Grafika: Největší nákupy od dob gripenů. Podívejte se, jakou techniku armáda získá

Jan Gazdík Jiří Kropáček Štěpán Plaček Dušan Rovenský (Armádní technický magazín), Jan Gazdík, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
Aktualizováno 27. 3. 2019 11:42
Ministerstvo obrany se po dlouhé době pouští do velkých nákupů nové armádní techniky a výzbroje za desítky miliard korun. Na prvním místě stojí plánovaný nákup pásových bojových vozidel pěchoty nové generace. Dnes ministerstvo seznamuje potenciální dodavatele s podmínkami tendru za více než 50 miliard korun. Smlouvu chce podepsat do září. Pořizovat se ale mají i tanky, vrtulníky, radiolokátory či automobily pro chemické specialisty. Redakce Aktuálně.cz připravila ve spolupráci s Armádním technickým magazínem přehled největších plánovaných zbrojních projektů.

načítám grafiku

Poučilo se už ministerstvo obrany z korupce?

Ministerstvo obrany rozjíždí několik významných zbrojních projektů. K těmto aktivitám dochází po letech až žalostné nákupní stagnace a vážného technického zaostávání armády.

Dosud se téměř žádný projekt neobešel bez skandálů či podezření z korupčního jednání: ať už šlo o pronájem stíhaček JAS 39 Gripen, nákup obrněnců Pandur, dopravních letounů CASA či nepoužitelných padáků pro výsadkové jednotky. Nemluvě o drobnějších modernizačních projektech. Vyplýtvaly se tak stamiliony, ne-li miliardy korun. Dost možná si tedy velení armády uvědomuje, že v plánovaných miliardových zbrojních projektech nejde jen o větší akceschopnost českého vojska a jeho kompatibilitu s armádami NATO, ale i ochotu státu (potažmo daňových poplatníků) tohle všechno v průhledných a korupcí „necinknutých“ zbrojních zakázkách platit.

Snad tedy minuly – ne tak dávné – časy, kdy si organizovaná skupina podnikatelů vytipovala ve spolupráci s vlivnými úředníky ministerstva obrany tento resort jako nejsnadnější zdroj zmanipulovaných zisků. Nenakupovalo a nestavělo se pak proto, že to potřebovala česká armáda, ale že se to skvěle hodilo nejrůznějším byznysmenům a korupčníkům – což se posléze promítlo i do nekompromisních škrtů obranného rozpočtu.

Rozpočet pro obranu

Cílem je do konce roku 2021 navýšit výdaje z dnešních 1,1 % HDP na 1,4 % HDP. Hlavním úkolem zůstává dosáhnout 2% podílu obranných výdajů na HDP do roku 2024.

2019202020212024
Rozpočet66,735 mld. Kč76,281 mld. Kč85,316 mld. KčBude záležet na vývoji HDP, avšak podle současných propočtů by se mělo jednat o více než 120 mld. Kč.
meziroční nárůst7,842 mld. Kč9,546 mld. Kč9,035 mld. Kč
podíl na HDP1,19 %1,31 %1,4 %
     
Z toho (v mld. Kč):    
mandatorní výdaje (platy)26,64627,40628,199 
soc. dávky a důchody7,3157,3457,362 
běžné výdaje (zásoby, opravy, údržba techniky či infrastruktury)18,97821,39622,865 
investice a přezbrojení13,79620,13426,89 

Na investice a vyzbrojovací projekty je v letech 2019-21 určeno celkem
60,8 miliardy Kč

Počty vojáků

K dnešku má resort obrany 25 104 tisíc vojáků z povolání, z toho 13 % žen. Aktivní zálohy 2854 osob, z toho je 8 % žen. Spolu s civilními zaměstnanci má resort obrany přes 33 tisíc osob. Naplněnost vojenských útvarů je 86 %.

Armáda ČR plánuje mít v roce 2025 do 30 tisíc vojáků z povolání a 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Náborový cíl pro rok 2019 je 2200 vojáků.

Fotografie: MO ČR, Leonardo, Elta, Shutterstock, Saab, Aero Vodochody Aerospace, NATO, Profimedia

 

Právě se děje

před 42 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šest let za ovlivňování tendrů Středočeského kraje.

Další zprávy