Impulsem pro přípravu novely ústavního zákona o bezpečnosti byla jarní vlna pandemie koronaviru, kvůli níž vláda Andreje Babiše poprvé v historii vyhlásila nouzový stav pro celé Česko. Nouzový stav je nástrojem pro odvrácení krize, při níž je nutné omezit některá občanská práva či občany zavázat k určitým povinnostem. Podle ministerstva vnitra první použití nouzového stavu ukázalo, že ve stávající podobě není dost efektivní.
"Dosavadní právní úprava nouzového stavu je orientována spíše na působení přírodních sil typu povodní, vichřic a podobně. V současné době však musí Česká republika počítat i s jinými druhy ohrožení, například právě epidemie, respektive pandemie. Z tohoto důvodu je vhodné provést revizi krizových stavů tak, aby mohla být tato úprava využitelná při řadě rozdílných situací," píše v důvodové zprávě ministerstvo.
Klíčovými body novely jsou přesnější definice nouzového stavu, kvůli lepší akceschopnosti zakotvit do ústavního zákona Ústřední krizový štáb a možnost v době krize opakovaně odložit volby. Hamáčkův resort současně navrhuje, aby vláda mohla při mírnější podobě krize nově vyhlásit "jen" stav nebezpečí, přičemž toto právo měly dosud pouze krajské samosprávy na svých územích.
Splnění této podmínky bude obtížné
"Vláda tak bude moci reagovat i na situaci, kdy míra ohrožení života a zdraví, majetkových hodnot, životního prostředí nebo vnitřního pořádku a bezpečnosti nedosahuje značné intenzity (…), ale ohrožení nadále v menším rozsahu trvá, tedy jedná se o nižší úroveň nebezpečí - z nouzového stavu se tak bude moci přejít na stav nebezpečí," vysvětluje rozdíly Hamáčkův resort.
V definici nouzového stavu se nově objevuje, že se vyhlašuje pro celé území státu. Také by bylo už přímo v ústavním zákonu poprvé explicitně zakotveno, že je během nouzového stavu nutné omezit občanská práva. Vedle toho se výslovně uvádí jako nezbytná podmínka pro jeho vyhlášení ohrožení značného rozsahu, které nelze vyřešit standardním nasazením státních orgánů.
V rámci připomínkového řízení, jež probíhá před předložením zákona vládě, ale několik ministerstev, úřad vlády či další instituce vznesly řadu námitek, jež Hamáčkův návrh problematizují. Nejvyšší státní zastupitelství třeba poukazuje na to, že není jasné, podle čeho se pozná ohrožení značného rozsahu, což může v důsledku znemožnit vyhlášení nouzového stavu.
"Splnění této podmínky bude velmi obtížné, či dokonce nemožné při rozhodování o vyhlášení (…) nouzového stavu dovozovat a zejména náležitě odůvodnit," píše nejvyšší žalobce Pavel Zeman. Další výtky směřují k tomu, jak nová podoba zákona definuje stav nebezpečí. Ten by podle Hamáčka nastal tehdy, kdy by ohrožení nedosahovalo značného rozsahu a nebezpečí by šlo zvládnout "jen" větším úsilím státu.
Nemuselo by být možné vyhlásit nouzový stav
Ministerstvo obrany poukazuje na to, že vzhledem k, podle něj, vágní definici nouzového stavu a stavu nebezpečí tyto režimy splývají. Ministerstvo financí jde ještě dál. "Mohla by teoreticky nastat situace, kdy ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu, avšak současně jej nebude možné odvrátit ani při zvýšeném úsilí činnosti orgánů. Nemuselo by potom být možné vyhlásit ani stav nebezpečí, ani nouzový stav."
I při stavu nebezpečí by se přitom podle Hamáčka mohlo sáhnout k omezení občanských práv. V tom ale vidí problém úřad vlády, protože když lze takovou krizi ustát díky většímu nasazení státních složek, není důvod takový stav vůbec zavádět. "Tato definice (…) zcela rozvrací dosavadní systém krizového řízení. (…) Zcela by se setřel dnešní jasný rozdíl mezi situací, kdy je možné vyhlásit krizový stav a kdy ještě není (…)."
