Jakou roli sehrál maršál Koněv v roce 1968 při přípravě invaze do ČSSR?
6. května 1968 proběhla v Moskvě vojenská rada, které se kromě špiček ministerstva obrany a armády účastnil i generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv. Ten ještě týž den referoval na jednání ÚV KSSS o tom, že se právě domluvilo vyslání delegace maršála Koněva do Československa. Kromě toho se projednala i celá řada dalších opatření.
Potom 7. května se na základě toho rozhodnutí účastníci delegace začali sjíždět nebo byli dováženi do Moskvy a 8. května dopoledne z Moskvy vyletělo letadlo do Československa, kde nikdo nic netušil. Právě 8. května měl ministr národní obrany generál Dzúr vojenskou radu, kam přišel stálý představitel Varšavské smlouvy u naší armády generál Kuščev a oznámil, že v Ruzyni přistává letadlo s delegací maršála Koněva.
Jak československé špičky reagovaly?
Pro československou stranu to bylo velké překvapení, takové návštěvy se zpravidla připravují i několik měsíců dopředu - ne že přiletí návštěva a nikdo nic netuší. Takže Dzúr okamžitě odjel přivítat delegaci, a když se jich ptal, čí jsou vlastně hosté, tak mu bylo sděleno, že přijeli navštívit starého bojového druha generála Svobodu a poblahopřát mu ke zvolení prezidentem. Ale volba se odehrála už 30. března a samozřejmě vzápětí následoval velký blahopřejný telegram z ÚV KSSS i z dalších institucí Sovětského svazu. Potom se ta poměrně početná delegace rozdělila na tři menší. Tu největší vedl právě maršál Koněv a pohybovala se po českých zemích.
Jaká byla úloha těch delegací?
Sověti vyžadovali, aby se dostali do kontaktu s masami pracujících a s armádou. Takže pro delegace byl připraven takový program, aby ve vybraných městech navštívily továrnu a nějakou vojenskou posádku. Tam se jejich členové z reakcí lidí snažili usoudit, jaká je situace v Československu, a následně o tom měli sepsat hlášení.
Účastník třetí delegace, které velel generál Zaproščenko a která se nacházela na Ostravsku, své československé kolegy informoval o tom, jak ta návštěva byla vlastně narychlo svolaná a že po návratu mají všichni podat informaci o tom, jaké jsou tady nálady. Řekl také, že napíše, že tady je vlastně všechno v pořádku, že jsou tam samozřejmě určité věci, které by neměly být, ale že to není zdaleka tak špatné, jak se domnívali.
Jak byly pro Sověty tyto informace prospěšné v kontextu následného vpádu vojsk do ČSSR?
To je s otazníkem. U sovětské generality, ÚV KSSS a lidí, kteří rozhodovali o invazi, se sbíhala řada informačních toků - nejen zprávy, které jim poslala tato delegace. Byly to i zprávy od lidí kolem vojenského přidělence či stálého představitele Varšavské smlouvy v Československu, dostávali také informace ze sovětského velvyslanectví a od KGB. Ta tady měla jednak legální rezidenturu a v rámci pražského jara ještě vybudovala na sovětském velvyslanectví druhou - neoficiální. Byla tady také spousta novinářů, kteří posílali do svých mateřských deníků nebo televizí v Sovětském svazu informace.
Těch informací byla kvanta, takže svým způsobem vyslání delegace nemělo moc smysl. Jde tu ale o řadu dalších opatření, o kterých my nejsme informovaní, protože na 9. května, kdy už tam ta delegace byla, byl naplánovaný první pokus o vstup do Československa. K 9. květnu na našich hranicích stálo minimálně sedm sovětských divizí plus dvě polské a generál Jaškin měl podle svých vzpomínek rozkaz v 11 hodin překročit naše hranice a začít plnit úkol.
Jenže tehdy ještě k invazi nedošlo.
