"Pan žalobce vzal v plném rozsahu žalobu zpět. Důvody tam uvedené nejsou, bylo by to zbytečné. Ve chvíli zpětvzetí žaloby se tím soud přestává zabývat," potvrdila Aktuálně.cz Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, jenž Páleníkovu žalobu vyřizoval. Nadcházející čtvrtek měl soud generálovo podání poprvé projednávat, ale jednání po aktuálním vývoji zrušil.
Páleník vedle své služby v Afghánistánu, velení Vojenskému zpravodajství či řízení Státních hmotných rezerv proslul i coby aktér takzvané kauzy Nagyová, která roku 2013 vedla k pádu vlády Petra Nečase. Generála tehdy obvinila policie. Jeho role spočívala v tom, že s dalšími důstojníky vojenské tajné služby na pokyn tehdejší Nečasovy milenky Jany Nagyové nechal sledovat premiérovu ženu Radku.
Právě kvůli angažmá ve zmíněné kriminální kauze ho Národní bezpečnostní úřad o prověrku připravil. Páleník o ni znovu požádal, ale v únoru 2014 mu NBÚ její vydání odepřel. Generál následně narazil i s odvoláním, v tomto případě rozkladem, u tehdejšího šéfa NBÚ Dušana Navrátila. Spor se poté přesunul do soudní síně. Generál ve výslužbě v červnu a červenci 2014 podal dvě žaloby.
Obě k městskému soudu přitom poslal jen pár týdnů poté, co ho státní zástupce kvůli zneužití Vojenského zpravodajství obžaloval. První Páleníkovo podání mířilo proti rozhodnutí NBÚ o odebrání osvědčení. Jak informovala ČTK, v tomto případě vzal generál žalobu zpátky 10. října. I tehdy měl pražský městský soud krátce předtím, než by začal případ projednávat.
"Požadovali, aby se rozhodnutí ředitele NBÚ (o nevydání prověrky) zrušilo a vrátilo se žalovanému k dalšímu řízení," přiblížila mluvčí soudu Puci, čeho se bývalý šéf vojenských zpravodajců domáhal v druhé žalobě.
Proč tak náhle v obou případech zařadil Páleník zpátečku, jeho advokát Tomáš Sokol nevysvětil. "Já se k tomu nechci vyjadřovat, protože nejsem zbavený mlčenlivosti," sdělil Aktuálně.cz.
Cejch pravomocně odsouzeného
Podle informací Aktuálně.cz jsou však důvody generálovy otočky prosté. Letos v březnu uslyšel v kauze Nagyové pravomocný rozsudek, ze soudní síně odešel za zneužití pravomoci úřední osoby s podmíněným trestem dvou a půl let se zkušební lhůtou čtyř let. S takovým cejchem je vyloučené, aby dosáhl na bezpečnostní prověrku, což generál po delší úvaze přijal.
Generál ze zahraničních misí
Generál Ondrej Páleník (* 1965) platil za mimořádně zkušeného vojáka, na přelomu let 1990 a 1991 se jako velitel čety strážní roty čs. speciální protichemické jednotky zúčastnil operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Perském zálivu. V letech 2004 a 2006 řídil kontingent speciálních sil při operaci Trvalá Svoboda v Afghánistánu.
V červnu 2007 se stal ředitelem Vojenského zpravodajství, ve funkci vydržel do 21. října 2012. Mezitím ho tehdejší prezident Václav Klaus 28. října 2009 povýšil do hodnosti generál poručíka. Po konci v čele vojenské tajné služby obratem nastoupil do pozice předsedy Státních hmotných rezerv.
13. června 2013 ho sebrali a obvinili příslušníci tehdejšího ÚOOZ v kauze Nagyová kvůli zneužití Vojenského zpravodajství. Ve vazbě strávil 37 dní. 12. února 2014 ho koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odvolala ze Státních hmotných rezerv.
Stát s Páleníkem přetrhal vazby po jeho obvinění už v únoru 2014, kdy ho vláda Bohuslava Sobotky odvolala z čela Státních hmotných rezerv. Deník Právo v roce 2015 upozornil, že generál působí coby jednatel bezpečnostní agentury Uton Security. Deník Aktuálně.cz zjistil, že jeho angažmá skončilo v květnu 2016. Firma se pak ve stejný okamžik přejmenovala na Unigeo NT-4.
"Od státního zástupce jsme slyšeli samé lži a nesmysly," odmítl Páleník své trestní pochybení v kauze Nagyová. Proti pravomocnému rozsudku podal letos v srpnu dovolání. Před soudem stanul coby obžalovaný i v jiné trestní kauze. Vedle svého předchůdce v čele Státních hmotných rezerv Tomáš Perutky měl připravit stát o desítky milionů korun ve prospěch firmy Viktoriagruppe. Soud ho minulý měsíc nepravomocně očistil.
