"Osladit si život." Rčení o tom, jak si zpříjemnit život, berou Češi až příliš doslova. V průměru denně spořádají dvacet kostek cukru, což je dvakrát více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), píše týdeník Ekonom. Nadměrná konzumace "bílého jedu" přitom neprospívá zdraví - škodí srdci, ledvinám a způsobuje cukrovku.
Národní ekonomická rada vlády i s ohledem na negativní zdravotní dopady navrhovala zavedení spotřební daně ve výši 2,5 koruny z každého litru limonád. "Danění slazených nápojů existuje v deseti zemích Evropy, v 54 zemích světa a v některých amerických městech," argumentovali experti v doporučení pro vládu. Tento návrh sice nakonec neprošel, ale kabinet Petra Fialy (ODS) v úsporném balíčku přesunul nápoje, včetně těch slazených, z 15procentní sazby daně z přidané hodnoty do 21procentní.
Právě v limonádách bývá velké množství přidaného cukru. Například jedna půllitrová lahev coly obsahuje přes jedenáct kostek cukru. Tedy více, než kolik činí denní hranice doporučená zdravotnickou organizací.
Podobné množství cukru jako lahev coly obsahuje i tabulka čokolády. Například ve stogramové mléčné Milce ho je zhruba jedenáct kostek. Velké množství cukru ale obsahují i potraviny, které se neřadí mezi sladkosti. Například ve sto gramech kečupu ho je čtyři a půl kostky. A v jedné lahvi ochuceného jogurtového nápoje jich je ještě o jednu víc.
Celkem Češi v posledních letech konzumují kolem 36 kilogramů cukru na osobu za rok, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. I když to je velmi vysoké číslo, bylo už i hůř. Například v roce 1990 se jednalo o 44 kilogramů.
Slazených limonád v posledních letech Češi pijí také méně než v rekordním roce 2010, kdy jich v průměru zvládli 110 litrů. V roce 2021, ze kdy existují poslední dostupná data, zkonzumoval průměrný Čech téměř 88 litrů limonád. Nicméně i to je vysoké číslo, v přepočtu to znamená zhruba čtvrt litru na osobu denně, a to včetně kojenců.
Cukr by měl podle Světové zdravotnické organizace dodat lidskému tělu zhruba desetinu energie. Mezi cukry, jejichž konzumaci by měli lidé omezovat, nicméně experti organizace nezahrnují ty, které se přirozeně nacházejí v ovoci, zelenině a mléce. U nich se negativní vliv na lidské zdraví neprokázal.