"Rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci, které bylo státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Praze akceptováno, hodnotíme jako předčasné. Státní zástupce se nevypořádal s vadným postupem policejního orgánu při hodnocení závěrů znaleckých posudků a opomenuty zůstaly některé důkazy," sdělila Aktuálně.cz dohledová žalobkyně Kateřina Weissová.
Úřad Lenky Bradáčové přezkoumával závěr dozorového žalobce Františka Partíka z Městského státního zastupitelství v Praze půl roku. Loni v červenci dal Partík razítko na zjištění vyšetřovatele Pavla Mikšovského z odboru hospodářské kriminality pražské policie, podle kterého zadání reklamy na Čapím hnízdě nebylo nástrojem ke krácení daní.
"Nikoliv nevýznamným ve věci bude hodnocení závěru Odvolacího finančního ředitelství (šetření stále probíhá - pozn. aut.). Vrchní státní zastupitelství v Praze vydalo Městskému státnímu zastupitelství v Praze pokyn k úplnému dokazování," dodala pro Aktuálně.cz žalobkyně Weissová. Její pokyny obdrželo Městské státní zastupitelství v Praze uplynulou středu odpoledne.
Po zásahu úřadu Bradáčové se kauza vrací do rukou vyšetřovatele. Dozorovat jeho práci bude opět žalobce Partík, podezření musí nechat Mikšovského prověřit podle pokynů vrchního státního zastupitelství Jak dlouho bude opětovné objasnění případu trvat, není jasné. Prověřování skončí obviněním konkrétní osoby nebo odložením případu.
Propagace za 272 milionů korun
Podstata kauzy spočívá v podezření, že částka 272 milionů korun uhrazená holdingem Agrofert za reklamu na Čapím hnízdě ve skutečnosti sloužila jinému účelu. Koncern si tím měl nelegálně snížit základ daně, čímž mohl připravit stát o desítky milionů. Agrofert vydal zmíněné peníze v letech 2010 až 2013.
"V letech 2008 nebyla Farma Čapí hnízdo schopná hradit své závazky. V roce 2013 měla vyhlásit bankrot. Proto došlo k manažerskému rozhodnutí včlenit ji pod firmu Imoba z holdingu Agrofert," uvedl už dříve ekonomický znalec Vítězslav Hálek, který se hospodařením Čapího hnízda pro policii zabýval.
Reklamu si zadalo přes deset firem z koncernu Agrofert v době, kdy kongresové centrum zdaleka nebylo v plném provozu. Peníze na Čapí hnízdo poslala i jedna z nejvýznamnějších společností holdingu Lovochemie. Jednotlivé částky se lišily. Zatímco jedna firma investovala do reklamy deset milionů korun, druhá vynaložila "jen" 300 tisíc.
Cenu reklamy neurčil Agrofert
Právě způsob rozhodování o nákladech byl jedním z hlavních důvodů, proč žalobce Partík dospěl k závěru nikoho neobvinit. Pokyn k investici do propagace nevzešel z holdingu Agrofert, ale zpravidla si ji určovaly jednotlivé firmy koncernu. Právě to podle informací Aktuálně.cz vyřadilo Andreje Babiše z okruhu možných podezřelých.
"Část z objednatelů reklamy uvedla, že tuto u Farmy Čapí hnízdo zakoupila čistě na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí a část objednatelů reklamy postupovala v souvislosti s doporučením mateřské společnosti, avšak rozsah a cenu reklamy určili na základě vlastního uvážení," sdělil k tomu mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.
Vyšetřovatel spolu s dozorovým žalobcem definovali uhrazenou reklamu jako sponzoring. Měl podpořit fungování Čapího hnízda tak, aby z toho profitoval celý koncern. Propagace se pak podle mluvčího Cimbaly v areálu kongresového centra uskutečnila, ať už prostřednictvím poutačů, bannerů nebo reklamních spotů.
Podle mluvčího se ani nepodařilo doložit, zda reklama nebyla právě za účelem snížení daňového základu účelově předražená. Ale i pokud by byla, samo o sobě to nemusí znamenat trestný čin. "Bylo by možné v této otázce spekulovat nad úvahou nevěrné správy z nedbalosti ve vztahu ke statutárním orgánům objednatelů, ale tato úvaha nemá oporu v provedeném prověřování."
První větev kauzy je nepravomocně zproštěná
Okolnosti nákladné reklamy na Čapím hnízdě vyvstaly během vyšetřování takzvané první větve případu, v níž se objasňoval možný dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie ve výši 50 milionů korun. Trestní oznámení kvůli podezření na daňový únik navíc podal senátor Tomáš Goláň, který je profesí daňový poradce.
Původní případ spočíval v tom, že holding Agrofert účelově vyvedl Čapí hnízdo ze své struktury tak, aby se mohlo ucházet o dotaci ve výši 50 milionů korun pro malé a střední firmy. Peníze z evropských fondů skutečně získalo. Jako obžalovaní kvůli tomu skončili předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší spolupracovnice Jana Nagyová.
"Policie shromáždila poměrně velké množství indicií, které potvrzovaly důvodnost podezření. Ale to se žádnými dalšími důkazy nepotvrdilo, naopak zaznělo několik důkazů, z nichž vyplývalo, že se nejednalo o účelové vytvoření společnosti za účelem získání dotace," uvedl mimo jiné soudce Jan Šott, který Babiše a Nagyovou letos 9. ledna nepravomocně osvobodil.