V té době sovětské vedení v čele s Brežněvem na základě informací od našich konzervativců dospělo k názoru, že tu situace ještě není tak špatná, aby se muselo zasahovat vojensky. Kdyby k tomu ale tenkrát došlo, co by se dělo s těmi třemi delegacemi, které byly v Československu? Byl by asi problém jim zajistit osobní bezpečnost. Je otázka, proč někdo posílá zasloužilé válečné veterány do situace, kdy jim může jít o život. To mě osobně na té situaci zajímá víc než to, jestli tady maršál Koněv plnil nějaké zpravodajské úkoly, nebo ne. Ať napsal jakoukoliv zprávu, tak tyhle informace, podle mého názoru, v konečném důsledku stejně nebyly rozhodující pro to, jestli k té invazi dojde, nebo nedojde.
Jaká byla role maršála Koněva při samotné invazi v srpnu 1968?
Předpokládám, že byla vcelku nulová. On už byl od roku 1963 v důchodu, tedy mimo službu, a v srpnu 1968, když to tak řeknu, už nikomu k ničemu nebyl. Takže bych s jistou mírou nadsázky předpokládal, že seděl někde na svojí dače v Sovětském svazu a v rozhlasu nebo v televizi poslouchal, co se děje v Československu.
Celkově tedy jeho role při invazi do Československa nebyla nijak zásadní?
Dá se to tak říci. Sehrál roli, která by se dala určitě označit jako poměrně vedlejší.
Ví se, jaký měl maršál Koněv postoj k vpádu vojsk do ČSSR?
Nemám informace o tom, jak na invazi do Československa reagoval, to bych musel spekulovat.
Jaký měl maršál Koněv vztah k Československu? Nejdříve v roce 1945 osvobozoval Prahu, pak sehrál jakousi dílčí roli před okupací v roce 1968…
To není jen Koněvův případ. Třeba i maršál Grečko, který byl v té době ministr obrany Sovětského svazu, nebo maršál Jakubovskij, jeden z jeho prvních náměstků a vrchní velitel Varšavské smlouvy, se účastnili osvobozování Československa a svým způsobem měli Československo rádi.
Na druhou stranu byli v první řadě důstojníky sovětské armády, kteří hájili sovětské zájmy. Proto nějakou lásku a sympatii k Československu položili na oltář té situace. Oni to pochopitelně brali i tak, že musejí znova, podruhé osvobozovat Československo. Nejdříve ho zachraňovali před nacismem a fašismem a teď že ho zachraňují před kapitalismem. Takže to brali dost osobně a v tomto směru se angažovali.
Jak vy osobně hodnotíte roli maršála Koněva v československých dějinách? Má podle vás mít památník v Bubenči, který vyvolává polemiky a opakovaně se stal terčem vandalů?
Já v tomhle směru respektuji status quo. Pokud je někdo nespokojený s tím, že maršál Koněv má v Praze sochu, tak jsou civilizovanější způsoby, jak to vyjádřit, než že jeho sochu anonymně pomalují.
K soše Praha 6 přidala vysvětlující tabule. Je správné, aby u jeho sochy byly i informace ohledně jeho role při potlačení maďarského povstání nebo stavbě Berlínské zdi?
Městská část Prahy 6 se rozhodla, že tam tu tabulku nainstaluje, nechala si k tomu zpracovat posudek od Vojenského historického ústavu, proběhla nějaká veřejná debata i diskuse s ruským velvyslanectvím…
Pro mě jako historika je ta situace příliš čerstvá na to, abych se k tomu vyjadřoval. Uvidíme za deset dvacet let, jak se to bude vyvíjet, a pak se k tomu jako historik můžu nějakým způsobem vyjádřit. Mezi historiky existuje letitý spor, jestli se má popisovat, co se stalo, anebo jestli má být jejich práce i hodnotící. Já jsem spíš toho názoru, že historik má kvalifikovaně popsat, co se událo, a svým způsobem ponechat na čtenáři, jak to bude hodnotit.
Bude tedy podle vás tabulka na Koněvově soše k užitku?
Nejsem zastáncem ani jedné varianty. Městská část dospěla k názoru, že by tam ta tabulka s tím textem měla být, rozhodla se a přes veškeré výhrady z ruské strany tak učiní. Druhá věc je, jestli to pomůže, aby už tu sochu nikdo nepomalovával. Osobně bych se skoro vsadil, že tomu ta tabulka nepomůže. Ale uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.
