reklama
 
 

Odborník: Povodňová ochrana? Věnujme se půdě, ne přehradám

17. 8. 2014 12:16
Rozhovor s pedologem Janem Vopravilem o tom, jak si devastováním půdy sami můžeme za záplavy a eroze.

Praha - Skoro každý rok se Česká republika potýká s ničivými důsledky povodní nebo přívalových dešťů. Jako řešení se často navrhuje stavba nových přehrad. Existuje ale mnohem levnější varianta. Stačilo by se náležitě starat o půdu.

"Vitální půda dokáže na jednom metru krychlovém svého profilu zadržet až 400 litrů vody, což je obrovské číslo. Ale pokud je degradovaná, tak je to výrazně méně. Když si vezmete celkovou rozlohu zemědělské půdy, tak je velmi smutné slyšet pak v médiích, že je třeba stavět přehrady. Máme 50 procent poškozené půdy. Kdybychom o ni lépe pečovali, zadrží nám mnohem víc vody než spousta nových přehrad," říká v rozhovoru dr. Jan Vopravil, vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Aktuálně.cz: Čím to je, že se nyní musíme obávat každého přívalového deště, že nám vyplaví domy či alespoň sklepy?

Ing. Jan Vopravil, Ph.D.: Příčin je několik. Jednak se nám za posledních deset let mění klimatické poměry, tedy jednoznačně se otepluje, ale úhrn srážek zůstává stejný, akorát bohužel rozdělený do několika intenzivních v roce. Dochází tedy k stále častěji se opakujícím intenzivním přívalovým dešťům.

Důležitým faktorem je také stav půdy. Ta je z velké části poškozená nějakým stadiem degradace. Jen vodní erozí je ohroženo přes 50 procent rozlohy zemědělské půdy a více než 500 tisíc hektarů vážně poškozeno. Utužením půdy je ohroženo přes 40 procent zemědělské půdy. Půda nemá dostatek kvalitní organické hmoty a všechny tyto příčiny následně souvisí s tím, že půda nestačí infiltrovat vodu, dochází k povrchovému odtoku, erozi půdy a tím ke škodám, o kterých mluvíte.

A.cz: Kvalitní půda by tedy byla účinným řešením před záplavami?

Ano. Vitální půda dokáže v jednom metru krychlovém svého profilu zadržet až 400 litrů vody, což je obrovské číslo. Ale pokud je degradovaná, tak je to výrazně méně. Když si vezmete celkovou rozlohu zemědělské půdy v ČR, tak je velmi smutné slyšet pak v médiích, že je třeba stavět přehrady. Jak jsem řekl, máme 50 procent ohrožené půdy, z toho velkou část již poškozenou. Kdybychom o ni lépe pečovali, zadrží nám mnohem víc vody než spousta nových přehrad.

A.cz: Mluvil jste o hrozbě utužení půdy. Jak k němu dochází a co pak způsobuje?

Utužení vzniká zejména tím, že třeba na vlhké půdě jezdí těžké stroje a půda sesedá. Potom nedochází k vsaku vody a voda začne odtékat po povrchu, popřípadě se na poli hromadí.  

A.cz: Do jaké míry může za záplavy člověk a jeho obliba v betonování a asfaltování tam, kde bývala půda či zeleň?

Zábor půdy je velký problém. Ztrácíme půdu jako takovou a tím jen urychlujeme odtok vody a měníme mikroklima. Přitom jako národu nám nemá být lhostejné, že tím zároveň ztrácíme potenciál produkce potravin do budoucna. Přitom mnohdy hned vedle nových hal stojí opuštěné průmyslové či zemědělské areály.

A.cz: Jak dramaticky se zvyšuje podíl nepropustných povrchů v krajině?

Každý rok nám záborem ubude cca 5000 hektarů zemědělské půdy. Dost často ubývají půdy nejkvalitnější, ty, které dokážou zadržet nejvíce vody. To je dáno tím, že člověk se historicky usazoval v místech, kde byla půda úrodná, tudíž se nachází v místě osídlení. Tehdy ale člověku závisel na půdě jeho život, proto se k ní také i jinak choval. Může se nám brzo stát, že budeme za pár set let zcela zastavění…

A.cz: Jak se to dá regulovat?

