Stříž před rokem 1989 pracoval jako vojenský prokurátor a připravoval tak obžaloby mimo jiné proti lidem, kteří kvůli svému svědomí nebo náboženským zásadám odmítli nastoupit na vojnu.
Do vězení tak měl podle Seznam Zpráv v roce 1989 dostat například tehdy dvaadvacetiletého Petra Šocha z Frýdku-Místku, který se jako svědek Jehovův odmítl vojny zúčastnit kvůli biblickým učením, podle kterých by proti sobě lidé neměli bojovat.
Stříž v jeho obžalobě sice uznal, že je Šoch mužem s dobrou pověstí ve svém bydlišti i v zaměstnání, kvůli odmítnutí povinnosti ho ale označil za "společensky nebezpečného". Podobně přistupoval k případům několika dalších svědků Jehovových.
Podle kritiků by tak žalobce neměl vést někdo, kdo se tímto způsobem za minulého režimu morálně provinil. Stříž namítá, že se pouze držel tehdejších zákonů.
"Na podrobnosti si již samozřejmě nevzpomínám, ale k samotné trestnosti považuji za důležité uvést, že k naplnění znaků skutkové podstaty bylo nutné prokázat úmysl trvale se vyhnout vojenské službě. Ne vždy to bylo z důvodů svědomí, často se jednalo o prostou nechuť vykonávat základní vojenskou službu," řekl Stříž Seznam Zprávám.
Zastala se jej také Unie státních zástupců. "Nedomníváme se, že ‚prostá‘ profesní minulost v předlistopadové justici může po více než třiceti letech někoho diskvalifikovat, a to tím méně, pokud nějaký státní zástupce po roce 1989 osvědčil takové profesní a morální kvality jako Igor Stříž," uvedl viceprezident unie Ondřej Šťastný.
