reklama
 
 

Hrdinu Kubiše připomíná od soboty důstojně i jeho rodiště. Konečně! říkají veteráni

25. 10. 2015
V Dolních Vilémovicích byla v sobotu odhalena busta parašutisty Jana Kubiše, který společně s Josefem Gabčíkem odstranil třetího muže nacistické říše a architekta holocaustu Reinharda Heydricha. V odvetu nacisté v Mauthausenu popravili 294 příbuzných a pomocníků sedmi parašutistů, kteří se na atentátu podíleli. Odstranění Heydricha historici považují za jeden z nevýznamnějších činů protinacistického odboje v Evropě.
Doporučujeme

Dolní Vilémovice (Třebíčsko) - Čtrnáct příbuzných a blízkých parašutisty Jana Kubiše bylo 24. října 1942 zavražděno v koncentračním táboře Mauthausen. Celá Kubišova rodina byla v podstatě během chvíle téměř vyhlazena.

V sobotu 24. října 2015 byla pak před Kubišovým rodným domkem odhalena jeho bronzová busta, přičemž samotné stavení se po rozsáhlé rekonstrukci změnilo v jedinečné muzeum odporu Čechoslováků proti teroru.

"Konečně!" zvolal v proslovu ke stovkám přítomných šéf brněnského klubu výsadkových veteránů Jaroslav Foršt. A Jaroslav Klemeš, poslední žijící západní parašutista, dodal: "Děkuji všem, kteří se zasloužili o obnovu Kubišovy chaloupky, která už byla v dezolátním stavu."

Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem zlikvidovali 27. května 1942 třetího muže nacistické říše a architekta holocaustu Reinharda Heydricha. V odvetu nacisté v Mauthausenu popravili 294 příbuzných a pomocníků sedmi parašutistů, kteří se na atentátu podíleli.

Odstranění Heydricha historici považují za jeden z nevýznamnějších činů protinacistického odboje v Evropě. Zejména proto západní mocnosti odstoupily krátce poté od mnichovské smlouvy, která okleštila Čechy a Moravu o třetinu území. Kubišův a Gabčíkův čin ocenil mimochodem tento týden při státní večeři v Praze i izraelský prezident Re'uven Rivlin.

Na několikamilionovou rekonstrukci Kubišova rodného domku (včetně busty) přispěli podle starostky Dolních Vilémovic Jitky Boučkové ve veřejné sbírce lidé z celé republiky. A například Kubišův přítel a pomocník parašutistů Alois Denemarek částkou 300 tisíc korun.

Rovněž Denemarekovu rodinu nacistické represe krutě postihly. Této občanské vyspělosti a iniciativy si cení ředitel Vojenského historického ústavu (instaloval a uhradil v domku celou expozici) Aleš Knížek ze všeho nejvíce. A to tím spíše, že váleční veteráni a hrdinové protinacistického odboje jsou v poslední době cíleně a zištně okrádáni o svá bojová vyznamenání.

Pozdní poznávání statečných

O statečnosti parašutistů Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Jaroslava Švarce, Jana Hrubého, Josefa Valčíka, Jana Kubiše a Josefa Gabčíka bylo řečeno už poměrně hodně. Avšak například pro radiotelegrafistu výsadku CLAY Čestmíra Šikolu byli největší hrdinové právě pomocníci parašutistů:

"My jsme byli vycvičení a vyzbrojení vojáci. Do rizik jsme šli vědomě, avšak tito obyčejní lidé se překonávali v hrdinství a obětavosti, třebaže za to platili svými životy a životy svých rodin." Bez jejich pomoci by navíc podle Vojtěcha Šusteka z Archivu hlavního města Prahy parašutisté zůstali v naprosté izolaci a ničeho by nedosáhli.

A jak dodává: "K tomuto poznání dospíváme nyní až příliš pozdě. A přitom se jedná o desítky tisíc obětavých a statečných lidí, o nichž dnes už, bohužel, nic nevíme. Nejde kromě toho ´jen´ o 294 příbuzných a pomocníků sedmi parašutistů, kteří odstranili Heydricha."

Popravy příbuzných a pomocníků parašutistů se odehrály v Mauthausenu ve třech vlnách: 24. října 1942 bylo zavražděno 262 lidí; 26. ledna 1943 jedenatřicet a 3. února František Pecháček. Vždy se to odvíjelo od nadějí gestapa, co všechno může ze zatčených ještě vytlouci.

Jak to bylo s kolaborací církve

Již popáté se následující sobotu 31. října ve 12.00 koná v katedrále sv. Víta v Praze zádušní mše za 294 zavražděných Čechoslováků. Avšak, jak připomíná Vojtěch Šustek, i za všechny ty, kteří položili životy v boji proti teroru. Mši vždy slouží kardinál Dominik Duka a patří k svého druhu nejemotivnějším zážitkům. Popravení lidé jsou jmenovitě čteni a za každého z nich je před oltářem zapálena svíce. "Mše je veřejnosti volně přístupná a je na ni zván každý, kdo chce vzdát úctu zavražděným a padlým odpůrcům teroru," říká jeden z organizátorů akce, badatel Jaroslav Čvančara.

Mši v minulosti sám od sebe navštívil například i rakouský velvyslanec v Česku. A podle kardinála Duky je zejména dnes důležité si připomínat charakterní osoby, jejichž vlastenectví vyrůstalo z lásky a úcty k domovu.

"Vlast se netvoří protestem proti cizímu, ale tím, že přijmu za vlastní to, co mi odkázali druzí. Navíc jsem vždy chápal tak trochu jako svůj úkol vyvracet omyl, že církev kolaborovala s nacisty. Je nesporné, že katolická církev stála od počátku na straně odboje," vysvětluje Duka. Kardinálův otec bojoval mimochodem za druhé světové války v Royal Air Force (Královské vojenské letectvo). Duka byl pak před rokem 1989 vězněn komunisty.

"Z úst českých politiků zaznívá pravidelně, že církev kolaborovala s nacisty. Neslyšel jsem nestoudnější a drzejší lež," říká archivář Šustek. A dal si prý v archivech hodně záležet na tom, aby mohl svá slova dokázat. Nenašel v nich ani jednoho českého či moravského kněze, jenž by udával gestapu anebo s ním kolaboroval. "Za to jsem vypátral desítky katolických, pravoslavných či evangelických kněží, kteří byli popraveni za protinacistický odboj," konstatuje Šustek.

autor: Jan Gazdík

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama