"Ten čtvrtek si budu dlouho pamatovat," říká starostka Lhenic Marie Kabátová a vzpomíná na den, kdy se ve dvoutisícové obci v šumavském podhůří rozneslo, že jeden z jejích obyvatel se nakazil koronavirem. "Stále mi zvonil telefon a lidé po nás chtěli, abychom jim řekli, kdo to je. Bylo to dokonce dřív, než hygiena oficiálně potvrdila na jihu Čech první případ," popisuje starostka.
V tu chvíli se mnoho občanů pustilo do pátrání, kdo že onen nakažený člověk v jejich domovině je. Informace se šířily po sociálních sítích, ale i mezi sousedy a v obchodech. V relativně malé obci se pak na základě kusých informací nakonec ti úspěšnější dopátrali ke konkrétnímu jménu.
Pod tlakem části veřejnosti, která si zvlášť na sociálních sítích nebrala podle starostky servítky, se nakonec přiznal i sám nakažený, že je to právě on, aby zamezil dalším fámám, které kolem jeho nakažení kolovaly. A vysvětlil také, jak se všechno seběhlo.
Muže trápil kašel, a proto navštívil lhenickou obvodní lékařku. Teplotu neměl a vůbec ho nenapadlo, že by mohl být nakažený koronavirem. Později se však u něj objevila i horečka, telefonicky se tedy opět obrátil na svou lékařku. Jako člověk, který pracuje v Německu, se následně podrobil testu a ukázalo se, že je skutečně nakažený Covid-19. V karanténě pak skončili nejen lidé, které potkal v čekárně, ale také lékařka.
Starostku Kabátovou však zejména mrzí, jaké emoce v její obci případ nákazy vyvolal. "Lidé si mnohdy neuvědomují, že tímto virem, který navíc nemá vždy jednoznačné příznaky, se může nakazit kdokoli z nás, a to kdekoli. Velmi mě mrzí, když v rozhovoru lidí - a teď mluvím velmi obecně - slyším, jak lidé tohoto našeho spoluobčana za to, že má koronavirus, odsuzují. A ve svých projevech jsou často nevybíraví a agresivní," popisuje starostka.
K čemu vám ta informace bude?
To, že lidé chtějí vědět, kdo konkrétně je nakažený, potvrzuje také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Sám takovým dotazům, často vulgárním, rovněž čelí.
Z toho důvodu je příznivcem toho, aby se nezveřejňovalo, v které konkrétní obci se nakažený nachází. Podle něj je tato informace pro lidi zbytečná. "K čemu vám taková informace bude? Budete pátrat, kdo to je? Budete říkat nepřesnosti a šířit paniku? Budete si o tom povídat se sousedy?" ptá se Netolický.
Podle něj ani neobstojí argument, že lidé, v jejichž obci se nákaza objevila, by se pak chovali opatrněji. "Neměli by být lidé za dané situace opatrní za všech okolností? Přece se nebudeme chovat zodpovědně jenom tam, kde se objeví jeden nakažený," nechápe hejtman.
Zveřejňování, v které obci je nakažený, tak podle něj povede jenom k tomu, že lidé budou pátrat, o koho konkrétně jde. "Rozumím tomu, že lidé jsou nervózní. Na druhou stranu se musíme chovat obezřetně a lidsky, protože každý má právo na soukromí a informace o zdravotním stavu je citlivý údaj. Každý má právo se uzdravit a měli bychom vycházet z nějakého lidského přístupu a rozhodně ne někoho ostrakizovat," myslí si Netolický.
Stejného názoru je i ministerstvo zdravotnictví, které nařídilo všem hygienickým stanicím, jak postupovat. Nakažené mohou uvádět maximálně na úrovni okresů. Zveřejňovat počty nakažených podle obcí považuje za nevhodné z toho důvodu, že se obává vysokého rizika jejich stigmatizace.
Starostové informace o nakažených chtějí
Někteří starostové by však považovali za vhodné, kdyby informaci o případné nákaze ve své obci měli alespoň oni. Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla by starostové měli mít přehled o lidech, kteří mají nařízenou karanténu nebo jsou nakažení koronavirem.
"Porušení zákazu opuštění jejich obydlí by bylo potenciální hrozbou pro ostatní občany dané obce či města. Dodržování tohoto opatření by mělo být řádně kontrolováno, avšak za současné situace, kdy jsou složky integrovaného záchranného systému plně vytíženy, je dohled nad osobami v nařízené karanténě velmi ztížen," vysvětluje Lukl, který je zároveň starostou jedenáctitisícového Kyjova. S žádostí o poskytnutí takových informací obcím se už obrátil i na premiéra Andreje Babiše.
Starostka Lhenic Kabátová však upozorňuje, že menší města nemají možnost jakkoliv kontrolovat, jestli občané karanténu dodržují, neboť zpravidla městskou policii nemají a sami jako starostové případně zakročit nemohou. Naopak se obává, že případné informování starostů by ještě zvýšilo tlak na ně samotné, protože občané by v tu chvíli na ně naléhali, ať jim informace rovněž sdělí.
I kdyby nátlaku odolali, hejtman Netolický si myslí, že taková informace může vždycky nějak uniknout. "Na obecních úřadech pracují různí úředníci a informace se šíří a nedělá to dobře v mezilidských vztazích. Je-li někdo nemocný, má právo se v klidu uzdravit a nebýt ve stresu," myslí si Netolický.
To, jestli je v jeho městě nakažený, by však chtěl vědět i starosta jihomoravských Jevišovic Pavel Málek. O konkrétní jména nestojí, ale počty za obce by se podle něho zveřejňovat měly. Už jen z toho důvodu, že by to zamezilo zbytečným spekulacím, kdo všechno nakažený v obci je.
Ve více než tisícovém městě se už například spekulovalo, že se nakazila rodina či domov seniorů. Kdyby někde existovala oficiální informace, že se koronavirus ve městě neobjevil, situaci by to výrazně uklidnilo. Nyní vedení města musí vynaložit mnoho sil, aby podobné nepodložené fámy vyvracelo.
A pomohlo by podle Málka, i kdyby oficiální statistika ukázala, že ve městě koronavirus je. "Lidem bychom mohli více zdůraznit, že je opravdu nutné dodržovat větší hygienu, dokázali bychom pomoct s trasováním. Z mého pohledu je důležité vědět, jestli to tady už je," myslí si Málek.
Obavu ministerstva zdravotnictví, že by mohlo dojít ke stigmatizaci nakažených osob, nesdílí. Podle něj se v malých obcích lidé stejně dozvědí, kdo nakažený je, bez ohledu na to, jestli se počty nemocných v jednotlivých obcích budou zveřejňovat, nebo nebudou. Naopak zveřejňování podle něj zabrání šíření některých fám.
