Většina návrhů se Babišovi zdála dobrá, říká Jurečka. Jednání zřejmě směřují k dohodě

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
16. 2. 2021 18:24
Po úterním jednání předsedů vládních a opozičních stran je zřejmé, že dohoda je blíže než při minulém jednání ve čtvrtek. Tehdy se předsedové zvedli od stolu, aniž by se na čemkoliv dohodli. Následně sněmovna neodhlasovala vládní návrh na další prodloužení nouzového stavu, který ale vláda v neděli stejně vyhlásila. Tentokrát se účastníci domluvili, že budou jednat dál.
Předseda ODS Petr Fiala a hejtman za ODS Martin Kuba v polovině února 2021 po jednání s premiérem Andrejem Babišem, některými dalšími členy vlády a předsedy stran.
Předseda ODS Petr Fiala a hejtman za ODS Martin Kuba v polovině února 2021 po jednání s premiérem Andrejem Babišem, některými dalšími členy vlády a předsedy stran. | Foto: Radek Bartoníček

Z několika variant dalšího vývoje na politické scéně je po úterním jednání nejpravděpodobnější dohoda o tom, jak by mělo vypadat rozvolňování, pandemický zákon a například testování žáků, pedagogů nebo pracovníků ve firmách. Zatím je ale příliš brzy na to, odhadovat, zda k dohodě skutečně dojde. Jasněji bude po středě, kdy se všichni účastníci opět sejdou.

Pokud jde o rozvolňování, tedy například otevírání obchodů nebo návrat dalších dětí do škol, tak v těchto věcech si jsou vláda a opozice nejblíž. 

"Před 14 dny od vlády zaznělo, že je vyloučeno testovat na školách a pracovištích bez toho, aby se potom výkon vykazoval pojišťovně. A teď jasně zaznělo po našem dlouhodobém tlaku, že samotestování možné je a vláda udělá všechno pro to, aby začalo fungovat. Považuji to za neskutečný posun a úspěch nás, opozice," potvrzuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek, který zastupoval ze zdravotních důvodů nepřítomnou předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou.

Podobně popisoval schůzku také předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. "Hodnotím kladně to, že když si pan premiér naše návrhy prošel, tak řekl, že se mu zdá většina návrhů dobrých a akceptovatelných. Že to ještě projdou a dají nám vědět do zítřejšího večera. A že zítra večer budou jednání pokračovat," řekl Jurečka.

Nelze pořád pokračovat v uzavírání, říká Kuba

V Česku by se tak mohly otevřít obchody od pondělí 22. února, jak o tom v pondělí večer mluvil místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO). Ten získal opatrný souhlas ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i dalšího místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) - byť Blatný i Hamáček zároveň dávají najevo, že z otvírání nejsou nadšeni.

Pokud se ale premiér Babiš bude chtít domluvit s opozicí, bude muset na tento návrh přistoupit, s čímž už počítají také hejtmani. Po schůzce to potvrdil například předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). 

"Za nás je toto dobrá zpráva. Přes složitou epidemickou situaci si myslíme, že nelze pořád pokračovat v uzavírání, podporujeme snahu vlády rozvolňovat maloobchod," uvedl Kuba. Zároveň ale ubezpečuje, že v žádném případě podle něj nepůjde o rozvolňování, které by mělo vést k dalšímu nárůstu nakažených.

"Musí to být za jasně definovaných opatření, personál musí nosit respirátory, musí být jasně definované rozestupy," říká hejtman. Lidé podle něj budou nařízení více dodržovat, když bude něco otevřeno za jasných podmínek, než když je téměř vše zavřeno. "Je třeba dát lidem nějaké světlo na konci tunelu. Vláda nemůže jenom přikazovat a rozkazovat," prohlašuje.

Babiš zatím sněmovní pojistku nechce, opozice na ní trvá

Složitější dohoda bude ohledně pandemického zákona, který má nahradit nouzový stav, končící s posledním únorovým dnem. Tento zákon by měl přesně upravit, kdy a za jakých okolností bude možné například omezit pohyb lidí ve venkovních či vnitřních prostorech. Největší polemiky nadále trvají kolem toho, zda k těmto omezením bude vláda potřebovat souhlas Poslanecké sněmovny. 

Premiér Babiš je zatím spíše proti, zvláště když v posledních dnech nemá jistotu většiny ve sněmovně, jak ukázalo několik hlasování minulý týden včetně hlasování o prodloužení nouzového stavu. Opoziční lídři ale trvají na tom, že v zákoně souhlas sněmovny být musí. Až v úterý odpoledne odevzdají své návrhy ministerstvu zdravotnictví, "pojistka" v podobě souhlasu sněmovny tam bude.

Výhrady k vládnímu návrhu mají také nevládní organizace. Podle Josefa Karlického z Rekonstrukce státu má návrh tři základní nedostatky. "Absence kontroly kroků vlády v boji s epidemií ze strany sněmovny a soudů. Chybějící náhradu škody pro ty, kteří budou ekonomicky poškozeni vládními opatřeními proti šíření viru. A nejasná povinnost vlády informovat parlament o důvodech pro zavedení konkrétních opatření a předkládání vyhodnocení jejich efektivity," tvrdí mimo jiné Karlický.

Čas přitom velmi utíká, vládní i opoziční politici avizují, že by bylo nejlepší schválit pandemický zákon do konce února. Jak se k aktuální situaci staví premiér Babiš, není známo, protože po schůzce s opozicí a hejtmany mezi novináře nepřišel. Před schůzkou se zmiňoval nejvíce o prodloužení nouzového stavu. "Očekávám další vládní žádost o jeho prodloužení. Pokud se situace nezmění, a asi se nezmění, protože situace je skutečně vážná," vysvětloval Babiš. 

Opozice je ale proti dalšímu prodlužování. Jak vyplývá z výroků jejích zástupců, pokud by případně vůbec na něco takového kývla, tak jen na velmi krátkou dobu a s podmínkou, že se vláda zaváže splnit řadu opozičních návrhů. Opozice se ale bude snažit, aby její verze pandemického zákona byla schválena v řádu dní.

"Pokud se domluvíme na připomínkách a pozměňovacích návrzích, tak je možné tento zákon schválit velmi rychle. Pokud platí vstřícnost vlády, která zazněla na schůzce, myslím si, že je dohoda možná," věří předseda Pirátů Ivan Bartoš. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Končí vojenské cvičení. Rusové oznámili, že začali stahovat jednotky z Krymu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž ukrajinské hranice. Skončilo tam vojenské cvičení.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu poprvé od začátku března klesla pod 50 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od 8. března sestoupila pod hranici 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun). Kolem 8:00 SELČ se bitcoin podle obchodní platformy CoinDesk prodával za zhruba 49 600 dolarů. Za posledních 24 hodin tak ztrácel kolem devíti procent.

V průběhu dnešního obchodování cena bitcoinu klesla až na zhruba 48 400 dolarů. Minulý týden se přitom vyšplhala až na rekordní maximum v blízkosti 65 tisíc dolarů. K dnešnímu poklesu podle agentury Reuters přispěly spekulace, že plán amerického prezidenta Joea Bidena na výrazné zvýšení daně z kapitálových výnosů povede k omezení investic do digitálních aktiv.

Někteří obchodníci a analytici však předpokládají, že pokles ceny bitcoinu je pouze přechodný. Poukazují na to, že digitální měny jsou mezi drobnými i institucionálními investory čím dál více vnímány jako legitimní investice. Minulý týden zájem o bitcoin podpořil vstup největší americké kryptoměnové burzy Coinbase na akciový trh Nasdaq.

Zdroj: ČTK
Další zprávy