I naší univerzitou mohou proplout plagiátoři, říká rektor Bek. Chce jim odebrat titul

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
29. 8. 2019 14:58
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
Končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | Foto: archiv Masarykovy univerzity

"Vedlo nás k tomu období, kdy bylo v Česku složité najít nějakého ministra, který by se ve své diplomové práci nedopustil plagiátorství," říká končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Loni totiž kvůli opisování v diplomové práci  skončili v Babišově vládě ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a ministr práce Petr Krčál (ČSSD) dříve, než stačili reálně začít úřadovat.

Jelikož všechny práce má škola k dispozici v elektronické podobě a všechny se ocitají ve společném informačním úložišti všech českých univerzit, není problém strojově odhalit opisování mezi studenty. Zkoumá se však i podobnost s jinými texty na internetu.

"To ale ještě nic neznamená," upozorňuje Bek. "Může se například stát, že studenti pouze citovali stejné zdroje. Každou práci proto musel vzít do ruky odborník, aby posoudil dodržování pravidel citační a publikační etiky."

Shodu více než 30 procent s jiným dokumentem našla univerzita zhruba u jednoho procenta kontrolovaných bakalářských, magisterských a rigorózních prací z let 2000-2018, což je něco přes 1200 textů.

Deseti absolventům hrozí odebrání titulu

Autoři textů s touto shodou podle tiskové mluvčí univerzity Terezy Fojtové kontaktováni nebudou. "Shoda vyhozená počítačem totiž automaticky neznamená, že by práce nebyla v pořádku. Navíc nejde o žádný tajný údaj, každý student má povinnost nahrát svou práci do úložiště a sám si může zjistit míru shody s ostatními texty," vysvětluje.

Práce proto ještě prověřovali odborníci. Ti upozornili na deset závažných případů. "Výsledky byly i nebyly radostné. Problematických prací nebylo tak moc, ale ukázalo se, že i naším systémem mohou tyto ryby proplout," hodnotí to Mikuláš Bek. "U deseti prací mi přišly prohřešky tak závažné, že jsem se rozhodl zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěreční zkoušky."

Nyní bude odborná komise přezkoumávat, do jaké míry nese za tato pochybení odpovědnost vedoucí bakalářské práce či komise, před níž probíhala obhajoba. "Řízení jen částečně míří ke studentovi, kdy někdy je na vině záměr, jindy jde jen o lajdáctví a někdy se autor jen v dobré víře nechal vést svým školitelem," vysvětluje dosluhující rektor s tím, že mají na paměti i lidský rozměr celé akce, kdy tento krok může významně zasáhnout do kariéry daného jedince.

Školitelé mají povinnost práci počítačově zkontrolovat a prověřit její potenciální shodu s ostatními dokumenty v informačním systému, je proto otázkou, proč tyto texty mohly projít obhajobou. "Když se ukáže větší selhání některého školitele, zřejmě by již neměl dále školit," nastiňuje nastupující rektor Martin Bareš.

Nejvíce prohřešků se prý dopustila Pedagogická fakulta a bakalářské obory Právnické fakulty. Závěry nutí vedení zamyslet se nad tím, zda by bakalářské obory měly končit obhajobou práce a nebylo by je lepší nahradit klauzurními zkouškami. "Studenti by byli někde týden zavření a vypracovávali by zadaný úkol, určité téma," vysvětluje Bek.

Jako problematické se rovněž ukazuje příliš úzké navazování magisterské práce na bakalářskou, kdy se student často dopouští autoplagiátorství, tedy opisuje ze svých vlastních dřívějších prací.

Od absolventů opisovali i studenti odjinud

Cílem je zvýšit citlivost univerzitní půdy na plagiátorství i větší ostražitost školitelů, Brno chce ale také vyvolat celospolečenskou diskusi. Během prozkoumávání prací totiž Masarykova univerzita odhalila, že nezřídka naopak opisovali studenti cizích fakult od jejich absolventů.

"Prověřováním prací a zveřejňováním výsledků ukazujeme, jak chceme působit ve veřejném prostoru. Univerzita nebude skrývat svá případná pochybení," říká nastupující rektor Martin Bareš. "Budeme také jednat s univerzitami, u nichž jsme zjistili, že jejich studenti čerpali z našich diplomových prací a budeme chtít slyšet jasné závěry," dodává. Výsledky šetření vnímá jako užitečnou zpětnou vazbu. "Zjištění, že jde spíše o nahodilý nikoliv masový jev, je pozitivní," míní Bareš.

Masarykova univerzita chce rozhodnout o desítce nejspornějších prací do konce tohoto roku. Škola toto řízení zahájila jako první v republice. Ostatně v roce 2006 rovněž jako první v Česku zavedla program na odhalování plagiátů v závěrečných pracích. Systém následně začala využívat celá řada vysokých škol v Česku i na Slovensku.

Brněnskou univerzitu čeká střídání rektorů již prvního září, kdy se oficiálně ujme funkce dosavadní prorektor a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Na tiskové konferenci k této výměně její představitelé oznámili, že se škola chce do roku 2030 stát nejlepší univerzitou v Česku a posunout se výše v mezinárodních srovnáních. Toho chce docílit nejen větší mírou výuky v angličtině, aby mohli angažovat anglicky mluvící kolegy, ale právě třeba co nejpečlivějším potíráním plagiátorství.

Video: Kovář je plagiátor, rozsah je šokující, byl to jeho způsob práce, říká Lomová

Plagiátorství byl způsob práce. Díla Martina Kováře jsou opis starších děl, jsou to spíš překlady. Jeho vědecké tituly má napadnout vedení fakulty | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 36 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy