"Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil. Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval," uvedl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.
Kriminalisté se v případu tři roky zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun vynaložená koncernem Agrofert v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a holdingu v držení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše snížit si daně.
Dozorový žalobce František Partík z Městského státního zastupitelství v Praze však tento týden potvrdil červnový závěr pražských kriminalistů pod vedením vyšetřovatele Pavla Mikšovského, že reklama na Čapím hnízdě byla skutečná a k daňovému ani jinému deliktu při jejím zadání nedošlo.
Reklamu nezadával Agrofert centrálně
"Ze zajištěných důkazů, mimo jiné i výpovědí svědků, vyplynulo, že reklamní spoty, audiovizuální produkce, propagační materiál, loga atp. byl v prostorách nebo prostřednictvím Farmy Čapí hnízdo realizovány. Bannery, poutače, listinné materiály, reklamní spoty a další projevy reklamy byly provedenými důkazy prokázány," uvedl Cimbala.
Reklamu na Čapím hnízdě zadalo více než deset firem Agrofertu, mezi nimi i jedna z jeho nejvýznamnějších společností Lovochemie. Jeden z klíčových důvodů pro odložení kauzy byl fakt, že o investici do propagace nerozhodoval centrálně holding, ale manažeři jednotlivých firem. Zatímco jedna vynaložila do reklamy třeba deset milionů korun, druhá "jen" 300 tisíc.
"Část z objednatelů reklamy uvedla, že tuto u Farmy Čapí hnízdo zakoupila čistě na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí a část objednatelů reklamy postupovala v souvislosti s doporučením mateřské společnosti, avšak rozsah a cenu reklamy určili na základě vlastního uvážení," uvedl Cimbala. Právě to podle informací Aktuálně.cz vyřadilo Andreje Babiše z okruhu podezřelých.
Důvodné podezření na krácení daně nebylo
Dozorový žalobce Partík souzněl se zjištěním policie, že nešlo přímo o reklamu, ale o sponzoring. Smyslem této investice bylo, aby víceúčelové kongresové centrum s možností ubytování fungovalo takovým způsobem a poskytovalo takové služby, aby vrhalo dobré světlo na celý koncern.
Mluvčí Cimbala poznamenal, že se ani na základě pěti posudků, dva z nich byly zadané policií a žalobcem, nepovedlo objasnit rozsah zadané reklamy, ani její obvyklou cenu. A pokud částka za sponzoring nedávala ekonomický smysl pro její zadavatele, je to věc jejich obchodní politiky, nikoliv trestního práva. "V případě koupě ‘předražené věci/služby‘ se bez dalšího nejedná o trestný čin," podotkl mluvčí Cimbala.
Policie vyslechla přes 60 lidí, byli mezi nimi bývalí i stávající zaměstnanci farmy, manažeři firem z holdingu i návštěvníci farmy. "Rozsáhlé a časově náročné prověřování nedoneslo takové poznatky, které by (…) dokládaly nezbytnou míru důvodného podezření z úmyslného jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu (…) zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby," uzavřel mluvčí.
Bradáčová může kauzu zvrátit
Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalovaní Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Ta se bude před soudem zodpovídat i z poškození finančních zájmů Evropské unie.
Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky. Toto podezření však policie a žalobce vyloučili.
V rámci dohledu může závěr Městského státního zastupitelství v Praze přezkoumat ještě pražské Vrchní státní zastupitelství v Praze, rozhodnutím se může následně zabývat i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Úřad pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčová může, pokud dojde k závěru, že je to nutné, nařídit kauzu znovu otevřít a pokračovat v jejím prověřování.
Soud kvůli dotačnímu podvodu začne v září
V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci.
Subvence byla součástí programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla společnost Farma Čapí hnízdo nárok. Akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje podmínku a peněžité tresty. Oba vinu odmítají.
