Sotva člověk přijede do Broumova, jeho pozornost upoutá místní barokní klášter. V roce 1420 ho vypálili husité, od začátku milénia je v jeho sklepení ukryto několik desítek mumifikovaných těl ze 17. a 18. století známých jako Vamberecké mumie. Teď je zde kromě galerií také restaurace, kavárna či konferenční prostory.
Pokud je někde fotografie broumovského podnikatele a filantropa Jana Školníka, nejčastěji je na ní zachycen právě u kláštera. Kdo však chce pochopit jeho úsilí o rozvoj zdejšího regionu, neměl by se tím nechat zmást.
"Kancelář mám sice v areálu kláštera a moje činnost se ho částečně i týká, ale pro mou práci je nejdůležitější Agentura pro rozvoj Broumovska," vysvětluje Školník. Z okna jeho kanceláře pod sebou vidí část Broumova a kopce Javořích hor, za kterými je už Polsko. Mnoho místních má k Polákům blíž než k nejbližším českým městům, tedy Náchodu a Trutnovu.
Školník zde žije od svých 24 let. Od doby, co se svým otcem Rudolfem koupili místní firmu na výrobu filtrací a izolací. Podnikání ale už pro něj není tím nejdůležitějším. Řízení firmy převzal před necelými dvěma lety jeho bratr Vojtěch a on se zaměřil na rozvoj Broumova a jeho okolí. Zdejší prostředí rodáka z pražského sídliště okouzlilo svou krajinou, tichem, ale i lidmi, na které zde narazil.
Broumovsko, které je ze tří stran obklopené Polskem, je pro mnohé opuštěným koncem světa s částečně zanedbaným městem. Region je navíc zatížený exekucemi. Školník se ale snaží dělat všechno pro to, aby se lidé na tuto oblast nedívali jako na periferii. Představuje ji jako místo, kam má smysl jezdit za odpočinkem, kulturou, turistikou, ale i podnikáním. Chce, aby si více lidí toto místo zvolilo pro svůj život, jako to tehdy udělal on se svou rodinou.
"Mnozí místní se v minulosti snažili regionu také pomáhat. A mnohé dokázali. Jenže byli bráni jako někdo, kdo žije někde na periferii, a postupně tak ztráceli sílu se situací něco udělat. Já jsem touto zkušeností jako někdo příchozí tolik neprošel a měl jsem chuť zkusit tuto překážku překonat," vysvětluje Školník.
Jednoznačně největší a také nejviditelnější akcí Agentury pro rozvoj Broumovska byla revitalizace části zdejšího kláštera, který vlastní Řád benediktinů. Agentura do něj přivedla několik kulturních a společenských akcí, které začaly zlepšovat pověst Broumova. Patrně nejznámější akcí je hudební festival Za poklady Broumovska či konference s názvem Broumovské diskuse, která letos proběhne od 8. do 11. listopadu. Každoročně se jí účastní známé osobnosti z politiky, kultury i dalších oblastí.
Školník si uvědomuje, že nakopnout zdejší region je nutné přes místní lidi. Důraz klade především na mladé. V jeho kanceláři mu na stole leží dokumenty k projektu Ámos, který jim pomáhá vycestovat za zkušenostmi do světa.
Jeho spolupracovnice Hana Colby patří k lidem, kteří se v regionu narodili, odešli studovat a pracovat do zahraničí, ale nakonec se zase vrátili. Ačkoliv žila v Brně a Bruselu, Broumov si nemůže vynachválit. Podobně jako Školník je přesvědčena, že se region bude dál rozvíjet. "Máme rozdělaných mnoho projektů, ať už se týkají čisté krajiny, energetiky, budování tůní nebo podpory vzdělanosti. Bohužel v některých věcech nemá region dost kompetencí a kapacit k tomu, aby mohl dosáhnout změn sám," upozorňuje.
Region podporují i místní podnikatelé, což si Školník pochvaluje. "Myslím, že i toto nás odlišuje od jiných. Když někde jsme, tak nám říkají: 'Takovou systematickou podporu tady od podnikatelů nemáme'," tvrdí Školník.
Podle předsedy místního Podnikatelského klubu Zbyška Záliše je takové zapojení nutné. "Pokud chceme, aby tady dlouhodobě úspěšně fungoval byznys, potřebujeme vytvořit veřejný prostor, ve kterém chtějí lidé žít, vychovávat své děti a vidět zde svou budoucnost. Snažíme se náš region udělat atraktivní," říká Záliš, jehož rodina vlastní firmu na distribuci a výrobu svíček a bytových vůní Z-Trade.
Přitom popisuje, jak se zrovna chystá na místní gymnázium, kde bude přednášet o podnikání. "Řekli jsme si, že žákům budeme přibližovat, co podnikání obnáší. Ukážeme jim, jak je možné založit firmu, a ukážeme jim i praktický provoz. Uvědomujeme si, jak je vzdělávání v regionu důležité," vysvětluje Záliš, který sám má zkušenosti ze světa - studoval v USA, Austrálii a Singapuru.
Školník se snaží v regionu vytvářet i pracovní místa, proto založil skupinu investorů, kteří umožnili vznik sýrárny nebo tiskárny. Tedy byznysu, který zde v 90. letech zkrachoval a kterým se nyní snaží zvyšovat přidanou hodnotu v regionu.
Ačkoliv Školník aktivity na Broumovsku popisuje nadšeně, z jedné věci je zklamaný. Jeho městu se nepodařilo získat titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2028. Ačkoliv se probojovalo do dvoučlenného finále, vítězem se nakonec staly České Budějovice. Školník je přesvědčený, že kdyby Broumov titul získal, kromě peněz a publicity by to mělo ještě jeden užitek - místní by se mohli konečně zbavit pocitu, že nejsou pro nikoho důležití.
"Jsem zklamaný především proto, že přemýšlím o budoucnosti venkova a malých měst, takzvaných evropských Broumovů. Byla to šance ukázat, že zvládneme obtížné projekty. Věřím ale, že nějaké malé evropské město z periferní oblasti jednou titul dostane. Někdo musí prošlapat cestu, my jsme pro to udělali maximum," říká Školník.
Na otázku, jestli kvůli porážce nepřestane se svou snahou o oživování regionu, má jasnou odpověď. Něco takového nepřipadá v úvahu.
