Praha - Odvolací pražský vrchní soud ve středu uložil bývalému prezidentovi harvardských fondů Viktoru Koženému a jeho kolegovi Borisi Vostrému tresty deset a devět let vězení.

U Koženého tak potvrdil verdikt prvoinstančního soudu, Vostrému trest o rok snížil. Muži podváděli při obchodech s cennými papíry, Harvardskému průmyslovému holdingu způsobili podle verdiktu škodu deset miliard korun. Oba jsou stíhaní jako uprchlí.

"Stíhání mé osoby nemá nejmenší právní báze a je výsledkem telefonní justice, soudní korupce, zneužívání úřední moci a porušováni základních lidských práv," sdělil Kožený on-line deníku Týden. Proces je podle něj zpolitizovaný.

"Tento proces soudní korupce je čistě politický za účelem zničit moji osobu a zamezit mé politické účasti v ČR. Soud byl politickou fraškou a novodobým Kafkovým procesem, kde navíc podle zákona komunistický tribunál nemá a nikdy neměl jurisdikci nad mojí osobou," dodal Kožený.

Vrchní soud přezkoumával prvoinstanční rozhodnutí z července 2010, podle kterého měli jít oba muži na deset let do vězení, přičemž údajně způsobili Harvardskému průmyslovému holdingu (HPH) šestnáctimiliardovou škodu.

Obžaloba se týká celkem 110 obchodů s cennými papíry. Kožený s Vostrým podle ní v letech 1995 a 1996 převáděli majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice a poškodili HPH, který následně skončil v likvidaci.

Kožený vyhmátl slabinu kuponové privatizace, nalákal 800 000 lidí

Fondy měly podle žalobců ještě v roce 1995 akcie 51 českých podniků. Akcionáři věřili, že se investováním do těchto atraktivních a prosperujících firem zhodnotí jejich finanční prostředky. Fondy však začaly z Koženého iniciativy převádět akcie na kyperské společnosti, ve kterých byl muž mnohdy angažován. Cenné papíry těchto podniků však nebyly veřejně obchodovatelné.

Vostrý se podle obžaloby podílel na některých obchodech. Zároveň vedl valné hromady, kde zatajoval akcionářům informace o stavu jejich portfolií. Obžalovaní prý také uskutečňovali takzvaná drancovací kolečka, při kterých převáděli akcie z jedné společnosti na druhou a zpět, ale za různé ceny.

Advokáti obou mužů už dříve navrhovali, aby je soud obžaloby zprostil. Podle Koženého právního zástupce Martina Korbaře se bývalý prezident harvardských fondů nedopustil podvodu na akcionářích. Vostrého advokát Josef Monsport zase tvrdil, že jeho klient projednával veškeré aktivity s představenstvem a o ničem svévolně nerozhodoval. Sám Kožený označil v červenci 2010 proces za "politický atentát ČSSD na privatizaci a jeho osobu".

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 000 držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků. Ve druhé vlně získala harvardská společnost 292 milionů investičních bodů, čímž se zařadila na třetí místo v úspěšnosti správců. Někdejší emigrant získal moc nad velkou částí české ekonomiky, a když republiku v roce 1994 opouštěl, počítal se jeho majetek v miliardách korun.

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.