Západní sousedé kroutí hlavou, Brusel varuje.
Ačkoli mnoho paneláků a dalších domů bylo v posledních letech zatepleno, v zemi stále stojí desítky tisíc budov, které patří do kategorie energeticky neúsporné - teplo z nich uniká jako z cedníku.
Většina lidí si navíc nechává stavět nové rodinné domy, které s energiemi také nešetří. Ve srovnání s novými domy v Německu či Rakousku je spotřeba tepla v českých novostavbách zhruba dvakrát až třikrát vyšší.
Pro Evropskou unii je přitom energetická úspora jednou z ekologických priorit. Evropská komise dokonce pohrozila Česku a dalším osmi zemím, že na ně podá žalobu, protože včas nezavedly opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov.
V Rakousku jsou výhodnější půjčky
František Macholda z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie uvedl, že v Rakousku existuje systém státní podpory pro individuální výstavbu. Úřady prověří projekt a pokud dům s energiemi šetří, má jeho majitel nárok na velmi výhodnou půjčku.
Běžné jsou nízkoenergetické domy rovněž v Německu. Tamní vláda dokonce podle České televize oznámila, že do roku 2010 by každá třetí stavba měla být takzvaným pasivním domem. To znamená, že spotřebuje zhruba o devadesát procent méně energie než běžné domy, které se v současnosti staví v Česku.
Německá vláda chce podpořit i lidi, kteří nebydlí v pasivních domech, ale chtějí si bydlení upravit, aby s energiemi více šetřilo.
"Obyvatelé průměrně velkého bytu po sanaci ušetří ročně za teplo pět set eur," řekl v televizi spolkový ministr dopravy a stavebnictví Wolfgang Tiefensee.
Investice se vrátí za několik let
Energetické úspory
DOMY, KTERÉ ŠETŘÍ
- Nulové domy: Měrná spotřeba tepla je do 5 kwh/ m2 za rok
- Pasivní domy: Měrná spotřeba tepla je do 15 kwh/m2 za rok
- Nízkoenergetické domy: Měrná spotřeba tepla je mezi 15 a 50 kwh/m2 za rok
V Česku zatím mnoho nízkoenergetických rodinných domů není, podle odhadů několik set. Ročně se přitom postaví zhruba osmnáct tisíc nových rodinných domů. Zájem o nízkoenergetické domy ovšem výrazně roste, a to i přesto, že jsou o něco dražší než běžné domy.
"Nízkoenergetický dům lze postavit s šesti až desetiprocentním navýšením investice," řekl Aktuálně.cz František Macholda. Investice se ovšem vrátí do několika let právě na úsporách za teplo.
Úspora? Až o polovinu méně tepla
Macholda poznamenal, že se stále staví i "vysokoenergetické" rodinné domy, vidět jsou například v satelitních městečkách okolo Prahy. Takový dům je obvykle hodně členitý, má nadbytek ochlazovaných ploch, věžičky, rohová okna a velké prosklenné plochy.
"Čím členitější dům, tím má více ochlazovaných ploch, tím více z něj uniká teplo," vysvětlil Macholda. Vysoká členitost budovy navíc omezuje i někdy dokonce zcela znemožňuje pozdější zateplení.
Na energetické úspory podle Macholdy příliš nemyslí ani developeři, kteří staví nové bytové komplexy.
"Myslím, že by se v bydlení mohla snížit spotřeba energie na vytápění až o polovinu," odhaduje Macholda.
Peníze na zateplení
Peníze na zateplení děravých českých domů slibuje poskytnout i vláda. V programovém prohlášení píše, že se zpřísní požadavky na nové stavby, aby byly standardně nízkoenergetické.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) už oznámil, že hodlá použít část z miliardových ekologických dotací z Bruselu právě na to, aby se v domech teplem neplýtvalo.
"Podpoříme jednoduchá opatření na zateplení budov, výměnu oken a podobně, která domácnostem uspoří energii a peníze," slíbil Bursík, když představoval priority svého resortu.
