Firma stíhaná v kauze Rath nezanikne, soud jí to zakázal

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 9. 2014 13:55
Společnost ML Compet, která měla podle policie manipulovat veřejné zakázky, chtěla skončit v likvidaci. Bývala by tak mohla uniknout trestu.
David Rath
David Rath | Foto: Sandra Štefaniková

Praha  - Společnost ML Compet, jedna z devíti stíhaných firem v korupční kauze Davida Ratha, nezmizí ze světa, i když o to její majitel Miroslav Lepil usiloval. Městský soud v Praze ve čtvrtek na návrh žalobce Jiřího Pražáka z Vrchního státního zastupitelství v Praze zamítl návrh na zánik společnosti.

"Nebyly splněny podmínky pro to, aby ji mohl jediný akcionář zrušit likvidací," řekla soudkyně Hana Albertová.

Lepil verdikt nekomentoval – k soudu se nedostavil a nevyslal tam ani svého právníka. Podle soudkyně je to přitom zřejmě první případ v zemi, kdy soud musel rozhodovat o tom, zda dovolí obviněné firmě, aby se zrušila.

Už by ji nešlo potrestat

Pokud by totiž ML Compet skutečně skončila v likvidaci a soud ji později pravomocně odsoudil za manipulaci zakázek, mohlo by to výrazně ztížit případnou náhradu škody. A nebylo by tak možné ji – a zprostředkovaně její majitele - potrestat.

"Při likvidaci se vypořádají dluhy a zbylý majetek se rozdělí mezi společníky firmy. V případě pravomocného odsouzení by se to muselo získávat zpět od společníků a to už se bude hůře dohledávat a vymáhat," říká advokát Jan Vučka, který se specializuje na hospodářské trestné činy a trestní odpovědnost právnických osob.

Právě podle nového zákona o trestní odpovědnosti firem byla ML Compet obviněna.

Je to varování ostatním

Žalobce Pražák nicméně přiznává, že to, jestli má skutečně ML Compet nějaký majetek, který by mohl transformací zmizet, ani nezkoumal.

ML Compet

V roce 2008 - ještě pod názvem Executive Project Group (EPG) – přišla s hejtmanem Davidem Rathem na Středočeský kraj, kde ovládla zadávání veřejných zakázek. Tehdy byl jejím majitelem Filip Bušina, kterého Rath jmenoval investičním náměstkem středočeských nemocnic. Nemocnice i další krajem spravované organizace současně dostaly příkaz, aby administraci veřejných zakázek zadávaly právě EPG. Tato praxe pokračovala i poté, co firmu převzal Miroslav Lepil a přejmenoval ji na ML Compet. Vše skončilo až v květnu 2012 zatčením Davida Ratha. Mezi obviněnými v Rathově kauze je kromě samotné firmy ML Compet i její ředitelka Lucia Novanská.

"Bylo to zbytečné, nesplnili formální podmínky," říká. Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob totiž majitelům firmy ukládá, aby o vstupu do likvidace předem informovali státního zástupce – a to Lepil neudělal.

I kdyby ale Lepil požádal včas o souhlas s likvidací, tak by jej podle Pražáka nedostal bez ohledu na to, zda jeho firma nějaký majetek má, či ne. "Z důvodu generální prevence. Musí to být odstrašující příklad pro ostatní, kteří by chtěli zkusit něco podobného," vysvětlil Pražák.

Vyjádření Miroslava Lepila server Aktuálně.cz několik dní marně sháněl. Lepil není k zastižení dokonce ani na soukromé Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně, kde je prorektorem a zároveň spolumajitelem. Neodpověděl ani na otázky zaslané e-mailem.

Už nemáme žádné peníze

Soudu odůvodnil Lepil návrh na likvidaci tím, že firma po svém obvinění nevykonává žádnou činnost. Její další udržování v chodu přitom stojí peníze a ani ty už nemá. Firma například zrušila své webové stránky. Nyní přitom bude mít další neplánovaný výdaj - soud jí totiž přikázal uhradit náklady prohraného řízení.

Policie firmu ML Compet kvůli zmanipulovaným zakázkám na Středočeském kraji obvinila loni v říjnu.

Kraj si od ní nechal pořádat na klíč veřejné zakázky a firma měla podle policie tendry organizovat tak, aby soutěž vyhrála předem domluvená firma.

Spolu s ML Compet si vyslechlo obvinění dalších osm společností – kromě její dceřiné firmy Aveza (dříve Erinyes) detektivové stíhají i stavební gigant Metrostav či zdravotnické firmy Hospimed a Puroklima, které vybavují nemocnice. V procesu s exhejtmanem Rathem navíc státní zástupce obžaloval i manažery těchto firem.

Všem obviněným společnostem hrozí kromě milionových finančních postihů i nejvyšší možný trest – povinné zrušení firmy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy