Jestli Rusko bere odstranění Koněva jako provokaci, je to jeho problém, říká Lipavský

Radek Dragoun Radek Dragoun
15. 9. 2019 19:42
Pirátský poslanec Jan Lipavský žije v Praze 6. Když tamní radnice ve čtvrtek jednala o tom, jak naložit se sochou maršála Koněva, dorazil a k zastupitelům promluvil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že Rusko nemůže pražské části mluvit do toho, jak si chce připomínat konec druhé světové války.
Poslanec pirátů Jan Lipavský.
Poslanec pirátů Jan Lipavský. | Foto: DVTV

Jak hodnotíte rozhodnutí radnice Prahy 6 o přemístění sochy maršála Koněva a vybudování pomníku osvobození Prahy na jejím místě?

Radnice měla právo to udělat a učinila tak. Většina našich pirátských zastupitelů to podpořila a osobně tomu trochu i rozumím, protože postava kontroverzního maršála Koněva tak, jak je dneska glorifikována formou komunistického pomníku z roku 1980, prostě neodpovídá úplnému výkladu dějin konce druhé světové války.

Pirátští zastupitelé požadovali referendum. Vy byste byl také pro takový postup?

Určitě bych byl pro takový postup. Byla to možnost, kterou jsme navrhli, protože to je kontroverzní otázka a umím si představit, že by se k ní vyjádřili všichni obyvatelé Prahy 6 v referendu.

Koalice to odmítala mimo jiné s argumentem, že by k rozhodnutí došlo až za dva roky. Piráti totiž chtěli, aby referendum bylo součástí voleb do Poslanecké sněmovny. Nevadilo by takové odložení?

Mně osobně by to nevadilo. Přišlo by mi to logické. Přece jenom úprava parku není něco, na co by se muselo nutně spěchat. Není to nic životně důležitého.

Využil jste práva poslance a vystoupil jste jako jeden ze tří poslanců na jednání zastupitelstva. Proč? 

Věděl jsem, že tam budou vystupovat jiní poslanci. Zároveň jsem jako občan Prahy 6 cítil určitou morální povinnost vyvážit názor, který tam prezentoval mlátička Ondráček (poslanec KSČM, v roce 1989 jako policista zasahoval proti demonstrantům, pozn. red.) a paní poslankyně Nevludová (zvolená za SPD, nyní nezařazená, pozn. red.).

Je skutečně nutné sochu přemístit? Proč nemůže zůstat na svém místě?

Základní argument vychází z toho, že opakovaně za posledních 30 let byly okolo sochy kontroverze, objevily se i nové informace, například o roli Koněva při okupaci v roce 1968. Zásadním způsobem se změnila rétorika Ruska vůči své historii. Po Krymu začali na sovětské ideologii stavět hybridní válku. Stalo se to součástí tohoto boje. My v Praze 6 máme právo si rozhodnout, jakým způsobem si chceme připomínat konec druhé světové války. 

Proč to odstraňovat teď? Socha už tam stojí dlouhá léta, k jejímu znečištění rovněž docházelo i v minulosti. Radnice se navíc rozhodla před časem dát k soše vysvětlující tabulku, která popisuje i jiné činy maršála Koněva. Nebyl tento krok přece jenom dostačující?

Tabulka byla dostačující v tom smyslu, že osvětlovala historický kontext. Situace se vyvinula způsobem, že se o té věci hlasovalo. Neumím úplně zhodnotit kontext toho, proč právě teď. Situace byla vygradovaná, asi na tom měl určitý podíl starosta Kolář, ale nechci úplně zabíhat do nějakých spekulací.

Někteří ale tvrdí, že všechen povyk způsobil právě zejména starosta Kolář, který se podle nich chtěl zviditelnit. 

Umím si představit, že by tato záležitost šla řešit mírnějšími a méně kontroverznějšími kroky. Ale nemáme starostu, takže to jsou spíše spekulace.

Co myslíte těmi kontroverzními kroky?

Myslím si, že celá akce s lešením situaci zbytečně vygradovala. 

Projednávání zastupitelstva bylo sledováno i v zahraničí. Nakonec na místě bylo i několik ruských novinářů. Není odstranění sochy zbytečná provokace Ruska?

Rozhodně ne. Radnice Prahy 6 určitě nedělá zahraničí politiku vůči Rusku. Tu dělá vláda a ministerstvo zahraničních věcí. Radnice Prahy 6 rozhoduje o tom, jak na Praze 6 uctíváme konec druhé světové války. Rozhodně se tady nečiní nějaká dehonestace. Je tu snaha nemít tu komunistický pomník z roku 1980. Jestli si to Rusko vykládá jako provokaci, je to jejich problém. 

Vedení města doufá, že tímto rozhodnutím se situace trochu uklidní. Ruská ambasáda však označila rozhodnutí za "nehorázné", jeden z ruských senátorů požaduje zavedení sankcí vůči Česku. Nemůže se tedy situace naopak vyhrotit? Jakou očekáváte reakci ze strany Ruska? 

Za Prahu 6 je tato věc vyřešená. Rusové budou dělat možná nějaký povyk, ale vůbec nic s tím neudělají. 

Takže je to z jejich strany pouze nějaká válka slov a žádná odveta nepřijde?

Je možné, že učiní nějaké kroky, ale skutečně reciproční kroky učinit nemohou, protože to je záležitost Prahy 6. Pokud se budou mstít například na hrobech legionářů, tak to nebude nic, co bude mít vztah k Praze 6. Ta jako taková prostě vůči Rusku nemá žádný vztah.

Ale nemůže se Rusko mstít na celém Česku?

Může, ale nevidím k tomu reálně důvod. Co by z toho získalo?

Během svého projevu před zastupiteli jste řekl, že český stát by měl mít povinnost poskytnout radnici pro svobodné rozhodnutí bezpečný prostor. Co jste tím myslel? 

Pokud ruský ministr kultury zaútočí na starostu Prahy 6, tak vláda a její ministři by se za něj měli jednoznačně postavit. Dokážu si představit, že ministr zahraničí bude v této rétorice daleko ostřejší. Bohužel u nás je prezident loutka kremelského režimu, takže od něj neočekávám vůbec nic. 

Ministr zahraničí Tomáš Petříček zareagoval.

Myslím si, že reakce mohla být ostřejší. V momentě, kdy představitel ruské vlády mluví takovým způsobem na adresu představitele lokální administrativy, kterého označuje za člena NSDAP, tak je potřeba, aby ta reakce byla jasná a zřetelná. 

Co by se nyní mělo stát se sochou Koněva? Kam ji přemístit?

Variant je mnoho. Může to být muzeum, může to být jiné místo. Opravdu nevím. Mělo by to být místo, kde se se sochou bude zacházet důstojným způsobem. Nám nejde o hanění symbolů, prostě potřebujeme najít takové místo, kde to nebude na veřejném prostranství. 

Co by místo Koněvovy sochy mělo být? Vy jste navrhoval sochu generála Sergeje Vojcechovského. 

To by se mi líbilo. To je symbol člověka, který utekl ze Sovětského svazu před rudým terorem. Připojil se k legiím, byl to legionář, stal se generálem československé armády. Ale měl tragický osud, když ho NKVD (sovětská tajná policie, pozn. red.) odvlekla zpátky do gulagu, kde zemřel v roce 1951.

Československá vláda pro svého československého občana nehnula ani prstem. To je něco, co bychom si měli připomínat a vzdát mu hold. Byl to voják a v Praze 6 máme silnou vojenskou tradici, ministerstvo obrany tu má generální štáb. Takže mi to přišlo jako jedna z variant. Ale určitě se můžeme bavit o jiné vhodné připomínce konce druhé světové války. 

Asi nelze očekávat, že by se socha generála Vojcechovského Rusku příliš zamlouvala.

Naším cílem není zamlouvat se Rusku nebo komukoliv jinému. Naším cílem je připomínat si české dějiny. Děláme to pro nás.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vítězem festivalu Írán:ci se stal snímek Róná, Azímova matka

Vítězným snímkem festivalu Írán:ci se stal celovečerní film Róná, Azímova matka afghánského režiséra Džamšída Mahmúdího působícího v Íránu. Cenu diváků získal Zámek snů, jehož režisérem je Rezá Mirkarimi, jedna z nejuznávanějších postav soudobé íránské kinematografie. Výsledky pořadatelé oznámili v pražském kině Světozor. Festival představující íránskou celovečerní, dokumentární i krátkou tvorbu se v úterý a ve středu přesouvá do Brna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy