Praha – Michal Hašek jako vrchní zloduch, který "upřednostnil osobní ambice před odpovědností za stranu", Zdeněk Škromach a Jeroným Tejc jako jeho hlavní pomahači. Všichni dohromady pak "politicky a lidsky nezralí".
Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka ve zprávě určené delegátům březnového volebního sjezdu strany nekompromisně účtuje s účastníky takzvaného "lánského puče" z října 2013, kdy se jej část vedení sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem pokusila sesadit.
Co napsal Sobotka...
O Michalu Haškovi:
"Práce užšího vedení strany se účastnil jen sporadicky a věnoval se mnohem více organizaci jakési permanentní vnitrostranické opozice."
O Haškových spojencích:
„V tomto chování byl Michal Hašek podporován místopředsedou Zdeňkem Škromachem a počínaje rokem 2013 i tehdejším předsedou poslaneckého klubu Jeronýmem Tejcem.“
Ke snaze o jeho sesazení:
„Způsob provedení puče byl pro ČSSD navenek i dovnitř velmi zahanbující a na pozadí významných dějin naší strany působil nejenom smutně, ale i trapně."
O důsledcích:
„Puč nás zesměšnil, ponížil a poškodil jak před našimi voliči, tak před našimi politickými partnery."
"Byla to jedna z nejhorších chvil v obnovené polistopadové historii sociální demokracie... V sázce byla její další existence,“ přitápí Sobotka. Způsob, jakým se jej oponenti pokusili zbavit, pak označuje za „velmi zahanbující“ a dodává, že na pozadí historie strany působil „nejenom smutně, ale i trapně“.
Dokument již obdrželi všichni delegáti březnového sjezdu a Aktuálně.cz jej má k dispozici.
Nejvíce "naloženo" dostává od předsedy jihomoravský hejtman Hašek, který přitom už v nejvyšších strukturách ČSSD nemá podstatný vliv. "Místo toho, aby respektoval porážku při volbě předsedy na sjezdu v roce 2011, aktivně kolem sebe nadále vytvářel druhé paralelní mocenské centrum ve straně a oslaboval tím jak autoritu, tak faktické fungování vedení ČSSD," píše Sobotka. Hašek se podle něho minimálně věnoval práci pro stranu a místo toho organizoval permanentní vnitrostranickou opozici. Svému někdejšímu sokovi rovněž předseda vyčítá, že bez vědomí vedení strany vyjednával s komunisty, Zemanem a SPOZ.
Ta "správná" atmosféra k volbě
Proč má premiér potřebu se šestnáct měsíců poté ještě takto ostře vymezit proti skupině stranických oponentů, z nichž většina hned po nezdařeném převratu položila funkce v ČSSD?
„Jsem pro to, říkat věci na rovinu,“ vysvětloval tón dokumentu Sobotka, když se jej Aktuálně.cz zeptalo, proč a za jakým účelem zvolil tuto formu.
Motivy jsou však jistě mnohem košatější. Obsah a tón dokumentu je důležitý pro směřování sjezdu, který se koná 13. a 14. března.
Nepovedený lánský převrat
- Část vedení ČSSD v čele s Michalem Haškem vyzvala bezprostředně po volbách do Sněmovny v roce 2013 Sobotku, aby po slabém výsledku rezignoval.
- Mezitím vyšlo najevo, že krátce po vyhlášení výsledků se za Sobotkovými zády sešel Hašek, Milan Chovanec, Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach a Jiří Zimola s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech, kde plánovali jeho sesazení.
- Schůzku zapírali nebo o ní mlčeli i poté, co už byla veřejným tajemstvím. Jenže za Sobotku se straníci postavili, dokonce na jeho podporu demonstrovali. Nakonec až na Chovance rezignovali na stranické funkce.
Předem znemožnit potenciální opozici a oživit emoce z podzimu 2013, kdy se na podporu Sobotky demonstrovalo a Hašek a spol. byli straníky vnímáni jako podlí zrádci, je výhodné.
Kromě dohod jednotlivých regionů, koho zvolit do vedení, je stejně důležitá atmosféra voleb. Hlasuje se tajně, a komu se podaří správně využít aktuální nálady volitelů, ten může vyhrát.
A především: šéf ČSSD usilovně pracuje na tom, aby mu delegáti nezvolili do vedení jeho někdejšího pobočníka a jednoho z účastníků lánské schůzky Jeronýma Tejce.
Šéfovy významové posuny
V zápalu boje se však Sobotka dopouští i chyb a posunů. Tvrdí například, že se snažil sváry ve straně utnout, a proto podpořil na posledním sjezdu v Ostravě Michala Haška a Zdeňka Škromacha a pozval jako hosta nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana.
Jen krátký exkurz do historie ostravského sjezdu: Sobotka tehdy nejednal zcela z vlastní vůle, ale ustoupil tlaku svých oponentů, kteří hrozili, že když s nimi neuzavře dohodu, tak nezíská silný mandát, což jej poškodí.
A i v dalším bodě se ukazuje, že předseda ČSSD má přinejmenším špatnou paměť a protivníkům přisuzuje i věci, kterých se nedopustili. Například když popisuje poslední jednání ústředního výboru ČSSD před volbami v roce 2013, na kterém se náhle hlasovalo o tom, zda je Sobotka kandidátem socialistů na premiéra, vinu za vyvolání tohoto hlasování klade na Haška s Tejcem.
Realita však byla jiná – hlasování navrhl Lubomír Zaorálek, který tím chtěl posílit Sobotkovu pozici. Teprve pak se nápadu chytla vnitrostranická opozice a Sobotka málem neprošel. Současného premiéra tehdy zachránili pražští socialisté v čele s Petrem Hulinským.
Škromach dává za příklad Grosse
A co na zprávu předsedy říkají ti, kterým v ní tolik zatápí? Podle Zdeňka Škromacha Sobotka dělá přesný opak toho, co deklaruje, tedy místo toho, aby stranu sjednocoval, opět ji rozděluje. „Stranu sjednocuje nebo rozděluje jen předseda. Špidla s Grossem dokázali respektovat rozlišné názorové proudy a akčně je sjednotit,“ řekl Aktuálně.cz.
„Vítězové píší historii,“ komentoval dokument poslanec Jeroným Tejc. „Mně nevadí, že se tím zabývá, mrzí mne ale, že některé věci popisuje ne podle pravdy,“ dodal.
Slabinou Sobotkova dokumentu je i to, že kritizuje výběrově. Některé účastníky lánské schůzky vynechává. Zmíněn není současný ministr vnitra Milan Chovanec, který jako první povolební setkání s prezidentem přiznal, svého jednání veřejně litoval a nyní je Sobotkovým favoritem na druhého muže strany.
Ze seznamu „zloduchů“ vypadl i jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se stáhl do regionu a letos se rozhodl do vedení ČSSD nekandidovat.
