Vláda nakáže, kde nesmíte zasadit kukuřici a brambory

Pavel Baroch
2. 9. 2010 12:30
Na takřka polovině polí se zpřísní podmínky pro pěstování brambor či kukuřice
Kukuřičné pole po srpnových povodních v severních Čechách. Voda odnesla půdu do nejbližší vesnice
Kukuřičné pole po srpnových povodních v severních Čechách. Voda odnesla půdu do nejbližší vesnice | Foto: Svaz marginálních oblastí

Praha - Vláda od příštího roku výrazně zpřísní podmínky pro pěstování kukuřice, brambor či řepy na bezmála polovině orné půdy v zemi.

Tyto plodiny totiž napomáhají půdní erozi, takže při vydatných deštích nejsou pole schopna zadržovat vodu, která se pak spolu s bahnem valí na silnice, do vesnic a potoků. Jako se to stalo i při srpnových povodních na severu Čech.

Nové vládní nařízení znamená, že na více než 1,1 milionu hektarech, tedy na téměř 45 procentech orné půdy, které patří do kategorie mírně erozně narušených polí, se budou moci pěstovat vybrané plodiny jen v případě, pokud se použijí šetrné metody - například setí bez orby do nepřipravené půdy.

Od letoška přitom platí zákaz pěstovat vybrané plodiny na silně erozně ohrožených půdách, které se rozkládají na takřka 200 tisících hektarech.

Obce mají bláto ve vsi a méně příjmů

Ochrana zemědělské půdy a protipovodňová opatření je i tématem čtvrtečního jednání ministrů zemědělství a životního prostředí Ivana Fuksy a Pavla Drobila.

"Na většině erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy," řekl Fuksa.

"Proto jsem rozhodl o rozšíření území, pro která budou platit standardy správné zemědělské praxe. Dodržování těchto zásad má význam nejen pro ochranu zemědělského půdního fondu, ale výrazně přispívá i protipovodňové prevenci," dodal ministr.

Fuksův poradce Michal Pospíšil dodal, že kvůli erozi mají obce nižší příjmy z daní z nemovitostí. "Snižuje se totiž hodnota půdy," řekl Aktuálně.cz Pospíšil.

Erozí přicházejí vlastníci o desítky miliard

Podle informací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd je největší erozní hrozbou právě voda, menší už vítr. Například na jižní Moravě jsou už oblasti, kde na polích prosvítá hornina, půda je pryč.

Foto: Ondřej Besperát

"Půda je vyčerpatelný, nenahraditelný a jen velice pomalu se obnovující přírodní zdroj. Je základem udržitelného zemědělského hospodaření a jako s takovou by se s ní mělo zacházet," řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Dodal, že zatímco jeden centimetr půdy se tvoří desítky až stovky let, kvůli erozi může stejná, i větší vrstva zmizet během jediné průtrže mračen. "Vlastníci tak kvůli nevhodnému hospodaření přicházejí ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard korun," upozornil Fuksa.

Nová opatření se podle ministerstva dotknou například tradičních bramborářských či řepařských oblastí, tedy výše položených regionů, podhorských území. Podle prezdenta Agrární komory Jana Veleby nová pravidla pocítí především pěstitelé kukuřice.

"Na některých místech bude muset být tráva," řekl Aktuálně.cz Veleba.

Škody na severu mohly být nižší

Také srpnové povodně v Libereckém a Ústeckém kraji ukázaly, že škody mohly být nižší, pokud by se na polích hospodařilo šetrněji.

"Negativním příkladem jsou obce s velkým zorněním, jako je například Bílý Kostel nad Nisou, které byly opakovaně vyplaveny z okolních polí i při mnohem slabším dešti," řekl Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí, sdružující farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí, kteří sezabývající převážně živočišnou výrobou.

Kukuřice.
Kukuřice. | Foto: Wikimedia Commons

"Orná půda zvláště z kukuřičných polí, které postupně v české krajině nahrazují chov skotu, po přívalových deštích často skončí ve vesnici a třičtvrtěmetrové vrstvy bahna v domech, kde voda opadla, jsou toho nejlepším důkazem," dodal Boleslav.

Farmář přijde o dotace

Půdu na polích mají ochránit nové evropské standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které platí od letošního roku.

Patří mezi ně právě i to, že na zvláště ohrožených místech je zakázáno pěstovat kukuřici, brambory, řepu a další plodiny, které jsou z hlediska eroze půdy nejrizikovější. Na polích by se měl více používat i tradiční hnůj, komposty, posklizňové zbytky nebo tam pěstovat vojtěšku či jetel, které pomáhají zlepšit půdní strukturu.

Pokud farmář tyto zásady Dobrého zemědělského a environmentálního stavu nebude dodržovat, může přijít o část státních dotací.

Osevní plochy zemědělských plodin

Na ploše: Osev v hektarech
Osevní plocha v roce 2008 2 568 582 
Obiloviny celkem 1 552 682
z toho:
pšenice 802 325
žito 43 399
ječmen 482 395
oves 49 049
kukuřice na zrno 107 899 
Luskoviny celkem 22 306 
z toho jedlé 17 385
Brambory celkem 29 788 
Cukrovka technická 50 380 
Řepka 356 924 
Len 1 333
Pícniny na orné půdě 406 100

Zdroj: Český statistický ústav

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy