Praha – Když prezident Miloš Zeman na jaře odmítl jmenovat profesorem Ivana Ošťádala, argumentoval jeho spoluprací se Státní bezpečností. Nyní se chystá udělit medaili Za zásluhy herečce, která dle dokumentů archivu bezpečnostních složek byla také spolupracovnice.
Herečka Jitka Frantová Pelikánová, která si se Zemanem tyká a podpořila ho ve volební kampani, je v archivech vedená pod krycím jménem Helena. Podle dochovaných zpráv v 60. letech donášela vdova po novináři a politikovi Jiřím Pelikánovi na české divadelníky, například na Jana Wericha.
"V archivu se dochovala jen část operativního svazku, z něhož vyplývá, že Jitka Frantová v roce 1961 souhlasila s nabídkou spolupráce se Státní bezpečností,“ potvrdil historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Bezpečnost Pelikánovou dokonce několikrát vyslala do zahraničí, aby sledovala české exulanty. A pracovníci StB si ji ve svodkách pochvalovali jako oddanou a iniciativní spolupracovnici.
Zeman na svém rozhodnutí trvá. "Neexistuje žádný důvod pro přehodnocení stanoviska pana prezidenta. Paní Jitka Frantová Pelikánová si zaslouží úctu a pan prezident se těší na shledání při slavnostní chvíli ve státní svátek,“ komentoval to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Deník Aktuálně.cz se pokoušel Pelikánovou, která momentálně pobývá v Itálii, kontaktovat na jejím e-mailu, oficiálním facebookovém profilu i prostřednictvím Národního divadla, které v říjnu uvede její hru Moje pražské jaro. Bez úspěchu. Telefon v jejím římském bytě vzala česky mluvící žena, která nejdříve tvrdila, že je přítelkyně Pelikánové, poté že jí vypomáhá, a nakonec hovor ukončila s tím, že žádný kontakt na herečku nemá. Později už telefon nikdo nebral.
Proniknout k Werichovi
Státní bezpečnost se o herečku začala zajímat na konci padesátých let, především kvůli jejím kontaktům v pražském divadle Rokoko a známosti s dcerou Jana Wericha. "Frantová je přítelkyní Jany Werichové, stýká se s ní, je tudíž možnost využít ji k proniknutí k Janu Werichovi, který je rozpracován v akci Snob,“ píše se v dokumentech.
Vlastnoruční zprávy byly na konci šedesátých let zničeny, z dochovaných dokumentů ale vyplývá například to, že Pelikánová z návštěv u Werichových hlásila, v jakém je herec rozpoložení nebo že je vážně nemocný a čeká ho operace. "Během spolupráce se projevila jako nanejvýše iniciativní, schopná plnit každý daný úkol. Je naprosto oddaná MV. (…) Podala řadu závažných zpráv, byla několikrát krátkodobě vysazena do Rakouska do emigrantských kruhů,“ píše se dále v dokumentech.
Kdo řídil "Helenu"?
Spolupracovnici s krycím jménem Helena měli na starosti kapitán Zbyněk Martínek (na fotce vpravo) a podplukovník Vladimír Helísek. Helísek byl při čistkách po roce 1969 z ministerstva vnitra propuštěn jako nespolehlivý.
Při jedné z těchto cest měla Frantová zjišťovat informace například o herci Miroslavu Sirotkovi, synovi dokumentaristy Emila Sirotka, nebo o české herečce Lídě Matouškové, která se provdala za rakouského diplomata. Za úkol ale měla například i účast na sokolském sletu. "V roce 1962 jí rozvědka navrhla možnost dlouhodobého vysazení do zahraničí, na schůzce byl tehdy přítomen příslušník rozvědky ze 4. odboru Jindřich Rys, krycím jménem Rovenský,“ dodal Blažek.
K tomu však nakonec nedošlo – herečka nechtěla opustit matku a především se bála o osud své kariéry. Spolupráce dle záznamů skončila ve chvíli, kdy Frantová začala žít s vysokým funkcionářem KSČ a ředitelem České televize Jiřím Pelikánem. Vnitřní směrnice totiž zakazovaly, aby se Státní bezpečností spolupracovali blízcí stranických kádrů.
Po pražském jaru přišel Pelikán jako reformní komunista o post ředitele a s manželkou museli odjet do Itálie, kde požádali o politický azyl. Tím se dostali na druhou stranu barikády - pracovníci StB naopak začali sledovat je, a dokonce do jejich římského bytu poslali bombu. Tím argumentuje i hradní mluvčí Ovčáček. "Jistě je vám známo, že StB do římského bytu Pelikánových zaslala bombu a manžele Pelikánovy po dvacet let pronásledovala," uvedl.
