Podle Generální inspekce bezpečnostních sborů po něm vyšetřovatel nežádá informace, které by porušovaly ochranu svobody tisku či projevu nebo vyžadovaly porušení práva na ochranu zdroje. Mluvčí agentury Ivana Nguyenová stanovisko úřadu zveřejnila na webu. Reagovala tím na otevřený dopis šéfredaktora listu Roberta Čásenského, který se proti postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů ohradil a označil ho za nepřijatelný nátlak. Také Kmenta v pátek zopakoval, že kroky Generální inspekce bezpečnostních sborů považuje za formu nátlaku a pokus odradit ho od novinářské práce.
Kmenta minulý měsíc napsal článek Zločiny v IKEM, v němž se kriticky vyjadřoval i k roli Generální inspekce bezpečnostních sborů v případu. Vrchní komisař vládní agentury ho vyzval, ať mu poskytne dokumenty, o něž se v článku opírá, jinak mu hrozí pokuta až 50 tisíc korun a odnětí dokumentů.
Čásenský v dopise připomněl, že za obsah publikace je odpovědný vydavatel, nikoliv autor, ale Generální inspekce bezpečnostních sborů se obrátila přímo na Kmentu. Tento postup podle něj vytváří jednoznačný dojem nátlaku ze strany agentury na autora textu. Vyšetřovatel navíc žádá materiály, které si podle něj může opatřit jinak. Kmenta se rozhodl dokumenty inspekci nevydat.
Generální inspekce bezpečnostních sborů ve svém stanovisku uvedla, že Kmenta v článku popisuje listiny, které však zřejmě neodpovídají těm, které při domovních prohlídkách inspekce zajistila, ani není jasné, o jaké konkrétní dokumenty jde. Kvůli tomu, že listiny má mít k dispozici Kmenta, výzva k jejich vydání směřovala přímo jemu.
"Výzva k vydání věci je standardní zákonný postup, který je v těchto případech používán bez ohledu na osobu adresáta a jehož nezbytnou součástí je i poučení o možných následcích nevyhovění," konstatovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Požadované informace podle inspekce také nijak neohrožují svobodu tisku, projevu a šíření informací ani právo na ochranu zdroje. Kmenta může poskytnutí součinnosti odmítnout a v případě pochybností o regulérnosti postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů se obrátit na dozorového státního zástupce či jemu nadřízené státní zastupitelství.
Kmenta ve čtvrtek označil přístup Generální inspekce bezpečnostních sborů za nátlakovou akci. "Netušil jsem, že za vlády 'demokratické Pětikoalice' a Petra Fialy zažiju stejné nátlakové akce jako za éry Andreje Babiše. GIBS utržená ze řetězu," uvedl redaktor na síti X. Vůči jeho vyjádření se následně ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Mluvčí vlády Václav Smolka zdůraznil, že činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů neřídí a neúkoluje ani vláda, ani její předseda a vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům.
Obdobně se Kmenta vyjádřil i v pátek. "Nejnovější stanovisko Generální inspekce bezpečnostních sborů k jejich výzvě na vydání listin z kauzy IKEM, mě utvrzuje v tom, že jde o nátlak na mou osobu a novinářskou práci," napsal v zaslaném prohlášení. Rozporoval také některé argumenty inspekce. Podle Kmenty není pravda, že si Generální inspekce bezpečnostních sborů nemůže listiny opatřit jinak než u něj. "Může vyzývat k vydání věci přímo zúčastněné a nečinit tak směrem k médiím. Pokud nějaké podklady dokázala získat redakce, proč si je neopatří státní úřad, pokud o to skutečně stojí?" doplnil.
Policie na začátku října obvinila bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého kvůli vydírání. Stiborek s Malým podle policistů vyvíjeli nátlak na kardiochirurga Jana Pirka a šéfa kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivana Netuku. Spolu s ním byl obviněn i šéf IT oddělení Petr Raška kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin.
