Tvrzení například o tom, že někomu neporoste důchod, označil Jurečka za nepravdivé a za strašení. Zrušení EET vytýkal vládní koalici jeho předřečník, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, který ji v minulosti naopak prosadil.
Jurečka poukázal na to, že v roce 2050 má být deficit důchodového účtu kolem 350 miliard korun. "Tak si odpovězme reálně, co by to muselo být za masivní zvýšení daní, abychom takovýto deficit dokázali vykompenzovat z příjmu z daní," poznamenal. Odmítl to, že by důchody mohlo vyřešit například znovuzavedení zrušené elektronické evidence tržeb, protože zapotřebí budou částky řádově vyšší.
Vicepremiér, ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan připustil, že prosadit potřebné změny v oblasti tak citlivé, jako jsou důchody, je těžké. "Tohle téma laciné body nepřinese," uvedl. Vyjádřil pochopení pro předchozích vlády, že s těmito změnami váhaly, a vyzval ke konkrétním řešením.
Jurečka podle Rakušana připravil návrh, které základní nároky splňuje, aby byl penzijní systém "spolehlivý, spravedlivý a udržitelný". Rakušan zdůraznil, že vládní návrh se nijak nedotkne stávajících seniorů a že výše důchodů podle něj stabilně poroste.
Předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová varovala před tím, že pokud se penzijní systém nezmění, bude se muset sanovat z peněz na jiné služby státu či na jeho rozvoj. Hnutí ANO vytkla, že nepředložila seriózní alternativní návrh důchodové reformy. "Po nás potopa není politika, kterou bychom chtěli dělat," řekla.
Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka je důchodová reforma sice nepříjemná, ale nutná. "Zatímco dřív na jednoho seniora připadalo nějakých pět pracujících, dneska je to 2,7 a za 30 let to bude ještě o jednoho méně," uvedl.
Jurečka také řekl, že za uplynulých zhruba 34 let klesla porodnost proti předcházejícím třem dekádám asi o 920 000 dětí. I kdyby se nyní okamžitě vrátila porodnost minimálně na dvě a více dětí na jednu ženu, v příštích 20 letech to podle něho nebude mít na důchodový systém vliv. Kdyby vláda chtěla dělat jenom líbivou politiku, tak by nestála ve Sněmovně s důchodovou reformou, uvedl.
Výdaje státního rozpočtu na starobní důchody loni meziročně vzrostly o 86 miliard na téměř 579 miliard korun, uvádí státní závěrečný účet. To představovalo nárůst o 17,5 procenta. Do tohoto vývoje se promítlo navýšení od loňského 1. ledna, mimořádná valorizace od 1. června 2023 i nově zavedení výchovné 500 korun měsíčně za vychované dítě. Na veškeré dávky důchodového pojištění loni směřovalo téměř 686 miliard korun. Bylo to zhruba 31 procent celkových výdajů loňského státního rozpočtu, které představovaly víc než 2,2 bilionu korun.
