Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá zákon v reakci na nařízení Evropského parlamentu z března loňského roku. Regule vzešla z potřeby chránit evropský trh v první řadě před čínskými investicemi, které mířily do Francie, Německa a zemí střední či východní Evropy. Členské státy v souvislosti s tím upozorňovaly, že příliv čínských peněz, hlavně do moderních technologií, může ohrozit konkurenceschopnost evropských firem.
V poslední době získaly čínské investice další rozměr. Bezpečnostní složky včetně českých varují, že se říše středu prostřednictvím svého kapitálu snaží v Evropě prosazovat vlastní zájmy a zasahovat do politické či ekonomické orientace jednotlivých členských států.
"Silným impulzem bylo aktuální dění v okolních státech, širší vnitrostátní debata se pak začala rozbíhat poté, co Evropská komise předložila návrh unijního nařízení o prověřování zahraničních investic směřujících do EU," řekla Aktuálně.cz k důvodu přípravy zákona Miluše Trefancová z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.
Ochrana strategických ekonomických zájmů země
Zákon o prověřování zahraničních investic, jak se legislativa jmenuje, má regulovat úsilí zahraničních fyzických osob či firem, které se snaží o akvizici v Česku. Zákonu by podléhaly ty, jejichž sídlo je mimo země Evropské unie, případně rozhodující vliv se v dané firmě uplatňuje ze země mimu EU. Ve vybraných segmentech trhu bude zákon pro takového investora znamenat, že pro transakci musí získat souhlas ministerstva průmyslu a obchodu.
Povolení si bude muset obstarat investor pro koupi podniku, jenž se zabývá vývojem, inovacemi či pracuje s vojenským materiálem. Bez souhlasu se také neobejde při akvizici firmy, jež pro státní správu provozuje kritickou informační infrastrukturu. Legislativa svěřuje výlučnou kompetenci vládě. Po podnětu od ministerstva a s přihlédnutím k bezpečnostním rizikům může investici ze zahraničí zarazit.
"BIS každý rok upozorňuje ve svých zprávách, že existují snahy o investice do kritické infrastruktury České republiky ze zemí, kde je kapitál úzce provázaný se státem a jeho politickými zájmy. Prověřování investic do těchto oblastí je tak jednou z cest, jak ochránit strategické ekonomické zájmy státu," uvedl k tomu pro Aktuálně.cz mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.
V žádosti o povolení transakce musí investor před ministerstvem průmyslu a obchodu rozkrýt vlastnickou strukturu včetně koncového investora či popsat povahu svých obchodních aktivit. Resort při posouzení žádosti vyhodnotí možné bezpečnostní riziko vstupu takového investora na český trh, k tomu si vyžádá odborné stanovisko ministerstva vnitra, zahraničí či policie. Připomínky mohou vznést i členské státy EU.
Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu nenarazí na žádnou hrozbu, dá investorovi zelenou. V opačném případě se obrátí na vládu. "Vláda rozhodne (…) o neudělení povolení zahraniční investice, zákazu zahraniční investice nebo o zrušení zahraniční investice, jestliže je to odůvodněno ochranou bezpečnosti České republiky nebo jejího vnitřního pořádku," stojí v prvotním návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Koupě médií pod dozorem jen nad 100 tisíc výtisků denně
Vláda by zákonem dostala pod detailní kontrolu s možností veta třeba případnou snahu čínské technologické firmy Huawei vstoupit do strategických komunikačních firem. Huawei navíc dlouhodobě usiluje o možnost zajistit vybudování bezdrátových komunikačních sítí 5G. České tajné služby před jejími produkty dlouhodobě varují. Existuje silné podezření, že firma v důsledku slouží čínské vládě jako zpravodajská jednotka.
Na co je potřeba povolení
Bez povolení od ministerstva průmyslu a obchodu se neobejdou zahraniční akvizice tuzemského podniku, který:
a) provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace (podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu uvedeného ve Společném vojenském seznamu EU nebo v nařízení vlády,
b) provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným státním orgánem (podle zákona o krizovém řízení)
c) je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby (podle zákona o kybernetické bezpečnosti)
d) vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
Zákon vládě svěřuje vedle zákazu zahraniční investice pravomoc, aby takovou investici povolila s podmínkami, které investorovi s ohledem na vnitřní bezpečnost země sama stanoví. Na základě legislativy by navíc mohlo ministerstvo zpětně (až do pěti let od dokončení transakce) prověřit akvizici, pro kterou sice nemusel investor získat povolení podle zákona, ale podle resortu by i tak mohla ohrozit bezpečnost či vnitřní pořádek České republiky. Zpětné řízení by rovněž mohlo vést ke zrušení transakce.
Předloha má také přimět zahraniční investory, aby s ministerstvem průmyslu a obchodu konzultovali akvizici médií. I v takovém případě by resort prověřoval, zda by z koupě neplynula bezpečnostní rizika. Konzultace by byla nevyhnutelná, pokud by si investor chtěl pořídit celoplošnou televizi či rádio nebo vydavatele tištěného deníku s denním nákladem minimálně sto tisíc výtisků denně.
Zmíněná pasáž ale vzbudila u některých odborníků kritiku, protože pomíjí on-line zpravodajské formáty a týdeníky. Mety sto tisíc prodaných výtisků denně pak dosahuje jen Mladá fronta DNES a deník Blesk. "Současné znění, které se týká vymezení investic do médií, není úplně šťastné. Velmi stojíme o to, aby byl zákon ve vztahu k zahraničním investicím do médií zpřísněn," řekla Aktuálně.cz Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Základní parametry zákona se měnit nebudou
Asociace se zásadně podílela na tom, že se do evropského nařízení pasáž o médiích dostala. S resortem průmyslu a obchodu zákon opakovaně diskutovala. Asociací zmíněná nedostatečná regulace mediálních transakcí by se v praxi mohla projevit tak, že třeba v případě zahraniční akvizice mediálního domu Borgis, jenž vydává deník Právo a provozuje server Novinky.cz, by ministerstvo nemohlo do průběhu transakce vstoupit.
Ministerstvo si uvedené výtky uvědomuje, v tomto ohledu však do návrhu už zasahovat nebude. V důsledku chce bránit hlavně hrozbě masového šíření dezinformací nebo narušení plurality médií. "Proto do výčtu investic, u kterých bude povinná předběžná konzultace, byly zahrnuty jen opravdu ty nejvýznamnější subjekty, jejichž případné ovládnutí může takové dopady bezprostředně mít," vysvětlila mluvčí resortu Trefancová.
Na finální podobě zákona ministerstvo průmyslu a obchodu stále pracuje. V současnosti vypořádává výtky Legislativní rady vlády, s níž kabinet konzultuje přípravu každé legislativy. Rada předlohu naposledy připomínkovala 9. ledna. Podle informací Aktuálně.cz námitky nesměřovaly k podstatným částem zákona, upravovat se mají hlavně jeho legislativně-technické aspekty a dílčí parametry řízení o povolení investice.
"K zásadním věcným změnám by již docházet nemělo," podotkla Miluše Trefancová z tiskového odboru ministerstva. Kdy resort plánuje legislativu předložit ke schválení vládě, není jasné. Nebude to však až do chvíle, kdy na něj kývne legislativní rada. Až zákon projde koaličním kabinetem ANO a ČSSD, zamíří do Poslanecké sněmovny. Podle informací Aktuálně.cz je ale v plánu, aby se jím sněmovna mohla zabývat ještě letos.
