Kdo nejvíc znečišťuje? Pořadí je tu

Pavel Baroch
19. 10. 2006 15:20
Praha - Kdo vloni vypustil nejvíce rakovinotvorných látek? A kdo nejvíce dioxinů? Sdružení Arnika zveřejnila žebříček největších znečišťovatelů.
Mittal Steel Ostrava
Mittal Steel Ostrava | Foto: Ondřej Besperát

Nejvíce rakovinotvorných látek vypustila společnost Deza z Valašského Meziříčí. Rekordmanem v emisích látek, které mohou ohrožovat plodnost, jsou Třinecké železárny a nejvíce skleníkových plynů opustilo komíny elektrárny Prunéřov u Kadaně.

Ekologická organizace Arnika zveřejnila už druhý seznam největších znečišťovatelů, který vychází z údajů o emisích desítek škodlivin, jež musí podniky uvádět do takzvaného integrovaného registru znečišťování a který je veřejně přístupný na www.irz.cz.

Tato databáze, kterou provozuje česká informační agentura životního prostředí CENIA, umožňuje sestavit podle různých kritérií vlastní žebříčky největších znečišťovatelů - například seznam firem, které vypustily nejvíce drobného prachu.

Neumožňuje však složit složitější žebříčky, tedy zkombinovat různé látky, které mají podobné vlastnosti a mohou například způsobovat rakovinu. Proto Arnika po třech týdnech od zveřejnění loňských údajů v registru znečišťování připravila vlastní "černé listiny".

  • Žebříčky největších znečišťovatelů - čtěte ZDE

V desítce největších znečišťovatelů se nejčastěji objevovaly hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ, provozy firem Mittal Steel Ostrava, Třineckých železáren, Vysokých pecí Ostrava, Spolchemie Ústí nad Labem či nartoviské Spolany.

"Největší znečišťovatelé jsou nejčastěji v krajích Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Pardubickém, následovaných Zlínským a Olomouckým krajem," říká Marek Jehlička, mluvčí Arniky.

Motivace k omezování škodlivin

Ekologické sdružení si od zveřejňování seznamů největších znečišťovatelů slibuje, že budou jedním z nástrojů, jak přimět podniky, aby vypouštění škodlivin snižovaly.

Spolana Neratovice
Spolana Neratovice | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Integrovaný registr znečišťování zůstává jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. To je důvod, proč Arnika už druhým rokem informace z registru analyzuje a zveřejňuje," vysvětluje mluvčí Jehlička.

Dodal, že v USA přispěla podobná databáze k tomu, že se snížily emise toxických látek o 46 procent během pěti let.

"Je to do určité míry motivace," připustil v České televizi generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. Právě jeho podnik figuruje například na prvním místě v seznamu firem, které vypustí nejvíce dioxinů.

Cienciala uvedl, že Třinecké železárny investovaly do ekologie v posledních deseti letech asi čtyři miliardy korun a do roku 2011 to má být dalších zhruba 1,5 miliard. Podnik se chce zaměřit také na dioxiny, které mohou poškozovat imunitní a hormální systém nebo ohrožovat plodnost.

Znečištění snižujeme i bez žebříčků

Některé firmy tvrdí, že snižují znečišťování životního prostředí bez ohledu na to, na jakém místě v tabulce se nacházejí.

"Pro nás je prioritní pohybovat se v mezích zákona a v evropských normách," řekl Aktuálně.cz Jiří Urbanec, generální ředitel společnosti Ivax Pharmaceuticals.

"Snižovat ekologickou zátěž je naším zájmem, jsme výrazně pod zákonnými limity," dodal Urbanec.

Opavskou firmu Ivax sdružení Arnika pochválilo, protože snížila na třetinu emise dichlormethanu, což je možný karcinogen.

Foto: Aktuálně.cz

Bez ohledu na zveřejňované žebříčky chce snižovat znečišťování i společnost ČEZ, která plánuje rozsáhlou modernizaci svých zastaralých uhelných elektráren v seveorzápadních Čechách.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že například v Tušimicích a Počeradech by měly emise klesnout až o dvacet procent, ještě výraznější by měl být pokles v Prunéřově, kde se počítá i s výrazným omezením provozu této elektrárny.

Společnost Deza, která mimo jiné zpracovává černouhelný dehet a vloni vypustila nejvíce rakovinotvorných látek, počítá s tím, že do ochrany životního prostředí investuje do roku 2010 více než půl miliardy korun.

"Přímo do ekologie jsme od privatizace v roce 1993 inevstovali už více než dvě miliardy korun," dodává výrobní ředitel Ivo Hamáček.

 

Právě se děje

Další zprávy