Praha - Zákon o církevních restitucích má podporu i mezi některými českými osobnostmi. Ty ve společném dopise vyzývají k vyrovnání s církvemi a apelují tak na rozhodnutí Senátu, který bude nyní zákon projednávat.

Ten je podle nich nutný k tomu, aby byly vyrovnány křivdy, kterých se na církvích dopustil komunistické režim.

Pod prohlášením je podepsáno mnoho významných osobností z řad herců, spisovatelů, zpěváků nebo akademiků, například Dagmar Havlová, herečka Jiřina Jirásková, zpěvačka Lucie Bílá, spisovatel David Jan Novotný, herec Ivan Trojan nebo malíř Adolf Born.

"Víme, že nelze vrátit vše, co bylo ukradeno, i když základní slušnost a logika by to vyžadovaly. Nepůjde o žádný dar ze strany státu, ani o plné navrácení do předchozího stavu. Má jít o vyrovnání, kdy nebudeme církve platit z našich daní, ale budou hospodařit samostatně na vlastní odpovědnost," uvádějí například signatáři.

Přínos církví naší společnosti je podle nich nesporný. Kromě škol, nemocnic, hospiců a charity se zasloužily především o prosazování hodnot, jako je čestnost, pravdomluvnost, péče o rodiče či poctivost.

"Věříme, že konečně dojde k částečnému vyrovnání křivd, které komunistický režim církvím a věřícím způsobil a které nejsou ostudně napraveny ani po více než dvaceti letech demokracie a svobody. Zmařené lidské životy, zničené rodiny a utrpení věřících nelze ničím nahradit. Ale lze konečně přijmout zákon, který jednou provždy vyřeší otázku, kdo na koho doplácí," dodávají.

Zákon o církevních restitucích prošel v červenci ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Nyní putuje do Senátu, v němž má většinu ČSSD. Vše se tak pravděpodobně vrátí zpět do dolní komory.

Koalice pak bude potřebovat 101 hlasů, aby Senát přehlasovala.

Opozice totiž proti zákonu od začátku ostře vystupuje a tvrdí, že výše restituce neodpovídá někdejšímu majetku církví. Její návrhy na zamítnutí, ani pozměňovací návrhy však neprošly.

Signatáři: Za restituce by bylo 15 pandurů 

Vládní návrh počítá s tím, že by měly církve získat 75 miliard korun, což odpovídá 56 procentům jejich někdejšího majetku.

Církve se už dříve dohodly, v jakém poměru si finanční náhradu rozdělí: čtyři pětiny dostane katolická církev, které byla zabavena většina církevního majetku, zbylých 11 miliard (bez inflace) by si rozdělily ostatní církve.

Zákon počítá i s vyplacením odškodného ve výši 59 miliard korun za majetek, který už nelze církvím a náboženským společnostem vrátit.

Tuto částku by stát vyplácel po následujících 30 let. Kvůli inflaci by se nakonec mohla vyšplhat až na 79 miliard.

"Postupné splácení během třiceti let nebude o mnoho vyšší než nynější platby ze státního rozpočtu, které tvoří pouhé necelé dvě tisíciny rozpočtových výdajů. Pro představu: za tuto částku bylo nakoupeno 15 obrněných transportérů Pandur," upozorňují signatáři.