Praha - Bylinné kapky na kašel stejně jako rum. Nový zákon mezi nimi nevidí rozdíl. Oba výrobky teď legislativně spadají do stejného šuplíku a musí mít povinně kolek.

Kapky proto z lékáren mizí.

"Kvůli zákonu o povinném značení lihu musela Dr. Max Pharma ukončit výrobu svých echinaceových kapek," potvrzuje například mluvčí lékárenské sítě Michal Petrov.

Výroba podraží o 10 procent

Kapky na imunitu a nachlazení totiž obsahují víc než patnáct procent lihu. K tomu se prodávají ve velkých stomililitrových baleních - ochranné známky se nemusí lepit jen na lahvičky do šedesáti mililitrů. Nově by měl proto hrdlo lahve přípravku ozdobit kolek.

"Naplnění zákona by ale zásadně měnilo ekonomiku projektu. Výroba by se jen kolkováním prodražila o deset procent," vysvětluje Petrov.

To ale není všechno. Další náklady firmám přináší kauce. Pro menší výrobce, kteří do světa nepošlou víc než 25 tisíc balení ročně, je stanovena na půl milionu korun. Větší firmy musejí složit až pět milionů.

Výroba se nevyplatí

"Což je naprosto likvidační," tvrdí Zuzana Vyskočilová z firmy Aromatica CZ. Její firma se výrobou bylinných kapek a kosmetiky zabývá více než dvaadvacet let. A nyní poprvé řeší, jestli část výroby nezavře. Bylinné kapky se totiž najednou nevyplatí.

"Jedna šarže kapek o sto mililitrech čítá asi 12 tisíc kusů balení. Délka výroby odpovídá zhruba dvěma měsícům. Pokud bychom měli zaplatit půlmilionovou kauci, znamenalo by to vyrobit jen dvě šarže ročně," vysvětluje Vyskočilová. Nalévat kapky do menších balení se podle ní nevyplácelo už dřív.

Důvodem, proč se staly bylinné kapky na kašel ostře sledovanými produkty, je nový zákon o značení lihu. Vláda v něm podmínky prodeje alkoholu a lihových výrobků zpřísnila. Rozhodla se k tomu kvůli takzvané metanolové aféře, při níž na podzim loňského roku zemřelo více než čtyřicet lidí. Dalších sto skončilo v nemocnici.

Aby už nezabíjel metanol

Každá lahev s obsahem lihu proto musí mít podle zákona ochranný kolek.

Platí to ovšem nejen pro klasické lihoviny, ale také pro další produkty, které obsahují alespoň patnáct procent alkoholu. Tedy například kapky a potravinové doplňky z lékáren. Osvobozeny jsou jen ty lahvičky, které neobsahují víc než šedesát mililitrů tekutiny.

Doposud se přitom na českém trhu každým rokem prodalo více než 105 tisíc lahví bylinných kapek za více než 10 milionů korun.

Lékárna jako hospoda

Původně to dokonce vypadalo, že si kvůli tomu budou muset lékárny zřizovat koncesi na prodej alkoholu. Stejně jako restaurace. O povolení si požádaly stovky českých apatyk. Tuto povinnost z nich ale nakonec úřady sejmuly.

"Není nutné koncesí disponovat," stojí ve stanovisku Generálního ředitelství cel, ministerstva zdravotnictví a zemědělství z minulého měsíce, které má Aktuálně.cz k dispozici.

"V platnosti ale zůstává, že mohou do lékárny dorazit kontroly. To, jestli neprodávají lahve bez ochranných známek, mohou podle zákona kontrolovat celníci i Státní ústav pro kontrolu léčiv," uzavírá šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba.