Instalaci pomníku Marie Terezie provází od počátku debaty o tom, nakolik si habsburská panovnice monument zaslouží. A není to jediné dílo, které v poslední době vyvolalo pozornost. Nejznámějšími případy jsou vybudování napodobeniny mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v červnu letošního roku a odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva.

Zatímco sloup - který vyrostl na místě původního barokního díla svrženého v listopadu 1918 krátce po vzniku Československa - proti sobě postavil jeho domácí příznivce a odpůrce, Koněvův pomník vyvolal i mezinárodní napětí mezi Českem a Ruskem.

Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, byl vztyčen 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu. Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Snahy o jeho obnovení začaly už krátce po roce 1989.

Vybudován pomník Vlasovců, Koněv odstraněn

Letos se řešil také osud sochy maršála Koněva, která byla v Praze 6-Bubenči odhalena v roce 1980. Už po pádu komunistického režimu se objevila iniciativa žádající její odstranění, velitel z druhé světové války je totiž zejména kvůli svému poválečnému angažmá pro řadu lidí kontroverzní postavou.

Socha byla několikrát popsána a pokreslena či přetřena narůžovo, radnice Prahy 6 ji letos v dubnu nakonec nechala odstranit s tím, že ji v budoucnu nahradí památník osvobození Prahy.

Odstranění Koněvovy sochy vyvolalo ostrou reakci ruské diplomacie, stejně jako vybudování pomníku takzvaným vlasovcům v Praze-Řeporyjích. Upomínka na sovětské vojáky, kteří po zajetí Němci bojovali po jejich boku, aby na konci války pomohli při osvobozování Prahy, byla odhalena koncem dubna. Ruská ambasáda reagovala prohlášením, v němž uvedla, že pomník a odstranění Koněvovy sochy jsou ústupkem těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války.

Mariánský sloup, připomínající části veřejnosti staletí "habsburské poroby", přitom není jediným dílem ve veřejném prostoru z dob mocnářství, které byly odstraněny po vzniku České republiky a které se v uplynulých letech dočkaly obnovy. Letos v červenci se například po více než sto letech vrátil na vrchol Leopoldovy kašny na druhém nádvoří Pražského hradu orel Svaté říše římské doplněný znakem Českého království. Má připomínat, že Pražský hrad býval centrem Svaté říše římské.

Jeden habsburský panovník se už vrátil na nábřeží

Už v létě 2003 se zpátky na původní místo dostala jezdecká socha císaře Františka I., umístěná v Krannerově fontáně na pražském Smetanově nábřeží. Z novogotické věže s kašnou z roku 1850, zmizela socha po vyhlášení samostatnosti Československa. Tehdy se dokonce uvažovalo, že by se impozantní kašna odstranila úplně jako symbol rakouské nadvlády.

Pomník, považovaný za jednu z nejkrásnějších jezdeckých soch, skončil v lapidáriu Národního muzea, v rámci rekonstrukce byla do kašny umístěna novodobá kopie.

Uvažuje se také o obnově dalšího pomníku, spojeného s habsburskou érou, a to maršála Radeckého na Malostranském náměstí. Po rozpadu monarchie připomínka věrného služebníka Habsburků začala vadit a v květnu 1919 se začalo s demontáží. Ještě nějakou dobu zůstal na místě vysoký žulový podstavec, který zmizel až v roce 1921.

O návrat pomníku usiluje Spolek Radecký Praha, letos v létě pak vedení Prahy 1 oznámilo, že bude v rámci rekonstrukce náměstí prosazovat jeho návrat.