Iva Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. "Z mého úhlu pohledu, pokud byl kandidátem doktor Robert Fremr, morálně i mravně integrovaná osobnost a autorita v oblasti trestního práva, potvrzená i na mezinárodní úrovni, potom jeho nejmenování považuji za politováníhodnou informaci a politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu," řekla.
Brožová uvedla, že Fremr nabízí i zkušenosti se správou soudu díky své funkci místopředsedy Mezinárodního trestního soudu. Evidentně nejlepší tak podle ní zůstal při výběru prezidenta stranou. "Není to o konkrétní osobě, ale vycházím z názoru, že je-li tu takto nepochybně o koňskou délku vpřed vyprofilovaná osobnost, tak jakékoliv jiné jmenování vzbuzuje tyto pochybnosti a je signálem o politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu."
Nový šéf soudu Angyalossy výtku o politizaci své funkce odmítl. Řekl, že za 27 let v justici vždy věřil v její apolitičnost. "Nikdy bych nedovolil, aby politika jakkoliv zasahovala do výkonu spravedlnosti. Soudil jsem i různé politické kauzy a nikdy jsem se nenechal ničím ovlivnit, natožpak politikou," uvedl.
Na výběru nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho se výrazně podilel kancléř Mynář. Na dotaz HN to potvrdil sám Angyalossy. Ten se se Zemanem sešel poprve až před dvěma týdny, kdy byl výběr hotov. Více zítra v @Hospodarky
— Marek Pokorný (@Pokorny_Marek) May 20, 2020
Benešovou výběr překvapil, volbu ale respektuje
Fremra jako nástupce Pavla Šámala v čele Nejvyššího soudu doporučovala Zemanovi i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nyní uvedla, že jméno nového předsedy pro ni bylo překvapením. "Svého kandidáta, pana doktora Fremra, jsem transparentně představila. Ale v tomto případě není pan prezident vázán mým doporučením. Rozhodl se na základě svých úvah. Jeho volbu respektuji a jsem zvědavá, s čím pan předseda Angyalossy českou justici obohatí. Některé zajímavé nápady dnes již představil," sdělila Benešová.
Bývalá šéfka Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová České televizi řekla, že Angyalossy měl zatím prostor jen pro úvodní prohlášení. "Bylo by špatné ho snižovat jen proto, že o něm nevíme dost. Náš ústavní systém je postaven na tom, že jmenování předsedy Nejvyššího soudu je výhradní pravomocí prezidenta, všichni prezidenti jmenovali předsedy tak, že o tom nebylo žádné referendum mezi soudci," uvedla.
Prezident podle ní postrádá pracovní skupinu odborníků z různých právních profesí, s kterou by se radil i o personálních otázkách. "Ta by přetlumočila prezidentovi názory, on ani s odpuštěním neví, na co se ptát, protože není soudce," řekla Wagnerová.
Zeman jméno do poslední chvíle tajil
Hrad dopředu nezveřejnil, že prezident Angyalossyho jmenuje, informaci tajil až do začátku středečního ceremoniálu. I to podle Brožové nahrává úvahám o politizaci procesu výběru nového šéfa soudu. "Vycházím kontinuálně z názoru, že nepolitickým a nezávislým výkonem funkce přispívá předseda Nejvyššího soudu k naplňování principů dělby moci i nezávislosti soudů a tím samotného demokratického právního státu," uvedla.
Angyalossy řekl, že způsob výběru je dán zákonem a tříměsíční prodlevu od odchodu dosavadního šéfa Pavla Šámala do jeho jmenování mohla zapříčinit i koronavirová epidemie. Vyloučil to, že se Zemanem při schůzkách před jmenováním hovořili o konkrétních kauzách.
Zemanovu nedostatečnou komunikaci kritizovala také Soudcovská unie. "Bohužel ani při aktu jmenování prezident republiky nesdělil, mezi jakými kandidáty vybíral, jaká kritéria pro něj byla důležitá a jaké skutečnosti ho vedly k jeho rozhodnutí," napsala prezidentka profesního sdružení Daniela Zemanová.
Podotkla také, že unie bohužel ve vyžádané reakci nemohla hodnotit přímo osobu Angyalossyho, protože "o něm ví jen velmi málo". "Soudcovská unie věří, že pod jeho vedením bude Nejvyšší soud přispívat k dosažení rovnováhy státních mocí a k udržení vysoké úrovně ochrany práv občanů i prestiže soudcovské funkce," uvedla.
Zemanová připomněla, že soudní moc nemá svébytnou a samostatnou reprezentaci, a nemá tedy podle ní ani možnost být rovnocenným partnerem výkonné i zákonodárné moci. Zachování rovnováhy státních mocí je v těchto podmínkách náročné a je nezbytné, aby výkonná moc své silné pravomoci vůči moci soudní vykonávala s velkou mírou politické odpovědnosti a aby její postup nevzbuzoval pochybnosti, doplnila.