Definice krizí podle Hamáčka
Přinášíme přehled klíčových definic tak, jak by podle ministerstva vnitra měly vypadat v novele ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Vládou také prošlo zakotvení Ústředního krizového štábu do tohoto zákona:
Stav nebezpečí vyhlášený vládou:
Vláda může vyhlásit stav nebezpečí, jsou-li na celém území státu nebo jeho části ohroženy vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu, ohrožení je možné odvrátit zvýšeným úsilím při běžné činnosti orgánů a složek podle čl. 3 odst. 1 nebo orgánů územních samosprávných celků a k odvrácení ohrožení je nutné ve větším rozsahu omezit práva a svobody.
Nouzový stav vyhlášený vládou:
Vláda může vyhlásit nouzový stav, jsou-li na celém území státu nebo jeho části ohroženy vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, intenzita ohrožení dosahuje značného rozsahu, ohrožení není možné odvrátit běžnou činností orgánů a složek podle čl. 3 odst. 1 nebo orgánů územních samosprávných celků a k odvrácení ohrožení je nutné podstatným způsobem omezit práva a svobody.
Ústřední krizový štáb:
Ústřední krizový štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány územních samosprávných celků při hrozbě vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace a spolupracuje s orgány krizového řízení územních správních úřadů a orgány krizového řízení územních samosprávných celků.
Resort ministryně spravedlnosti Marie Benešové pak výslovně odmítá, aby se při stavu nebezpečí omezovala občanská práva, když hrozba při tomto režimu nedosahuje značné intenzity. "Lze považovat za spornou v návrhu implicitně obsaženou tezi, podle níž rovněž hrozba (…) ospravedlňuje omezení základních práv a svobod ve větším rozsahu obdobně, jako je tomu v případě nouzového stavu."
Středočeský kraj upozorňuje na možný zmatek v důsledku toho, když stav nebezpečí bude moci vyhlašovat vláda, zatímco v některém z krajů už bude z vůle hejtmana stav nebezpečí platit. "Adresáti krizových opatření budou zmateni, co vlastně platí a kdo a co vyhlásil. Rovněž může dojít k budoucím sporům o poskytnutí náhrad," píše úřad.
Neomezené prodloužení volebního období
Pražský magistrát i Bezpečnostní informační služba požadují, aby z Hamáčkova návrhu vypadlo zakotvení Ústředního krizového štábu do ústavního zákona. Jeho status a kompetence, plynoucí ze stávajícího usnesení vlády, považují za dostatečný. "Návrh nadto nezakládá žádné zvláštní pravomoci tohoto orgánu," přidává se ministerstvo spravedlnosti.
Vedle toho by Hamáček chtěl, aby Bezpečnostní rada státu měla i jiné členy než pouze vybrané ministry jako dosud. O koho má jít, však neuvádí. Takto rozšířit Bezpečnostní radu státu se však nezamlouvá ministerstvu financí. Členové rady přichází do styku s citlivými informacemi zpravodajského či bezpečnostního charakteru. Proto resort žádá, aby nevládní členové měli prověrku na stupeň tajné či přísně tajné. V návrhu tahle podmínka chybí.
U řady institucí také ztroskotal návrh, aby kvůli nouzovému stavu bylo možné odložit sněmovní, prezidentské, krajské či komunální volby opakovaně ve lhůtách po půl roce. Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že absentuje horní hranice prodloužení. "Trvání nouzového stavu je závislé na vůli Poslanecké sněmovny. (…) Jakákoli volební většina v Poslanecké sněmovně by tedy byla oprávněna volební období prodlužovat teoreticky neomezeně dlouho," varuje dokonce BIS.
Připomínkové řízení skončilo tento týden. Než ministerstvo vnitra předloží návrh vládě k projednání, mělo by se s připomínkami vyrovnat. Lze předpokládat, že resort pošle novelu kabinetu na stůl nejdříve za několik týdnů. Až pokud se s ním vláda vypořádá, může o něm hlasovat Poslanecká sněmovna.
