Petr Pavel vyhrál s největším ziskem hlasů a největším rozdílem v historii přímé prezidentské volby. Jaký je váš první postřeh?
Potvrdilo se, co se čekalo. Všechny průzkumy z prvního týdne po úvodním kole se shodovaly. V tom, že vyhraje Petr Pavel s poměrně velkým náskokem. Rozdíly v nich byly opravdu minimální. Ukazuje se, že mapa zůstává přibližně taková, jaká byla. Některé okrajové části volí spíše Andreje Babiše, stejně jako některé vnitřní periferie. A většina republiky volí Pavla.
Ta většina je dramaticky výrazná. Vyhrál ve všech krajích kromě tří, což je dvojnásobný nárůst proti prvnímu kolu. Kde se vzala taková podpora?
Kdybychom jeho výsledek z prvního kola dali dohromady s výsledky Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Marka Hilšera, mapu získaných krajů bychom dostali prakticky stejnou. Neměl dost na to, aby sám porazil Andreje Babiše, ale v součtu s nimi na to v nově získaných krajích měl. To byl hlavní důvod, proč vyhrál.
Podařilo se mu také mobilizovat část voličů, kteří se prvního kola nezúčastnili. Pravděpodobně zejména v Praze a Středočeském kraji. Tyto dva faktory jednoznačně rozhodly v jeho prospěch.
Babiše porazil téměř o milion hlasů. O čem to číslo vypovídá?
Číslo potvrzuje, jak je rozdělená česká společnost ve vztahu k Babišovi. On má kolem 40 procent příznivců a zbytek je proti němu. To rozdělení je přítomné už delší dobu. Nechci říct, že se nutně muselo projevit, nakonec se ale spíše projevilo. Babiš zatím rozhodně nemá na většinovou podporu ve společnosti.
Nabízí Babišův výsledek ještě jinou interpretaci?
Rozdělení na Babišovy příznivce a odpůrce není dáno jen dělením na město a venkov. Potvrzuje se, že je dáno celkovým klimatem v některých částech země. Mám na mysli nespokojenost, pocit lidí, že žijí v zapomenutých a odstrčených lokalitách. Nejsou tam vysoké příjmy, dostatek zdravotní péče či mateřských škol. Lidé tam pak volí spíš proti vládě než za konkrétního kandidáta.
Volební motivace je jiná tam, kde jsou problémy menší nebo se s nimi lidé snáze vyrovnají, protože mají vyšší příjmy a mohou si zařídit alternativu k tomu, co nefunguje. Tam chtěli méně kontroverzního, konsenzuálnějšího kandidáta.
Pavel alternativou pro Zemanovy voliče
Zvolený prezident Pavel získal 3,3 miliony hlasů. Takhle napříč společností rozkročeného kandidáta jsme v Česku ještě neměli. Jak k tomu dospěl?
Pokud jde o rozkročení, Jiří Drahoš na tom byl v minulých volbách velmi podobně. Jen Miloše Zemana neporazil. Pavel byl kandidát, kterého lidé volí ne proto, že by byli pro něj úplně nadchnutí. Není to idol českého voliče, ale je to z mnoha pohledů přijatelný reprezentant. A přijatelný kompromis.
Je jasné, že Pavel musel přitáhnout velkou část někdejších voličů Miloše Zemana. Můžeme odhadnout kolik?
Přesná data, kolik dostal ve druhém kole hlasů od někdejších Zemanových voličů, nemáme. Máme ale výsledky z prvního kola. Ty naznačují, že skutečně určitou část z nich získal. Podle mě to má pozitivní i negativní důvody.
Negativní v tom smyslu, že Zemana část jeho podporovatelů opustila. Důvěra vůči jeho osobě se pohybuje kolem 30 procent. Vzhledem k tomu, že to bývaly dvě třetiny, zbylá třetina hledala alternativu. A ukázalo se, že se jí v dostatečné míře nestal Babiš, ale spíše Pavel.
Jan Herzmann
- Statistik a odborník na výzkum veřejného mínění působí od roku 2013 v rodinné firmě Herzmann. Zaměřuje se také na poradenství v oblasti marketingu a komunikace.
- Krátce po pádu komunistického režimu obnovil v Československu v roce 1990 volební výzkumy. Spoluzaložil a v letech 1994 až 2013 řídil výzkumnou agenturu Factum. Založil také mezinárodní síť Factum Group a podílel se na vzniku skupiny ppm factum.
- Vystudoval matematickou ekonomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a statistiku na Vysoké škole ekonomické, absolvoval kurzy managementu na Universität St. Gallen. Na VŠE přednáší marketing, je členem českého Výboru pro UNICEF.
A jaký byl ten pozitivní důvod?
Spočíval v tom, že mnozí Zemanovi voliči obdivovali Pavlovu sebejistotu a klid, se kterým vystupoval v kampani. Možná to bylo někdy vykoupené tím, že mnoho neřekl. Ale zkrátka to působilo sebejistě. Podle mého soudu tím zapůsobil na podstatnou část Zemanových příznivců. Navíc se mi zdá, že Zeman v posledních dvou týdnech výrazně omezil podporu Babišovi.
Mobilizace proti Babišovi i pro něj
Volební účast překročila 70 procent. Předpokládal jste takovou?
Dovolte mi pochlubit se. Ve čtvrtek večer jsem v komerční televizi řekl, že očekávám účast velmi blízko 70 procentům. Proto mě číslo nepřekvapuje. Situace se v průběhu kampaně ve společnosti vyhrotila, panovaly silné emoce. Pavel se vezl zejména na pozitivní emoci, vůči Babišovi převažovala negativní. A vždy, když je volba provázená silnými emocemi, přináší to vyšší účast.
Babiš proti Pavlovi spustil nejvyhrocenější kampaň v historii přímé volby. Nepřímo ho označil za člověka, který přivede Česko do války na Ukrajině. Neodradil tím od sebe lidi, na které taková kampaň byla už prostě moc?
O tom se vede polemika. Musím říct, že asi ano. Současně ale mobilizoval hodně lidí pro svoji podporu, shromáždil jich 2,4 milionu. To je opravdu hodně. Téměř se vyrovnal výsledku Jiřího Drahoše v minulých prezidentských volbách. Ačkoliv s Pavlem prohrál dramaticky více než Drahoš se Zemanem. Pro Babiše je to každopádně vynikající vklad do dalšího politického působení.
Přesto ale Babiš prohrál troje volby po sobě, navíc ty nejsledovanější. Není v jeho případě hlavním sdělením spíše to?
To je velmi složitá otázka. Pro řadu lidí to může být signál, že je pořád bit, pořád ho někdo poráží, a proto je mu potřeba konečně pomoci. Na jedné straně prohrávat volby není žádná sláva. Nicméně prohrát volby, ale dostat o milion hlasů víc než jeho hnutí ve volbách do Poslanecké sněmovny je jisté sdělení.
S tím úzce souvisí druhá věc. Skutečnost, že ve volbách do sněmovny hnutí ANO prohrálo velmi těsně s nynější vládní koalicí. Jako jednotlivá strana bylo ale jasně nejsilnější. Vytváří se tu prostor, aby šlo ANO do příštích voleb také v podobě nějaké aliance.
K urnám dorazilo 5,8 milionu lidí, 3,3 milionu volilo Petra Pavla. Co to pro sociologa vypovídá o stavu společnosti?
To bych si úplně netroufl říct. Uvidíme, jaká bude odezva na výsledky. Určité sdělení jsem viděl už v kampani. Společnost je hluboce rozdělená, dokonce vnitřně znepřátelená. To je špatná výbava pro dobu krize. V krizi je vždy lepší, aby společnost táhla za jeden provaz. A teď to vypadá, že by nic takového neuměla.
Proč myslíte?
Setkali jsme se sice s pozitivním hodnocením, jak se chovala společnost vůči ukrajinským uprchlíkům. Ale nesmíme přehlédnout, že aktivně se tak chovala relativně malá část lidí. Je jasné, že by bylo dobré společenskou atmosféru uklidnit a že by se o to měl Petr Pavel coby prezident pokusit. To je úplně jasná věc. Ale jak by toho měl dosáhnout, to si netroufnu říct.
