Ministr zdravotnictví Roman Prymula je na odchodu z funkce kvůli tomu, že sám porušil opatření, která zavedl. Deník Blesk ho zachytil, jak v noci vychází z uzavřené restaurace, kde měl schůzku s předsedou poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem, a následně bez roušky usedl do služebního auta.
Přesto vládě v úterý předložil klíčovou změnu komunikační strategie, která by dle představ ministrů vlády Andreje Babiše měla ukončit komunikační chaos, který jejich rozhodnutí provází od začátku epidemie koronaviru v Česku, a znovu získat důvěru lidí. Na starost by ji mělo mít ministerstvo zdravotnictví. Odcházející ministr zároveň v podkladech pro usnesení vlády přiznal, že vláda v komunikaci má výrazné nedostatky. Stalo se tak osm měsíců od vypuknutí epidemie v Česku.
"Uvědomujeme si, že se tady šíří celá spousta různých dezinformací, že jsme v situaci, kdy dvacet procent populace považuje roušky za něco, co je pouze vynuceno jakousi povinností, a v podstatě menší polovina souhlasí pouze s opatřeními tak, jak navrhována jsou," oznámil po jednání vlády Prymula.
Ministři předtím schválili rozsáhlou komunikační kampaň za 50 milionů korun. Aktuálně.cz má usnesení k dispozici. V úvodu materiálu, který Prymula předkládal, se ministerstvo odkazuje přímo na text Aktuálně.cz, který před týdnem upozornil na to, že vláda dle expertů zcela selhává v boji se lžemi o koronaviru a může to stát životy.
"Od začátku druhé vlny epidemie se komunikace ze strany státu k občanům potýká s výraznými problémy, které mohou mít vliv na ochotu občanů dodržovat doporučení nebo omezení, a v konečném důsledku tak oslabují důvěru v rozhodnutí vládních orgánů i samotnou účinnost těchto omezení na zvrácení doposud nepříznivého vývoje epidemie," přiznává ministerstvo s tím, že to může mít zásadní dopad na celkové počty nemocných, hospitalizovaných i zemřelých během epidemie covid-19.
"Neexistence jednotné komunikace"
Ministerstvo dále jako chybu popisuje i to, že oficiální oznámení dělají různí lidé přes různé komunikační kanály. Naposledy se to ukázalo pár hodin před tím, než vláda usnesení schválila. To, že navzdory předchozím Prymulovým slibům školy zůstanou dále zavřené, oznámil v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru. A to v reakci na tweet poslance opoziční ODS. Hamáčka na sociální síti sleduje asi 70 tisíc lidí. Sám Prymula předtím tvrdil, že vláda s rozhodnutím počká do pátku, a Hamáčkova slova pak potvrdil až po úterním jednání vlády.
"Neexistence jednotného komunikačního přístupu ze strany státu," shrnuje to materiál. Ministerstvo zdravotnictví v něm kritizuje i "reaktivní oznamování změn vzbuzující dojem absence kvalitního epidemiologického plánu". Tedy to, že vláda jednotlivá patření mění jen v rozmezí několika dnů v reakci na aktuální čísla nakažených a zemřelých s koronavirem.
ano, situace je špatná a školy budou ještě několik týdnů zavřené...
— Jan Hamáček (@jhamacek) October 26, 2020
Ministerstvo se také obává dezinformací o koronaviru. Před těmi před týdnem v textu Aktuálně.cz důrazně varovali experti. Podle nich je šíří cíleně i Rusko a Čína. Před tím varovala před čtyřmi měsíci i Evropská unie.
Experti sebereflexi vlády oceňují. Zároveň jsou ale skeptičtí k tomu, že ministerstvo zdravotnictví situaci samo dokáže zlepšit. O tom, že by záležitost koordinoval přímo premiér Andrej Babiš, se totiž strategie vůbec nezmiňuje.
"Jako největší slabina mi přijde, že komunikaci má zachránit jeden resort. Asi tušíme, že komunikační problémy nevznikaly jen nedostatečným úsilím ministerstva zdravotnictví, ale spíš naopak přílišným a chaotickým komunikačním úsilím dalších členů vlády," řekl Aktuálně.cz odborník na dezinformace Jakub Kalenský z think-tanku Atlantic Council.
Resort má navíc nyní prakticky paralyzované tiskové oddělení, které na dotazy novinářů často neodpovídá ani za týden. Není také jasné, kdo ministerstvu zdravotnictví dělá tiskovou mluvčí. Ta předchozí Gabriela Štěpanyová skončila s předchozím ministrem Adamem Vojtěchem. Prymula sice před týdnem informoval, že má novou mluvčí. Její jméno ale není známé doteď. Stejně jako mobilní telefon. Kdo tak bude rozsáhlou komunikační kampaň koordinovat, zůstává nejasné. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se přiznal k tomu, že Prymulovi s komunikací pomáhá Marek Hanč, který dlouhodobě pracuje pro hnutí ANO a zejména Andreje Babiše.