Regulovat by se to mělo především z hlediska legislativy, ale i různými pobídkami, tak jak to funguje v zahraničí. Jde tedy o to, mít účinný zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, ve vazbě na existující třídy ochrany půd. A investory motivovat přednostně využívat dříve opuštěně průmyslové areály a zemědělské stavby, jako třeba zchátralé kravíny, aby se jim spíše vyplatila rekonstrukce těchto objektů než nová výstavba na "zelené louce".

A.cz: Co se dá dělat proti tomu, aby se nejrůznější haly, logistická centra či solární panely nestavěly na té nejúrodnější půdě?

Primárně mají být využívány již zastavěné plochy, následně méně kvalitní půdy a jen výjimečně půdy kvalitní. Proto je v Česku nastaven systém tříd ochrany zemědělského půdního fondu, který vychází ze systému BPEJ, který hodnotí půdu a stanoviště a je průběžně aktualizován.

A.cz: Jakých dalších nešetrných zásahů do půdy se dopouštíme?

Máme jedny z největších půdních bloků v Evropě, přitom jsme rozvodí tří moří, to znamená, že tu nemáme rovinu jako v Holandsku, ale hlavně pahorkatinu. Máme členitou krajinu a eroze je pro nás velký problém, přesto na nich zemědělci používají obrovské a těžké stroje určené pro prérie a rovinné území. To se k sobě vůbec nehodí. Tyhle stroje umožní zemědělcům udělat za den to, co dělávali dříve několik dní. Díky tomu nechtějí zmenšovat půdní bloky, nechtějí krajinné prvky jako aleje stromů či větrolam, protože prý všechny tyto překážky omezují pohyb těchto strojů.

A.cz: Proč těmto zemědělcům tak málo záleží na tom, co svým hospodařením způsobují?

Většina zemědělské půdy je v nájmu a přístup mnohých lidí k půdě je spíše starost, jak ji co nejvíce vytěžit než jak udržet její vlastnosti i pro další generace.

A.cz: Jak lze zabránit při přívalových deštích stékání bahna z polí do vesnice?

V prvé řadě je nutné říci, že když přijde opravdu extrémní srážka, tak jí nezabrání sebelepší opatření. Ale jde o to, vytvořit systém hospodaření, který dokáže důsledky výrazně minimalizovat.

A.cz: Jak třeba?

Za erozi půdy může například pěstování erozně nebezpečných plodin, jako jsou kukuřice, brambory, slunečnice a jiné širokořádkové plodiny pěstované bez půdoochranné technologie. Když zemědělci na jaře zasejí kukuřici, jedná se o nakypřenou, ničím nechráněnou půdu. Malé klíčky kukuřice nemůžou půdu pokrýt tak, aby zabránily přívalu vody. Když do nechráněného porostu přijde přívalový déšť, dochází tak k obrovské erozi.

A.cz: Co se s tím dá dělat?

Zemědělci, kteří hospodaří na těchto erozně nebezpečných blocích, by měli dodržovat nějaké prvky ochrany. Stačí tam třeba na podzim nasít předplodinu např. svazenku vratičolistou, která přes zimu zmrzne, a do tohoto porostu následně nasít kukuřici. Přemrzlá svazenka půdu chrání, dokud naseté rostliny nevzejdou. Dokáže tak ochránit půdu před smyvem, zlepší to infiltraci vody do půdy a ještě dodá tak potřebnou organickou hmotu. Máme s tím úžasné výsledky, třeba i v mnohokrát vyplavených obcích, kde svazenku aplikovali, tak už k nim nikdy nic nesteklo. Bohužel se toto opatření zatím málo používá, přitom stojí pár korun.

A.cz: Jak moc je pro půdu škodlivé, když zemědělci nemění na půdě plodiny a pěstují tam stále totéž, většinou plodinu, na niž dostanou dotace (např. řepku olejku)?

To, že to je škodlivé, věděli už naši předci před několika tisíci lety. Pěstování stále stejné plodiny půdu vyčerpává a ta postupně ztrácí svoji úrodnost, biologickou rozmanitost a další své funkce, například zadržení vody. Tím pak snadněji podléhá degradačním faktorům, které na ni působí. A silným hnojením umělými hnojivy to nezachráníme, alespoň ne do budoucna.

A.cz: Co říkáte "politice" obcí, jejich změnám v územních plánech, snižování podílů zeleně, vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, atd.?

Územní plán je jednou z prvních možností, jak půdu chránit. Jsou obce, které si umějí vážit krajiny, kvality půdy a vazby na zemědělství. Záleží to i na občanech, kteří zde žijí, a jaký mají vztah k půdě. Oproti tomu existují obce, které mají krátkozraký pohled, a je jim milejší krátkodobý zisk než dlouhodobá perspektiva lidí, kteří zde žijí, a krajiny, která je obklopuje. Dnešní územní plánování má velký dluh vůči české krajině.

A.cz: Co se proti těmto necitlivým zásahům do krajiny dá dělat, když na straně "asfaltu a betonu" jsou peníze, které obce mají z nových obyvatel či nových podniků?

Zde hrají důležitou roli občané, kteří v těchto obcích žijí a jimž není jedno, co se tam bude dít. Každopádně zásadním stanoviskem musí být funkční zákon na ochranu zemědělského půdního fondu.

A.cz: Kolik let se tvoří úrodná půda, kterou pak jedním špatným rozhodnutím velmi rychle zničíme?

V našich podmínkách se jeden centimetr půdy tvoří stovky až tisíce let. Přitom při jedné erozní události se mnohdy odplaví i několik desítek centimetrů půdy. Například v rozlehlých územích jižní Moravy je ornice již odplavená a zemědělci hospodaří na půdotvorném substrátu, tedy na výchozím materiálu, z něhož půda vzniká.

A.cz: Jaké to má důsledky?

Půda, která dokázala zadržet až 400 litrů vody ve svém profilu, se stává půdou výsušnou. Zjednodušeně řečeno, v podstatě tvoříme polopouště. A pak se divíme, jaké dopady má sucho na produkci a kdo to zaplatí, přitom si za to z velké části můžeme sami.

A.cz: Co říkáte stále větší popularitě farmaření, farmářských produktů a nakupování od farmářů z okolí? Znamená tento trend určitou šanci pro záchranu či rozšiřování zemědělské půdy?

Určitě ano. Je nutná podpora těchto věcí, zároveň je potřeba vytvářet a obnovovat vazby mezi zemědělcem a odběratelem. Zákazník se stále více ptá, jak to či ono bylo vypěstované a jakým způsobem. Mnoho lidí si uvědomuje, že půda je výborný zdroj obživy. Poptávka Čechů po českých výrobcích je obrovská, lidé proto znovu začínají farmařit a zajímají se o způsob hospodaření. Za předchozí léta mají půdy nekvalitní, utužené. Obrací se na nás spousta zemědělců, co s tím dělat a jak to zlepšit. Je vidět, že když lidi tu půdu vlastní, tak se k ní úplně jinak chovají.

A.cz: Jak ale lze dosáhnout zlepšení péče o půdu, která je "jen" v nájmu?

V zahraničí běžně platí, že když jde půda do nájmu, zjistí se, jaké má v té době vlastnosti, a dá se do smlouvy, že půda musí mít po uplynutí doby nájmu stejné vlastnosti nebo ještě lepší, než když do ní vstupovala. Snažíme se tuto metodu rozšiřovat i u nás. Protože tady vlastník pronajme metr hlubokou půdu a na konci nájmu má půda už třeba jen mocnost deset centimetrů a je zničená. A to nemluvíme o její bonitě a ceně. Když si půjčíte automobil, taky ho nevrátíte nabouraný.

A.cz: Jaká základní opatření by se tedy měla přijmout, aby se snížila devastace půdy a krajiny?

Existuje už celá řada pozitivních věcí, například je řešena problematika protierozní ochrany, řeší se pozemkové úpravy, existuje celá řada "agroenvi" opatření. Je však nutno tyto věci více prohloubit, kontrolovat a rozšiřovat. Nutné je také větší zastoupení zemědělců do tvorby těchto opatření a systém osvěty. Existuje celá řada praktických poznatků výzkumu i dlouhodobé praxe, které stačí jen použít. A také je nutné mít funkční novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně průhledného systému poplatků za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

autor: Zuzana Hronová | 17. 8. 2014 12:16

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama