Fotbal jako zlaté tele. Šéf komise dostal milion korun

Markéta Chaloupská
10. 3. 2010 7:03
Prozradil to audit Českomoravského fotbalového svazu
Alexandr Károlyi
Alexandr Károlyi | Foto: Ondřej Besperát

* Audit tvrdí, že svaz v Košťálově éře zbytečně utratil 45 milionů * 30 milionů prohospodařila firma STES, 12 milionů svaz podle auditu neefektivně utratil za projekt Národního stadionu. O 8 milionů přišel při prodeji domu v Kozí ulici * Auditorská zpráva vznikla na zakázku nového vedení ČMFS

Praha - Mimořádné odměny, mimořádné odstupné. Být zaměstnán na fotbalovém svazu v éře Pavla Mokrého a Vlastimila Košťála mohlo přinést na české poměry lukrativní platové podmínky.

I to vyplývá z auditu, který prověřoval hospodaření bývalých bossů svazu (od zvolení 2006 až do poloviny roku 2009). Nové vedení, které Mokrého a Košťála vystřídalo, zadalo audit loni v létě. Nyní jsou hotovy výsledky a Aktuálně.cz je má k dispozici.

Mluvíme zde o organizaci, kterou stát v inkriminovaných letech dotoval 70 milióny korun ročně.

Disciplína za milión

Jedním z příkladů slušných odměn pro věrné funkcionáře je bývalý předseda disciplinární komise Alexandr Károlyi.

Za rok 2006 dostal mimořádnou odměnu 1 milion korun. Z toho pak 175 tisíc vrátil, zbylo mu více než osm set tisíc.

Auditoři hodnotí odměnu "jako velice nestandardní, nepřiměřenou a ve srovnání s ostatními členy komise jako zcela neadekvátní a nadstandardně vybočující z mezí vyplacených odměn v rámci ČMFS."

Károlyi Aktuálně.cz řekl, že nic nebude komentovat, když audit neviděl. Na otázku, za co peníze dostal, odpověděl, že se odměny dostávají za práci.

Šťastný a bohatý rok 2007

Exšéf Pavel Mokrý
Exšéf Pavel Mokrý | Foto: Vojtěch Marek

Jednorázové částky pohybující se v řádech desetitisíců a blížící se sumě sta tisíc korun dostávali také další funkcionáři svazu. Za rok 2007 například svaz podle auditu celkově vyplatil odměny ve výši čtyř milionů korun.

"V porovnání s rokem 2006 (odměny 2, 7 milionu, poz. red.) se jedná téměř o padesáti procentní nárůst a s rokem 2008 (odměny 1, 9, pozn. red.) dokonce o nárůst 117 procent. Tento výkyv ale nebyl nikdo z finančního oddělení schopen uspokojivě vysvětlit," píší auditoři.

Za tento rok dostal například šéf svazového oddělení logistiky a služeb František Sahula roční odměnu 85 tisíc korun, bývalý šéf svazu Pavel Mokrý si vyplatil 90 tisíc, pracovníkovi oddělení legislativy a registrace Marcelovi Petráskovi přišlo na účet 95 tisíc a šéfovi úseku reprezentace Jiřímu Nevrlému 100 tisíc.

Systém vyplácení odměn podle auditu nebyl nijak vnitřně upraven a dokonce pro ně nebyl vytvořen ani rozpočet. Rozhodnutí o výši odměn bylo zcela v gesci tehdejšího šéfa svazu Pavla Mokrého.

Hezký rozchod se sekretářkou

Jak bafuňáři prohýřili miliony

Znak ČMFS
  • Podle forenzního auditu bývalé vedení ČMFS jen na projekt Národního fotbalového stadionu neefektivně vynaložilo až 12 milionů korun, o dalších osm milionů přišel svaz kvůli nevýhodnému prodeji domu v centru Prahy v Kozí ulici.
  • Fotbaloví bafuňáři si vypláceli ze svazových peněz nemalé odměny. Například expředseda Jan Obst za své angažmá na přípravě národního stadionu dostal skoro tři miliony. Více čtěte ZDE.
  • Za éry, kdy v čele svazu byli Pavel Mokrý a Vlastimil Košťál, utrácel podle auditu svaz nestandardně vysoké částky za zahraniční cesty nebo za diety a občerstvení. Více čtěte ZDE.

Auditoři se kromě odměn k platu pozastavují také nad výší odstupného, kteří dostali na odchodnou někteří řadoví zaměstnanci svazu.

Jako příklad uvádějí sekretářku tehdejšího místopředsedy svazu Vlastimila Košťála, která dostala při odchodu mimořádnou odměnu ve výši 175 tisíc. Odchodné dostala v době, kdy už bylo jasné, že tehdejší vedení končí.

"Způsob vyplácení odměn při odchodu zaměstnanců lze jednoznačně považovat za nestandardní a zvýhodňující vybrané zaměstnance," komentuje takové případy auditorská zpráva. Podle nich svaz naprosto odlišně přistupoval k ukončování pracovních poměrů, někomu dal vysoké odstupné, někdo nedostal ani korunu.

A přímo k exsekretářce podotýká: "Takto vysokou odměnu považujeme za nestandardní, a to zejména s přihlédnutím k vykonávané pracovní pozici, pobíranému relativně vysokému platu (35 tisíc měsíčně) ve srovnání s podobnou funkcí na ČMFS (v průměru 26 tisíc měsíčně) spolu s přidělením osobního automobilu, který mohla paní Kňourová využívat i pro soukromé účely, a osobního notebooku s telefonem," popisují auditoři.

Kňourová pracovala v letech 2006 až 2009 na třech různých pozicích: jako vedoucí sekretářka na ČMFS, dále pak ve společnosti Fotbal Trading a STES. Ve všech byla zaměstnána na plný úvazek, upozorňují auditoři.

Už jen fakt, že sekretářka zastávala v rámci jedné smlouvy tři pozice najednou, je podle auditorů neobvyklé. Plat dostávala ale jen od ČMFS.

"Ostatní subjekty se na nich žádným způsobem nepodílely," uvádí zpráva.  

Nic nebudu komentovat

Pavel Mokrý, bývalý předseda a dnes přední funkcionář fotbalového klubu v Brně, už ve neděli Aktuálně.cz řekl, že není obeznámen s žádným auditem, a proto nebude nic komentovat.

"Vím bohužel jen o obecných výstupech, které jsou však často velmi zavádějící. Nemám se tedy k čemu vyjadřovat. A navíc s mým nedůvodným červencovým zatčením, které se stále vyšetřuje, ani nechci," napsal v sms bývalý šéf fotbalu.

Bývalý místopředseda Košťál, který si krátce před odchodem ze svazu koupil penzion v rakouských Alpách, nezvedá telefon a nereaguje ani na sms zprávy.

Výsledky auditu nechce zatím komentovat ani současné vedení s tím, že je nejdříve potřebuje důkladně prostudovat.

"Výkonný výbor pověřil nezávislou advokátní kancelář, aby zprávu důkladně prostudovala a na příštím zasedání navrhla řešení jednotlivých kauz a nedostatků, které zpráva vykazuje. Tak se i v těchto dnech děje. Nebudeme pod časovým tlakem žádné informace zjednodušovat nebo vytrhávat z kontextu," sdělil mluvčí fotbalového svazu Petr Svěcený.

 

Právě se děje

před 22 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy