I naší univerzitou mohou proplout plagiátoři, říká rektor Bek. Chce jim odebrat titul

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
29. 8. 2019 14:58
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
Končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | Foto: archiv Masarykovy univerzity

"Vedlo nás k tomu období, kdy bylo v Česku složité najít nějakého ministra, který by se ve své diplomové práci nedopustil plagiátorství," říká končící rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Loni totiž kvůli opisování v diplomové práci  skončili v Babišově vládě ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a ministr práce Petr Krčál (ČSSD) dříve, než stačili reálně začít úřadovat.

Jelikož všechny práce má škola k dispozici v elektronické podobě a všechny se ocitají ve společném informačním úložišti všech českých univerzit, není problém strojově odhalit opisování mezi studenty. Zkoumá se však i podobnost s jinými texty na internetu.

"To ale ještě nic neznamená," upozorňuje Bek. "Může se například stát, že studenti pouze citovali stejné zdroje. Každou práci proto musel vzít do ruky odborník, aby posoudil dodržování pravidel citační a publikační etiky."

Shodu více než 30 procent s jiným dokumentem našla univerzita zhruba u jednoho procenta kontrolovaných bakalářských, magisterských a rigorózních prací z let 2000-2018, což je něco přes 1200 textů.

Deseti absolventům hrozí odebrání titulu

Autoři textů s touto shodou podle tiskové mluvčí univerzity Terezy Fojtové kontaktováni nebudou. "Shoda vyhozená počítačem totiž automaticky neznamená, že by práce nebyla v pořádku. Navíc nejde o žádný tajný údaj, každý student má povinnost nahrát svou práci do úložiště a sám si může zjistit míru shody s ostatními texty," vysvětluje.

Práce proto ještě prověřovali odborníci. Ti upozornili na deset závažných případů. "Výsledky byly i nebyly radostné. Problematických prací nebylo tak moc, ale ukázalo se, že i naším systémem mohou tyto ryby proplout," hodnotí to Mikuláš Bek. "U deseti prací mi přišly prohřešky tak závažné, že jsem se rozhodl zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěreční zkoušky."

Nyní bude odborná komise přezkoumávat, do jaké míry nese za tato pochybení odpovědnost vedoucí bakalářské práce či komise, před níž probíhala obhajoba. "Řízení jen částečně míří ke studentovi, kdy někdy je na vině záměr, jindy jde jen o lajdáctví a někdy se autor jen v dobré víře nechal vést svým školitelem," vysvětluje dosluhující rektor s tím, že mají na paměti i lidský rozměr celé akce, kdy tento krok může významně zasáhnout do kariéry daného jedince.

Školitelé mají povinnost práci počítačově zkontrolovat a prověřit její potenciální shodu s ostatními dokumenty v informačním systému, je proto otázkou, proč tyto texty mohly projít obhajobou. "Když se ukáže větší selhání některého školitele, zřejmě by již neměl dále školit," nastiňuje nastupující rektor Martin Bareš.

Nejvíce prohřešků se prý dopustila Pedagogická fakulta a bakalářské obory Právnické fakulty. Závěry nutí vedení zamyslet se nad tím, zda by bakalářské obory měly končit obhajobou práce a nebylo by je lepší nahradit klauzurními zkouškami. "Studenti by byli někde týden zavření a vypracovávali by zadaný úkol, určité téma," vysvětluje Bek.

Jako problematické se rovněž ukazuje příliš úzké navazování magisterské práce na bakalářskou, kdy se student často dopouští autoplagiátorství, tedy opisuje ze svých vlastních dřívějších prací.

Od absolventů opisovali i studenti odjinud

Cílem je zvýšit citlivost univerzitní půdy na plagiátorství i větší ostražitost školitelů, Brno chce ale také vyvolat celospolečenskou diskusi. Během prozkoumávání prací totiž Masarykova univerzita odhalila, že nezřídka naopak opisovali studenti cizích fakult od jejich absolventů.

"Prověřováním prací a zveřejňováním výsledků ukazujeme, jak chceme působit ve veřejném prostoru. Univerzita nebude skrývat svá případná pochybení," říká nastupující rektor Martin Bareš. "Budeme také jednat s univerzitami, u nichž jsme zjistili, že jejich studenti čerpali z našich diplomových prací a budeme chtít slyšet jasné závěry," dodává. Výsledky šetření vnímá jako užitečnou zpětnou vazbu. "Zjištění, že jde spíše o nahodilý nikoliv masový jev, je pozitivní," míní Bareš.

Masarykova univerzita chce rozhodnout o desítce nejspornějších prací do konce tohoto roku. Škola toto řízení zahájila jako první v republice. Ostatně v roce 2006 rovněž jako první v Česku zavedla program na odhalování plagiátů v závěrečných pracích. Systém následně začala využívat celá řada vysokých škol v Česku i na Slovensku.

Brněnskou univerzitu čeká střídání rektorů již prvního září, kdy se oficiálně ujme funkce dosavadní prorektor a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Na tiskové konferenci k této výměně její představitelé oznámili, že se škola chce do roku 2030 stát nejlepší univerzitou v Česku a posunout se výše v mezinárodních srovnáních. Toho chce docílit nejen větší mírou výuky v angličtině, aby mohli angažovat anglicky mluvící kolegy, ale právě třeba co nejpečlivějším potíráním plagiátorství.

Video: Kovář je plagiátor, rozsah je šokující, byl to jeho způsob práce, říká Lomová

Plagiátorství byl způsob práce. Díla Martina Kováře jsou opis starších děl, jsou to spíš překlady. Jeho vědecké tituly má napadnout vedení fakulty | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 12 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy