Modrava - Policejní inspekce začala prověřovat pondělní akci řadových policistů i zásahové jednotky proti aktivistům, kteří od poloviny července blokují les u Ptačího potoka v Národním parku Šumava a brání stromy před dřevorubci.
Na inspekci se obrátil Ekologický právní servis. Policisté - mnohdy i s použitím pout - vyvlekli nebo odnesli blokádníky. A umožnili dřevorubcům kácet kůrovcové smrky, které aktivisté bránili.
Ekologové jsou přesvědčení, že vedení národního parku nemá ke kácení stromů v jedné z nejcennějších oblastí Šumavy patřičné výjimky. Ředitel parku Jan Stráský tvrdí, že žádné výjimky nepotřebuje a zásahem proti kůrovci chrání šíření kůrovce.
"Po zásahu policie v oblasti u Ptačího potoka jsme podali podnět na Inspekci Policie České republiky. Domníváme se, že policie v podstatě svým postupem napomáhá nelegální těžbě," uvedl v pondělí večer Pavel Franc z Ekologického právního servisu.
Dodal, že se právní servis obrátil na plukovníka Dušana Brunclíka, který je pověřen řízením inspekce. Bruclík pak podle France osobně navštívil "místo činu" na u Ptačího potoka Šumavě.
Moldan kritizuje policii i park
Policejní zásah proti blokádníkům odsoudil i mezinárodně uznávaný ekolog, někdejší senátor a exministr životního prostředí Bedřich Moldan.
"Ze zapojení policie jsem osobně dost znechucen, připomíná mi to doby dávno minulé. Je to špatně," uvedl Moldan, který za radikální boj s kůrovcem ostře zkritizoval i vedení národního parku.
Představitelé šumavských obcí ovšem s podobnými názory nesouhlasí, místní se opakovaně postavili za plán likvidace kůrovce včetně kácení napadených stromů.
"V bezzásahových zónách je absolutní nesmysl kácet," oponuje Moldan, "a to z hlediska přírodovědeckého, tak i lesnického. Navíc se mi nelíbí systém, který přijalo vedení parku: není jednoduché určit, jaké stromy se mají kácet. Pochybuji, že by šlo o to zabránit šíření kůrovce."
Vedení parku svůj krok u Ptačího potoka obhajuje i tím, že musí zabránit i tomu, aby se kůrovec nerozšířil do sousedních městských lesů Kašperských hor. Moldan to označil za nesmyslný důvod.
Fotoreportáž z jednoho dne blokády na Šumavě:
"Kašperské Hory jsou odsud pět kilometrů daleko, situace tady nemůže tu tamní vůbec ovlivnit," poznamenal Moldan.
"Je naprosto nehorázné a nelíbí se mi, že mi tu před očima mění tabule, které určují první zónu! Dělají to se zdůvodněním, že informace na nich není úplná a musí zde uvést, že je nutné v zájmu národního parku také chránit osobní majetek. To ale absolutně nesouvisí s národním parkem," řekl Moldan.
Vedení parku má soudní rozhodnutí
Vedení parku tvrdí, že postupuje přesně podle zákona a žádné předpisy neporušuje. Tvrdí, že naopak členové Hnutí Duha a další blokádníci porušují zákon.
Park má k dispozici i předběžné opatření soudu, které mu napomáhá k zásahu proti kůrovci u Ptačího potoka.
"Okresní soud v Klatovech nám dal za pravdu a vydal předběžné opatření, podle kterého se má Hnutí Duha zdržet jakéhokoliv organizování pohybu, pobytu a jiné činnosti fyzických osob v lesích na území Národního parku Šumava," sdělil mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Česká inspekce životního prostředí ovšem v pondělí odpoledne vydala zprávu, že kvůli zásahu proti kůrovci u Ptačího potoka nebude zahajovat správní řízení o omezení nebo zákazu kácení.
Obce stojí za Stráským
Vedení parku si rovněž pochvaluje, že radikální zásah proti kůrovci podporuje většina šumavských obcí.
"Za ředitele Stráského se postavili starostové z Modravy, Srní, Kašperských Hor, Horní Plané, Kvildy, Stožce a Nové Pece," uvedl mluvčí parku Pechoušek.
Blokádu lesa Na Ztraceném u Ptačího potoka odsoudil Svaz obcí Národního parku Šumava. "Šumavské obce považují činnost ekologických aktivistů Na Ztraceném nejenom za jednání odporující zákonům České republiky, ale i za negativní prezentaci šumavských obcí, Šumavy a jejího národního parku," stojí v prohlášení.
