Praha - Policejní prezident chce v příštích pěti letech nabrat čtyři tisíce nových policistů. Jenže policejními psychotesty loni neprošly tři pětiny uchazečů.
Podle vedoucího policejního psychologa Vladimíra Vosky je ale úspěšnost kolem 40 procent přirozená - nároky na budoucí policisty by určitě nesnižoval.
"Je otázka, jestli v době, kdy se snižuje nezaměstnanost, kdy nabírají i jiné sbory včetně armády, má policie dostatečnou přitažlivost pro ten počet lidí, které potřebuje," říká Voska v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Psychotesty loni prošlo jen 39 % uchazečů. Když to srovnáte s předchozími lety, je to zhoršení?
Máme dlouhodobě zhruba 40 až 50 procent úspěšnosti. Zrovna minulý rok se to vychýlilo na 39, ale žádné drastické závěry bych z toho nevyvozoval. Číslo mi vzhledem k tomu, že uchazeči nejsou nijak předem zvlášť filtrováni, připadá přiměřené. Neznamená to ale, že 60 procent populace je vyloženě špatné, že ti lidé nebudou úspěšní někde jinde. My chceme přece jen dost specifického člověka - univerzálního policistu, který musí splňovat kritéria daná vyhláškou.
Jak vypadá nejčastější uchazeč o práci u policie?
Statisticky nejčastější uchazeč je muž, středoškolák s maturitou mezi dvaceti a třiceti lety. Co se týče oborů vzdělání, tam to jde napříč střednímu školami, samozřejmě se dost často hlásí lidé, kteří studují typ školy zaměřený na bezpečnostní problematiku či veřejnou správu. Ale uchazeči se dost liší region od regionu. Tam, kde je vyšší nezaměstnanost, se hlásí i lidé, kteří jsou kvalifikovaní a přišli o práci. Když se kdysi zavíraly sklárny ve Světlé nad Sázavou, tak se najednou začali hlásit čtyřicetiletí mistři výroby, které by to jinak ani nenapadlo. Naopak Praha má jednu z nejnižších nezaměstnaností, nabídka práce je tu mnohem větší, takže uchazeče sháníme obtížněji.
A jak vypadá typický úspěšný uchazeč?
To je těžké říct, je to obrovská škála lidí. Statisticky vyšší úspěšnost mají samozřejmě vysokoškoláci, kteří se pohybují na úrovni 63 %. Jsou zralejší a zkušenější a často už při škole pracují, vědí, co chtějí odborně. Mají i lepší výsledky u takzvaných výkonových testů - a neznamená to nutně, že musí mít vyšší intelekt, ale ti lidé jsou připravenější vypořádat se s testovou situací.
Jaké výsledky vykazují ženy?
Když vezmu loňský rok, muži byli úspěšní ve 43 % a ženy jenom ve 36 %. Takže jsou horší.
Čím to je?
Nedá se to říct obecně, bylo by to na rozsáhlý výzkum. Může to být náhodný výkyv, ale může to také souviset s tím, jaké ženy a proč se hlásí do bezpečnostního sboru.
Policejní prezident chce v příštích pěti letech nabrat 4000 nových lidí. Je reálné takhle rychle najít dost kvalitních lidí?
Musí se zintenzivnit nábor, ale je to těžké. Vždycky když jsou nějaké debaty, kdo všechno prochází či neprochází a jestli to není moc přísné, tak většinou zůstane shoda na tom, že je dobré nechávat kritéria dlouhodobě stejná a nepolevovat. Takže je to vlastně o přísunu uchazečů. Je otázka, jestli v době, kdy se snižuje nezaměstnanost, kdy nabírají i jiné sbory včetně armády, má policie dostatečnou přitažlivost pro ten počet lidí, které potřebuje.
V čem nejčastěji uchazeči selhávají? Je to tím, že je tam velká část čerstvých, nezkušených absolventů?
Ano, to je jeden z důvodů, proč jsou někteří vyhodnoceni jako nezralí. Myslím si, že hranice mentálního vstupu do dospělého života se za poslední desítky let posunula. Zatímco dříve se maturita považovala za jakousi zkoušku dospělosti, v současné době je to spíše až po bakaláři – mladí lidé déle studují, déle jsou závislí na rodičích, v pozdějším věku zakládají rodinu, déle si takzvaně užívají života. Další oblast je kvalita středoškolského vzdělávání - dnes bereme nejméně maturanty, ale zjišťujeme, že spousta maturantů neumí dobře česky napsat větu.
Neblíží se tedy doba, kdy bude podmínkou práce u policie bakalářský titul?
To není otázka na mě, ale je možné, že ta doba přijde. Dnes bereme od osmnácti let a určitá skupina uchazečů neuspěje, protože nejsou schopni si nic samostatně zařídit, komunikovat, očekávají, že se o ně někdo bude starat.
V čem další uchazeči selhávají?
Hrozně důležité jsou komunikační dovednosti. Bez přiměřené dobré komunikace se policista neobejde, dostává se do těch nejsložitějších komunikačních situací. Musí přiměřeně reagovat na pachatele i na oběť a to je velmi těžké. Nezbytná je schopnost týmové spolupráce. Dost velká část lidí také neprojde inteligenčním testem. Je to třeba 15 až 20 % ze všech uchazečů. Intelektově musí být v pásmu průměru nebo vyšším. Jsou to testy na čas, na rozdíl od většiny ostatních.
Kolik lidí nepřijmete, protože vykazují nějaké patologické rysy?
Podle mého odhadu tak čtvrtinu z těch neúspěšných. Můžou u nich být náznaky větších psychických obtíží, které mohou pak být v praxi důvodem nedostatečné frustrační tolerance a nezvládání zátěže, menší schopnosti regulovat své emoce a chování, či dokonce agresivních projevů. Patologické rysy se ale mohou objevit i v hodnotách, postojích a k motivaci ke službě.
