Více než polovina cizinců s povolením k pobytu či s dočasnou ochranou pocházela z Ukrajiny, ke konci června jich bylo 551 113. Následovalo Slovensko s 118 130 lidmi a Vietnam s 67 047 lidmi. Rusů bylo v Česku na konci pololetí 42 505.
Při tranzitní migraci zadržela policie během prvních šesti měsíců letošního roku 799 lidí, meziročně o 106 méně. Nejčastěji to byli Syřané, Turci a Afghánci. Na vnější schengenské hranici, tedy na mezinárodních letištích, policisté zachytili 201 lidí. Při nelegálním pobytu v letošním roce policie zajistila 5217 cizinců, o 775 více než za stejné období loňského roku.
O mezinárodní ochranu za první pololetí požádalo podle vnitra 708 lidí, nejčastěji, v 78 případech, šlo o Turky, následovali občané Uzbekistánu (74), Vietnamu (74), Ukrajiny (73), Moldavska (66) a Ruska (64).
Počet cizinců pobývajících na území Česka v loňském roce poprvé překročil hranici jednoho milionu lidí, a to v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Úřady k poslednímu prosinci evidovaly 1 116 154 cizinců. Česko se tak loni v přepočtu na počet obyvatel stalo nejvýznamnějším příjemcem ukrajinských uprchlíků v EU.
Počet cizinců pobývajících na území Česka v letech 1993 - 2023:
Rok: | Počet cizinců: |
1993 | 77 142 |
1995 | 159 207 |
1997 | 210 311 |
1999 | 228 862 |
2001 | 210 794 |
2003 | 240 421 |
2005 | 278 312 |
2007 | 392 315 |
2009 | 432 503 |
2011 | 434 153 |
2013 | 439 189 |
2015 | 464 670 |
2017 | 526 811 |
2019 | 595 881 |
2021 | 660 849 |
2022 | 1 116 154 |
2023 (k 30. červnu) | 1 036 798 |