Praha - Soudní bitva Davida Ratha zdaleka nekončí. Již před vynesením čtvrtečního prvního verdiktu avizoval, že podá odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. A z celého průběhu líčení je zřejmé, že si už dopředu připravuje všechny možné cesty, jak napadnout prvoinstanční rozsudek, který ho poslal na 8,5 roku za mříže.
Kdo tedy bude jeho odvolání řešit? Překvapivě není příliš na výběr. Kdo dostane Rathův případ na stůl, se sice rozhodne až ve chvíli, kdy vrchní soud dostane spis a případ připadne soudci, který bude na řadě.
Nicméně jisté už je, že to bude někdo ze čtveřice Hana Kárová, Radek Hartmann, Miroslav Pavrovský a Pavel Zelenka. Ti se – jak vyplývá z rozvrhu práce soudu - specializují na závažné hospodářské delikty.
Potvrdil to i mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt. "Máme čtyři hospodářské senáty a jim se případy rozdělují stále dokola podle toho, na který přijde řada," uvedl mluvčí.
Amnestie pro H-System
Kdo tedy jsou možní kandidáti na druhého Rathova soudce po Robertu Pacovském?
Matadorem z uvedené čtveřice je Pavel Zelenka. A to především pokud se týká ostře sledovaných kauz. Zelenka se podepsal například pod rozhodnutí, že bez trestu zůstali tři protagonisté kauzy nedostavěných řadových rodinných domků H-System. Zatímco hlavní organizátor Petr Smetka byl pravomocně odsouzen již v roce 2006, případ tří jeho pomocníků si Zelenka s prvoinstančním soudcem Kamilem Kydalkou pinkal několik let, protože nebyl spokojen s odůvodněním vysokých trestů.
Zelenka jim tedy nakonec sám dal podmínku s odůvodněním, že už uplynulo příliš času od spáchání trestného činu. Nejvyšší soud jeho verdikt jako nepřiměřeně mírný těsně před koncem roku 2012 zrušil a přikázal zvýšit trest. K tomu již nedošlo, protože přišla amnestie Václava Klause.
Zelenka měl na stole i případ velkouzenáře a bývalého šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského, kterého prvoinstanční soud poslal do vězení na deset let. I v tomto případě Zelenka verdikt zrušil a přikázal znovu rozhodnout – i zde už byla ale rychlejší Klausova amnestie. Průtahy ale způsobil i žalobce František Fíla, který musel nekvalitní žalobu několikrát předělávat.
Zelenka také smetl ze stolu tresty udělené úřednicím Komerční banky, které Chvalovskému úvěry poskytovaly. A vrátil případ dokonce do přípravného řízení, protože policie podle něj v obvinění nedostatečně popsala skutky, z kterých byly obviněny. I zde, než stačil soud rozhodnout znovu, zasáhla amnestie.
Zelenka se nezabýval jen hospodářskými trestnými činy, v minulosti například potvrzoval osmnáctiletý trest vězení pro majitele Discolandu Sylvia Ivana Jonáka za to, že si objednal vraždu své manželky.
Podvodný závodník Koloc
Další z možných Rathových soudců Hana Kárová měla na stole například případ vytunelování náchodského výrobce pneumatik Rubena, za které dostali bývalý automobilový závodník Martin Koloc a další dva manažeři Rubeny od prvoinstančního soudu pětileté tresty vězení.
Kárová jim za tunel, kterým podle žalobce způsobili škodu za 120 milionů korun, snížila trest na roční podmínku. I ona snížení odůvodnila tím, že se případ dlouho táhl. Průtahy měli přitom na svědomí i obžalovaní – například Koloc se několik let skrýval v zahraničí a byl na něj vydán mezinárodní zatykač.
Odsoudil kolegyni
Kárové kolega Miroslav Pavrovský se zase zapsal tím, že byl jedním z mála soudců, který poslal do vězení svého kolegu. V roce 2006 dal šestiletý trest bývalé soudkyni ze Svitav Janě Šefrnové za podvodné půjčky. Původní trest za 14 vylákaných milionů korun výrazně zpřísnil – v první instanci dostala pouze tříletou podmínku.
Naopak před dvěma lety zase výrazně snížil trest táborskému podnikateli Jiřímu Snášelovi, obžalovanému za úvěrový podvod. Ten za vylákání čtvrtmiliardového úvěru na stavbu domova seniorů dostal od českobudějovického soudu osmiletý trest vězení, Pavrovský jej pak snížil na 18měsíční podmínku.
Podle soudce se případ lišil od jiných podvodů, kdy peníze zcela zmizí. „V tomto případě je zde funkční budova, ve které bydlí lidé,“ řekl a poukázal na to, že dům má banka v zástavě a jeho hodnota je vyšší než uvedená suma.
A ještě opencard
Poslední ze čtveřice soudců - Radek Hartmann - například před pěti lety potvrdil zprošťující rozsudky bankéřů, kteří podle obžaloby v polovině devadesátých let vytunelovali ústeckou Universal banku, když poskytovali úvěry, o nichž věděli, že je dlužníci nesplatí. Podle soudce Hartmanna tím nikdo žádný paragraf neporušil - zákony totiž byly tak nedokonalé, že to umožňovaly.
"Právní úprava v době spáchání byla v mnohém odlišná od současné právní úpravy. Tehdy neobsahovala skutkovou podstatu úvěrového podvodu či jinou, která by toto jednání postihovala," odůvodnil tehdy. V roce 2012 pak naopak potvrdil desetiletý trest pro zakladatele harvardských fondů Viktora Koženého.
Loni v prosinci pak měl na stole odvolání v kauze Opencard – v něm výrazně zpřísnil trest pro bývalého šéfa odboru informatiky pražského magistrátu Ivana Seyčka, který místo původní dvouleté podmínky dostal tři a půl roku "natvrdo".
A naopak výrazně snížil původní trest pro jeho podřízeného Jiřího Chytila, který s policií od počátku spolupracoval a pomáhal jí zajišťovat důkazy. Zrušil také třísettisícovou pokutu, kterou měl Chytil podle prvoinstančního soudu platit.
Na odvolací verdikt si počkáme
Ať již dostane Rathův spis na stůl kdokoliv ze zmíněné čtveřice, je zřejmé, že rozsudek v dohledné době nevynese. Spis má přes třicet tisíc stran, které musí nastudovat.
Navíc ve čtvrtek u pražského krajského soudu zaznělo pouze ústní odůvodnění verdiktu - písemné bude muset soudce Robert Pacovský teprve vypracovat. A bude tam muset zanést a vyvrátit všechny námitky, které David Rath pronesl. Jen těžko tak lze písemnou verzi čekat do konce letních prázdnin. Pak se teprve mohou Rath s Novanskou písemně odvolat.
Není tak vůbec jisté, zda spis k vrchnímu soudu doputuje do konce letošního roku a zda se jím tak letos vůbec začne zabývat.
Mimochodem: ani v první větvi případu, kdy odsoudil prvních devět obžalovaných v kauze v čele s manželi Kottovými, soudce Pacovský ještě nesepsal písemný rozsudek. Verdikt přitom padl už v dubnu.