Obecné proklamace: nechceme rozdělovat, ale spojovat
Jak chce ministerstvo dosáhnout změny, také úplně jasné není. Jeho nová strategie dále obsahuje jen poměrně obecné proklamace. Vláda tvrdí, že chce novou strategií ovlivnit tři klíčové oblasti a utratit za to desítky milionů korun.
"Prvním okruhem je společnost, kterou již nadále nechceme rozdělovat, ale spojovat. Druhou oblastí je vláda a MZČR, kterým chceme navrátit důvěru a změnit současné nepříznivé vnímání. Třetím okruhem je pak první linie a nemocnice, ve kterých dnes lidé bojují o své životy," uvádí nový materiál ministerstva zdravotnictví s tím, že k strategii má využít televizi, tisk, billboardy, web i sociální média.
"Televize a videoformáty v digitálních médiích budou, vedle informační role, zároveň kombinací video- a audiosložky působit v emotivní oblasti. Rádio plní roli mediatypu, kde vysokou frekvencí opakování bude podporována úroveň spontánní identifikace komunikované zprávy. Zároveň rádio ve formátu předtočených rozhovorů může pomoci s vysvětlováním klíčových zpráv," uvádí usnesení.
"Tisková média jsou důležitým médiem s informační rolí. Na samém začátku budou využity falešné přebaly deníků pro zvýšení pozornosti a identifikace komunikované zprávy. Následně budou používány zejména celostránkové a půlstránkové formáty v denících a magazínech, umístěné v první polovině titulu. Venkovní reklama bude kombinovat všechny dostupné typy a formáty," píše ministerstvo s tím, že plakáty a billboardy se mají objevit hlavně po Praze, kde je velké ohnisko nemoci či v MHD.
Témata? Pomoc mladé generace, roušky i posílení imunity
Komunikace ministerstva zdravotnictví bude dle materiálu v následujících týdnech reagovat na vývoj epidemie covid-19 a zaměří se v každé fázi vývoje na klíčová témata, která mohou napomoci ke zvrácení nepříznivého stavu. "Měla by to být kampaň Zůstaňte doma, kampaň plošného testování Česko testuje, kampaň věnovaná e-Roušce, otázka rukou, roušek, rozestupů - takzvané tři R, boje s dezinformacemi, kampaň apelující na zodpovědnost mladé generace, kampaň týkající se komunikace krizových opatření, také kampaň týkající se hledání dobrovolníků do nemocnic, kampaň Darujte krev a plazmu, životospráva a cesty k posílení imunity," shrnul to Prymula.
Očekávaná témata kampaně dle vládního materiálu
- 1) Kampaň "Zůstaňte doma!" - Strukturovaně předávané informace o vyhlášených opatřeních, apel na jejich dodržování opatření a osobní odpovědnost obyvatel. Žádná vláda na světě nemůže zvládnout epidemii bez řádného zapojení svých občanů. Tato úvodní kampaň přichází jako národní výzva a bude prvním krokem v nové komunikaci, vedoucím ke zvrácení nepříznivého vývoje.
- 2) Plošné testování "Česko testuje" - Výzva a pokyny k plánovanému plošnému otestování obyvatel na míru promoření virem COVID-19. Rozpoznání příznaků, správný postup při objednání na test, jak fungovat v karanténě, trasování.
- 3) eRouška - eRouška je projekt Ministerstva zdravotnictví, který vytváří spolu s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie. Je součástí širšího projektu Chytré karantény, který je jedním z klíčových nástrojů státu v boji proti COVID-19. Tím, že anonymně upozorňuje uživatele na riziková setkání s nakaženými pomáhá efektivně eliminovat šíření nemoci. Zároveň je jedním z mála vizibilních nástrojů ministerstva zdravotnictví.
- 4) 3R (Ruce, Roušky, Rozestupy) - Edukace o základních principech prevence proti šíření infekce COVID-19. V rámci osvěty probíhá apel na důležitost nošení roušek a opětovná propagace eRoušky, vysvětlení vlivu správného nošení roušek, důsledné hygieny rukou a dodržování rozestupů na zastavení šíření viru.
- 5) Boj s dezinformacemi - Masivní kampaň bojující s dezinformacemi různého typu (mýty, rozhovory, scénáře apod.) poskytovanými médii. Vysvětlení k rozpoznání důvěryhodných informací, nasměrování veřejnosti na ověřené a oficiální kanály. Zaměření na širokou cílovou skupinu s vysokým důrazem na starší generace.
- 6) Zodpovědnost mladé generace - Komunikace zaměřená na mladé obyvatele České republiky, školáky a studenty. Apel na dodržování vyhlášených opatření. K zvýšení relevance a dosahu komunikace budou v tomto případě významně využita sociální média a influenceři.
- 7) Komunikace krizových opatření - Průběžná komunikace nově zavedených nebo postupně rozvolňovaných krizových opatření. Kontinuální komunikace zajišťující srozumitelné a jednoznačné pochopení nových kroků ze strany vlády.
