 poslal celkem 150 tisíc korun. Náleží mu podíl ve firmě Crane Constancy Investments, jež roku 2020 skoupila většinu pohledávek po zkrachovalém vydavatelství Mladá fronta. V minulosti vydávalo třeba byznysový titul E15.
Kdo ve sponzoringu institutu vytrval, je podnikatel Vladimír Kočandrle. Mezi donory se zařadil v roce 2022, kdy think-tanku poslal 100 tisíc korun. Loni příspěvek zvýšil na 125 tisíc. Hudební skladatel, textař a producent založil kdysi nejvlivnější hudební vydavatelství Monitor EMI, pod nímž vycházely desky Lucie Bílé, Daniela Hůlky či Petra Muka.
Mezi nejvěrnější dárce, byť roku 2021 mezi nimi nefigurovala, patří dopravní firma ICOM Transport. Institutu loni opět poslala milion korun. Založil ji a místopředsedou představenstva je Zdeněk Kratochvíl, jemuž hrozilo za zpronevěru, podvod či zneužívání informací v obchodním styku 12 let vězení. Klaus mu v roce 2008 dal milost.
Zásadním dárcem, bez něhož by Institut Václava Klause neexistoval, je finanční skupina PPF. Vlastní ji vdova po jejím zakladateli Petru Kellnerovi Renáta. PPF prostřednictvím své telekomunikační firmy Cetin think-tanku znovu darovala 10 milionů korun. Od roku 2013 pravidelně přispívá také korejská firma Kos Wire Europe, loni institutu poukázala 1,2 milionu.
Téměř 1400 výstupů v médiích
Podle rešerše samotného Institutu Václava Klause se think-tank, především prostřednictvím bývalého prezidenta, objevil roku 2023 v 1397 mediálních výstupech. Největší prostor dostal na webu Parlamentní listy (290 článků), druhý pak byl zpravodajský web iDnes.cz (49 článků).
Institut má za to, že významný ohlas v médiích vzbudila loni Klausova vyjádření k vývoji a příčinám ruské agrese na Ukrajině. Ve výroční zprávě ji think-tank popisuje jako "konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou", případně "konflikt na Ukrajině". Klaus opakovaně zpochybňuje odpovědnost Ruska za útočnou válku, podle něj je důsledkem provokace Západu.
