V Česku loni proti předloňsku přibylo obcí s takzvanými vyloučenými místy, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami, v exekucích, bez práce či vzdělání. Jejich počet se zvedl ze 175 na 191. Obcí bez vyloučení je téměř stejně, a to 3605. V roce 2021 jich bylo o tři víc. Ukázal to nový index sociálního vyloučení. Informoval o tom mluvčí Agentury pro sociální začleňování Petr Syruček.

"S ohledem na důsledky covidu, vysokou inflaci a zdražení energií jsme zhoršení očekávali," uvedl ředitel agentury Martin Šimáček.

Index agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do 30 bodů v místech s největšími problémy.

Autoři rozdělují obce do čtyř skupin podle míry zátěže. Vysoké zatížení s hodnocením od 12 do 30 bodů mělo loni 191 obcí, předloni jich bylo 175. Nejčastěji se nacházely v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V roce 2016 bylo obcí s velkou mírou sociálního vyloučení 336. Do roku 2019 se počet postupně snížil na 185. V covidovém roce 2020 se opět zvedl, vysokou zátěž mělo 208 míst. V roce 2016 autoři evidovali 2235 obcí bez vyloučení. Loni jich bylo 3605. Proti předloňsku tři ubyly.

Podle Syručka si v minulém roce o tři až deset bodů pohoršila skoro desetina obcí. Výrazně loni přibylo třeba příjemců příspěvků na bydlení. Index naznačuje, že zatížené obce jsou ve všech krajích. Nacházejí se často v jejich okrajových částech a dál od měst. Potíže v jednotlivých částech země se také liší.