Chovatelé ovcí, koz a dalších hospodářských zvířat si v Česku stěžují na čím dál četnější útoky vlků. Časté jsou především v Moravskoslezském kraji, kde se nyní úřady chystají rozdělit tři miliony korun na zabezpečení proti těmto šelmám. Vlci patří mezi chráněná zvířata, odstřel je možný jen výjimkou ze zákona o myslivosti. Než ji úřady povolí, uplyne i několik měsíců.
Práci má nyní usnadnit nový pohotovostní plán z dílny ministerstev zemědělství a životního prostředí. Od začátku května zjednodušuje a upřesňuje pravidla pro odstřel vlků i jejich plašení. Na samotném zákonu se nic nemění, dále bude nutné dostat z něj výjimku.
Na rozdíl od dosavadních možností plán jasně určuje, jak postupovat, když se objeví vlk přibližující se k lidem. Nejprve začnou šelmu monitorovat ochranáři, pak přijde na řadu plašení vlka. Pokud nepřestane vyhledávat domácí zvířata a lidi, neutíká před nimi a plašení nefunguje, mohou úřady uvažovat o jeho odstřelu.
Odstranění vlka je však teprve krajní řešení, připomínají ministerstva i ochranáři. Možné je teprve, když selže plašení pomocí petard, dělobuchů, světlic či střílení do vzduchu slepými náboji. Ochranáři by mohli na vlky střílet také gumovými střelami.
Plán zmiňuje i preventivní opatření, lepší ohrady pro zvířata či používání pasteveckých psů. "Mohou snížit výši škod až o 90 procent. Dosud jsou opatření většinou nedostatečná nebo žádná," uvádí ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
Ve třech případech je možné šelmu zabít bez předchozího plašení. Pokud je agresivní vůči lidem bez předchozího vyprovokování, napadá lidi bezdůvodně nebo se specializuje na lov hospodářských zvířat. Obecně je možné odstřelit vlka, který se chová nestandardně.
"Nestandardně neznamená, že zabíjí nezabezpečená domácí zvířata nebo se jen dostal do blízkosti lidí," připomíná Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. "Pokud mu člověk bere mláďata, nebo je vlk zraněný či zahnaný do prostoru, z kterého nelze uniknout, pak je útok normální vlčí chování a chyba člověka," vysvětluje.
Na lidi podle biologa Pavla Hulvy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy útočí spíše nemocná nebo handicapovaná zvířata. Zdraví jedinci téměř nikdy.
Vlci se do české přírody vrací od 90. let minulého století. Vyskytují se teď hlavně v pohraničí, v Beskydech, v severních Čechách, Novohradských horách či na Šumavě. Smečky jsou zdokumentované také na Kokořínsku. Osamocení vlci se vyskytují i na Vysočině nebo Jesenicku. Nejvíc případů napadení stád eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny v Lužických horách a na Frýdlantsku.
Pokud vlk zaútočí na hospodářská zvířata, měl by se majitel nejprve snažit zaplašit ho hlukem. Pravděpodobnost úspěchu je ale nízká. "Ve chvíli útoku funguje silný lovecký pud, adrenalin, zvíře využívá zmatku, který ve stádě vyvolá, proto bývá stržených zvířat více. Někdy útočí více členů smečky. Plašení bude málo účinné," popisuje chování šelem Pelc. Chovatel by hlavně neměl vstupovat do ohrady, kde vlci útočí.
Šelmu není možné zastřelit, když útočí jen na zvíře. Nejen na ovce, ale také třeba i na psa. Pokud ho člověk nevede na vodítku. "Když vlk napadne psa, který volně pobíhá po lese a není pod kontrolou svého pána, jde o normální vlčí chování," připomíná Pelc. Obecně je možné vlka zabít v sebeobraně, podmínkou je ale bezprostřední ohrožení.
Odstraňovat ale ochranáři budou křížence vlků se psy. "Jsou nevyzpytatelní, kombinace jejich genů může znamenat chování, které nelze předvídat," varuje Stýblo ze svazu ochránců přírody. "Na druhou stranu například v Itálii tvoří třetinu vlků kříženci se psy a problémy to nezpůsobuje. Křížení je rizikové hlavně pro vlky samotné," říká expert.
Obavy z kříženců mírní i biolog Hulva. "Svým chováním nepředstavují vyšší riziko pro člověka a hospodářská zvířata než psi. Ti jsou nebezpečnější, protože z člověka nemají strach," vysvětluje.
Kolik vlků bude kvůli rizikovému chování potřeba odstřelit, si odborníci netroufají odhadnout. "Odlov je nejzazší možností, rozhodovat o něm bude v konkrétním případu daného jedince pohotovostní štáb," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Ve štábech budou ochránci přírody, odborníci, myslivci, policie i zástupci dotčených obcí.
Problémům s vlky zvyklými na lidi čelí i Slovensko, kde žije asi 700 těchto zvířat. Slovenské zákony jeho lov donedávna povolovaly. Tamní ministerstvo zemědělství mezi roky 2020 a 2021 povolilo odstřel padesátky šelem. To se ale ukázalo jako neúčinné - zasažené smečky se pak častěji uchylovaly ke snadnější kořisti, tedy hospodářským zvířatům. Slovensko nyní uděluje pouze výjimky na jednotlivé odstřely.
