Prah - Více než 1500 politických vězňů a jejich potomkům hrozí, že na konci roku 2019 přijdou o svůj spolek. V říjnu se na sněmu Konfederace politických vězňů bude na popud stávajícího vedení rozhodovat o jejím konci. Jestli k tomu skutečně dojde, napoví již středeční shromáždění delegátů jednotlivých regionálních poboček.
Tajemnice konfederace Blanka Matějíčková nechtěla snahu vedení jakkoliv komentovat. "Shromáždění delegátů to připravuje pro sněm. Více informací vám teď dávat nemůžeme," řekla pouze stručně.
V dopise členům, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici, vedení vysvětluje své rozhodnutí postupným vymíráním politických vězňů a výrazným poklesem jejich aktivity.
"Stojíme na konci cesty nejen té pozemské, ale i konfederační. To je neúprosná realita všedních dnů. Ze společenství, čítající desetitisíce muklů, je nás malá hrstka. Mnohým zdravotní problémy nedovolí účastnit se dění na pobočkách, ani na akcích v místě žití. Nás mukly nemohou nahradit ani vnukové nebo sympatizanti, to už by nebyla Konfederace politických vězňů," stojí v dopise.
Spory uvnitř konfederace řeší soudy
Takové rozhodnutí vyvolalo u části členů vlnu nevole. Organizací již roky zmítají vnitřní spory, které řeší i justice. Městský soud před rokem rozhodl, že předsednictvo bylo v roce 2015 zvoleno protiprávně, když sněm, na kterém probíhala volba, byl svolán v rozporu se stanovami, a navíc nebyl usnášeníschopný.
Předsednictvo se však svých funkcí nechce vzdát a proti verdiktu se odvolalo k vrchnímu soudu, který případ vrátil k první instanci s tím, že musí být doplněny důkazy. K případu se městský soud vrátí na začátku října.
Opozice uvnitř konfederace viní vedení i z netransparentního hospodaření, z účelového vylučování některých členů či potlačování odlišných názorů na fungování spolku.
A nakonec argumenty, kterými vedení vysvětluje snahu o rozpuštění konfederace, považují za uměle vytvořené, neboť podle nich k úbytku členů dochází i kvůli mnohaletému blokování přihlášek nových žadatelů.
"Konfederace není výlučně pro politické vězně, ale i pro jejich rodiny, které mnohdy trpěly stejně jako vězni v lágrech, protože byly doma bez táty nebo mámy. Zacházelo se s nimi jako s nejhorším odpadem a mají kolikrát větší traumata než političtí vězni, co se vrátili z lágrů," oponuje Jiří Kubík z pardubické pobočky názoru vedení, že mukly nemohou nahradit jejich vnuci.
Podle něj je pravým důvodem strach, že by příští vedení mohlo udělat inventuru hospodaření a vůbec celého vedení konfederace. "Nechtějí to nikomu předat, aby se náhodou neprovedla revize jejich vládnutí," říká Kubík, který strávil část života v minkovickém lágru na Liberecku.
Tajemnice vládkyní
Z výpovědí nespokojených svědků a jejich dopisů, které si mezi sebou posílají, vyplývá, že konfederaci fakticky vládne tajemnice Matějíčková, dcera již zesnulé poslední předsedkyně Naděždy Kavalírové.
"Je sice tajemnicí, ale vládne celé konfederaci. Nepřipouští diskuze, to je základ každého demokratického spolku. Je to hrůza, co se děje," říká 94letý František Wiendl, který si za převádění lidí na Západ odpykal deset let v Jáchymově a na Pankráci. V jednom z dopisů nespokojených členů se zase o Matějíčkové mluví jako o "strůjkyni všeho zla", další mluví zase o jejím autoritářském vedení konfederace.
"Kdo vám to dovolil a kdo vás žádal o to, aby konfederace skončila? Dle mě nikdo. Jen vy sami, kteří si hrajete na demokraty, ale vskutku se chováte jako komunisté, ne-li esesáci," píše jedna z členek v dopise adresovanému vedení konfederace, který má redakce k dispozici.
Řada členů však podle kritiků současnému vedení i Matějíčkové věří. "Využívá situace starých lidí, kteří trpí opuštěností a samotou. A ona je pro ně kamarádkou, oslovuje je zdrobnělinami. Oni kolem ní pak běhají jako ovečky a úplně jí zobou z ruky. Ale takhle se přece se starými lidmi nejedná, pokud je to za účelem ovládnutí jejich organizace," dodává Kubík. A podobně to popisují i další nespokojení členové konfederace. Z toho důvodu si netroufají odhadovat, jak hlasování o rozpuštění konfederace může dopadnout.