- 8) Hledáme dobrovolníky do nemocnic - V případě onemocnění velkého procenta zdravotnického personálu vznikne potřeba doplnit kvalifikované zdravotníky také dobrovolníky, kteří by dokázali obstarat část každodenní agendy v nemocnicích. Tato kampaň "náborového" charakteru může zásadním způsobem ovlivnit schopnost nemocnic zvládnout nápor při přeplnění kapacity lůžek a dát prostor na odpočinek a regeneraci profesionálnímu personálu.
- 9) Darujte krev a plazmu - Pokud se ukáže, že současné zásoby krve v nemocnicích nepokrývají reálné potřeby, bude aktivována tato kampaň. Stejně tak je možné ji využít v případě, že se prokáže, že plazma vyléčených pacientů může významně ovlivnit průběh léčení u akutně nemocných pacientů.
- 10) Životospráva a cesty k posílení imunity - Prevence a posilování imunity občanů České republiky jako cesta k ochraně před infekcí i zvládnutí průběhu onemocnění při nakažení. Rozvoj psychické i fyzické odolnosti během karantény i po jejím skončení. Rozsáhlé téma, jehož pozitivní dopady mohou být dlouhodobé a přesahují samotný rámec epidemie COVID-19.
Vláda se tak nyní na poslední chvíli snaží vytvořit systém strategické komunikace státu, která by stanovovala, jak a kdo má občanům sdělovat informace. Má v tom několikaletý skluz. Návrh strategické komunikace má za úkol už od dob předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) předložit ministerstvo obrany. Ani po letech se tak nestalo.
Stejně i přes čtyři měsíce staré varování EU vláda doteď nezačala systematicky bojovat s dezinformacemi.
Bojům proti dezinformacím se od začátku roku 2017 má věnovat útvar na ministerstvu vnitra nazvaný Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Už krátce po svém založení se ale stal cílem prezidenta Miloše Zemana, který jeho pracovníky označil za ideově zaujaté a neschopné dezinformace odhalovat. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pak musel vysvětlovat, že se jeho podřízení nechystají cenzurovat internet. Projekt sice hájil, ale aktivita centra se utlumila.
Samotného Zemana pak odborníci v roce 2018 vinili z šíření dezinformací, když prohlásil, že nervová látka novičok se vyráběla a testovala v Česku. Nahrával tak argumentům Ruska, které popíralo, že by nechalo ve Velké Británii otrávit někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala.
Aby boj proti dezinformacím zaštiťoval přímo Úřad vlády, Babiš odmítl
Ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) pak zhruba před rokem na bezpečnostní radě státu navrhli, aby boj proti dezinformacím spadal přímo pod Úřad vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ale odmítl. Dle několika zdrojů redakce je to pro premiéra kvůli názoru prezidenta Zemana i části jeho voličů citlivé téma.
Boj proti dezinformacím zůstává dodnes rozdrobený mezi jednotlivá ministerstva, která mají vyvracet lži týkající se jejich resortu. Dezinformace kolem koronaviru tak má na starosti zdravotnictví. Většina z ministerstev na to ale nevyhradila žádné lidi.
Sociologové přitom zachytili, že důvěra ve vládu v poslední době výrazně klesá. Jaký podíl na tom mají lži, které se lidé dočítají na sociálních sítích, ale říct nedokážou. Výzkum k tomu totiž neexistuje.
Důvěra Čechů ve vládu klesá
- Dle průzkumů veřejného mínění se v posledních měsících rapidně snížil podíl Čechů, kteří vládě v boji s covidem věří. Přesně to je přitom efekt, kterého se profesionální dezinformátoři, za nimiž často stojí Rusko i Čína, snaží dosáhnout.
- Například CVVM změřilo, že ještě v červnu účinnosti vládních opatření věřilo 86 procent lidí, v červenci 61 procent, v září už důvěra v účinnost opatření klesla pod polovinu na 48 procent.
- Agentura Kantar CZ pro Českou televizi zase zjistila, že zprávám od premiéra Andreje Babiše nyní důvěřuje 36 procent lidí, který je tak na dně žebříčku. Naopak mezi nejdůvěryhodnější zdroje informací lidé řadí hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou se 67 procenty. Ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi důvěřuje 52 procent občanů.
- Experti ale neumějí rozlišit, jaký podíl na tom mají dezinformace a jaký selhání vlády.
- "Zatímco nevládní aktéři budou mít většinou účel krátkodobý a omezený, jako například vydělat na reklamě, státní aktéři jako Rusko a Čína tímto šířením dezinformací sledují dlouhodobou strategii - oslabovat státy, které vnímají jako nepřátelské. Což je třeba v případě Ruska kdokoliv na západ od jejich hranic. Tito aktéři mají využívání informací kodifikované ve svých vojenských, bezpečnostních, zahraničních strategiích. Nevojenské prostředky vedení boje jsou už v Rusku považované za důležitější než prostředky vojenské," dodává odborník na dezinformace Jakub Kalenský z think-tanku Atlantic Council.