Foto: Economia, Reuters

Ve světě je to běžné. Odhadovat budoucnost se snaží uznávaný britský týdeník The Economist nebo platforma Metaculus. Vyčíslují, jak dopadnou volby, kdy skončí válka, jestli se nějaký člověk dožije 150 let nebo jaký bude růst světového hrubého domácího produktu. Podobnou věc se do českého prostředí snaží přenášet nezisková organizace České priority se svým odborně predikčním týmem.

V něm jsou desítky převážně vysokoškolsky vzdělaných odborníků včetně lékařů, matematiků, ajťáků nebo lidí z bankovního a neziskového sektoru. Aby se do týmu dostali, museli v minulosti prokázat, že na základě dostupných dat a podrobných rešerší umí relativně přesně predikovat budoucí události.

„Tím, že to je opravdu mix lidí z různého prostředí, se každý na danou problematiku kouká trošku jiným pohledem, což odhaluje perspektivy, které by úzce zaměřenému odborníkovi mohly unikat,“ vysvětluje výhody koordinátor týmu Pavel Hanosek.

Predikce, které tým vypracoval pro Aktuálně.cz, analytici zpracovávali na začátku letošního roku. Na každou otázku po vzájemné konzultaci odpovídaly desítky takzvaných forecasterů. Grafika zobrazuje vždy median, tedy prostřední odhad. Detailní informace o každém odhadu lze zobrazit po rozkliknutí.

V roce 2024 čeká i Česko několik událostí a výzev. V červnu se konají evropské volby, které napoví, jak oblíbený je kabinet Petra Fialy po dvou a půl letech vládnutí. Do svého druhého roku ve funkci vstupuje také prezident Petr Pavel, který po deseti letech nahradil na Hradě Miloše Zemana. Rovněž se očekává zlepšení ekonomické situace Česka, což by se mohlo promítnout do nálad veřejnosti.

Odborný predikční tým pracuje metodou takzvaného úsudkového forecastingu, se kterým experimentují i některé státní instituce. Jeho podstatou je, že se snaží předpovídat události v oblastech, kde chybí dostatek dat. Nespoléhají se přitom na jednoho experta, konečný odhad je agregací predikcí jednotlivých členů týmu.

Podle koordinátora týmu Hanoska může být vhodným příkladem otázky, kterou forecasteři budou predikovat, chování turistů přicházejících ze země s nestabilní politickou situací. „Nevíme, jak tato situace ovlivní počet turistů, kteří přijedou do Česka, protože žádná statistika neexistuje. Náš tým to ale dokáže poměrně přesně predikovat,“ říká Hanosek.

Znát tyto odhady může být přitom podle Hanoska klíčové. „Instituce se mohou připravovat na události podle toho, jak jsou pravděpodobné. Pomůže jim to věci lépe prioritizovat. Když se něco může stát na 10 procent, tak je to sice málo, ale není to zanedbatelná pravděpodobnost. Proto bychom měli být připraveni i na méně pravděpodobné scénáře,“ vysvětluje Hanosek.