V úterý si převzal generálmajor Štefan Muránský prostřednictvím svého advokáta výsledek takzvaného rozkladu. Chtěl jím zvrátit verdikt Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) z 5. ledna letošního roku, jenž mu odebral nejpřísnější bezpečnostní osvědčení. Generálovo podání v konečném důsledku vyřizoval ředitel úřadu Jiří Lang.
Na konci dokumentu o 21 listech přidal Lang podpis pod konečné rozhodnutí, jímž se odmítly Muránského námitky. Také podle prvního muže NBÚ představuje generál bezpečnostní riziko. Není proto žádoucí, aby mohl sdílet nejcitlivější poznatky týkající se bezpečnosti státu. Bez nich se přitom ve své práci neobejde.
Muránský se pohyboval v uspořádání armády na třetí úrovni řízení, výše už byl jen náčelník generálního štábu a jeho náměstci. Tahle etapa pro generála tento týden s konečnou platností skončila. Už není ředitelem sekce podpory a logistiky ministerstva obrany, na jeho místo se po rozhodnutí ředitele NBÚ Langa může hledat nový člověk.
"Žaloba v každém případě"
"Jsme ve fázi čtení a analýzy rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu o zamítnutí rozkladu proti původnímu zrušení platnosti prověrky. V každém případě do konce měsíce května podáváme na toto rozhodnutí k Městskému soudu v Praze žalobu," sdělil Aktuálně.cz generál Muránský, který tyto kroky koordinuje se svým právním zástupcem.
Letos třiašedesátiletému generálovi měla v červnu skončit služba. Armáda však projevila zájem o to, aby ve svém závazku pokračoval. V lednu ale přišel první zásah Národního bezpečnostního úřadu. Muránský byl připravený si službu protáhnout, pokud se před ředitelem NBÚ Langem obhájí. Jeho zamítavý verdikt ovšem pro generála znamená úplný konec v armádě.
"Odcházím po vypršení závazku mimo činnou službu a závazek nebudu chtít prodloužit," potvrzuje generál. Důvod je prostý, bez prověrky by se nemohl v armádě uplatnit tak, jak činil poslední tři roky. Coby ředitel logistiky zodpovídal za správu armádního majetku, zajištění materiálních zdrojů pro fungování ozbrojených sil a funkční zázemí armády.
Závěr služby v personální dispozici
Generál je od ledna v takzvané personální dispozici. Armáda mu svěřuje povinnosti, k nimž je po odebrání prověrky vhodný. V tomto by měl pokračovat až do konce své služby. "Plní úkoly podle nařízení zástupce náčelníka generálního štábu - náčelníka štábu," řekla Aktuálně.cz už dříve mluvčí štábu Magdalena Dvořáková. Muránský podléhá generálporučíkovi Miroslavu Hlaváčovi.
Dnes už bývalý šéf sekce logistiky a podpory přišel o bezpečnostní prověrku kvůli čtyřem zprávám od Vojenského zpravodajství, po nichž Národní bezpečnostní úřad dospěl k závěru, že je nutné Muránského přístupu k nejcitlivějším informacím zbavit. Sám generál neví, co o něm Vojenské zpravodajství zjistilo. Nemá k jeho zprávám přístup.
Generálmajor ze Slovenska
Generálmajor Štefan Muránský (* 1959) pochází z obce Podbrezová ležící na středním Slovensku. Do armády vstoupil roku 1981, prvních šest let působil jako správce skladu. V 90. letech pak procházel řadou velitelských pozic, směrem nahoru pokračovala jeho kariéra i po roce 2000.
V roce 2010 sloužil na velitelství Spojeneckých sil NATO v belgickém Monsu, kde strávil čtyři roky. V květnu 2016 získal hodnost brigádního generála, za další tři roky se stal generálmajorem. V tu dobu už byl několik měsíců ředitelem sekce podpory a logistiky na ministerstvu obrany.
Prošel třemi zahraničními misemi - v Bosně a Hercegovině, Iráku a Afghánistánu. Je držitelem více než desítky vyznamenání včetně medaile Za službu vlasti.
"Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení, úvahy, kterými se NBÚ řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi," uvedl k tomu už dříve pro Aktuálně.cz v obecné rovině náměstek šéfa NBÚ Jaromír Kadlec.
Boj o prověrku až do konce
Aktuální rozhodnutí ředitele NBÚ o definitivním odebrání prověrky úřad nekomentuje. Náměstek Kadlec odkazuje na zásadu, jíž se úřad řídí. "Každé bezpečnostní řízení je neveřejné, a proto NBÚ není oprávněn, a tedy ani nemůže sdělovat informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby jiné osobě než účastníkovi řízení."
Ze stejného důvodu ani nevysvětlil, podle čeho NBÚ vyhodnotil generála jako bezpečnostní riziko. Rozhodnutí předcházela analýza poznatků od tajné služby, uvedl pouze. "Tyto informace se vyhodnocují ve vzájemných souvislostech. Prověřování těchto informací se děje úkony bezpečnostního řízení v úzké spolupráci s dalšími institucemi, zejména s bezpečnostními složkami."
Podle informací Aktuálně.cz se NBÚ opřel o dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten uvedl, že z důvodu ochrany zájmů státu se musí podezření vykládat v neprospěch dotyčného. "Pro závěr o existenci bezpečnostního rizika postačí zjištění, že je pravděpodobné, že příslušná zákonem předvídaná skutková podstata byla naplněna," stojí v rozsudku.
Generál už vyhlíží soudní spor. Pokud neuspěje v prvním kole, je připravený se bránit kasační stížností. "Po více než čtyřiceti letech služby jsem si závěr vojenské kariéry představoval jinak. Musím však konstatovat, že mám významnou podporu jak z velení armády, tak i kolegů a rodiny. Vědomě jsem se nedopustil ničeho, za co bych se měl stydět," popsal už dříve své myšlenky.
